Úrokové sazby zůstávají na stávající úrovni, rozhodla na čtvrtečním zasedání bankovní rada České národní banky (ČNB). Základní úroková sazba tak zůstává na 1,75 procenta. Zatímco pro růst sazeb hovořila podle ekonomů slabá koruna a vývoj na trhu práce, proti nim stály nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, především brexit nebo zhoršení výhledu vývoje německé ekonomiky – a právě k těm bankovní rada zřejmě přihlédla.
Úrokové sazby se nemění, rozhodla Česká národní banka
Události ČT: Česká ekonomika ztrácí tempo, ČNB zatím se sazbami nepohnula (zdroj: ČT24)
„Stejně jako na předchozím únorovém jednání tak rozhodování ČNB nebylo ani tolik o samotné domácí ekonomice, ale spíše o vnímání vývoje v zahraničí. Ten zůstává nadále zatížen řadou rizik, nejen s ohledem na odsunutý brexit či stále neuzavřenou obchodní dohodu Spojených států s Čínou,“ konstatuje důvody, proč se sazby nezměnily, hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Spolu se zmíněnou základní dvoutýdenní repo sazbou ve výši 1,75 procenta zůstává nezměněná také diskontní sazba na 0,75 procenta a lombardní sazba na 2,75 procenta.
„Stávající prognóza, slabší koruna a rychlé tempo domácí ekonomiky by sice ospravedlnily další zvýšení úrokových sazeb, ale stávající rizika pro růst ekonomiky přetrvávají. Touto dobou měl již být téměř vyřešen brexit, ale to se nestalo. Z Německa navíc dorazily horší údaje o aktivitě výrobních podniků v březnu,“ konstatoval už dříve důvody, které hovořily pro zachování stejných sazeb, i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka.
Řada předstihových indikátorů přicházejících ze zahraničí zůstává i podle Seidlera relativně slabá, což zvyšuje také obavy z ekonomického zpomalování. „A postupně vede k přehodnocování růstu HDP eurozóny, Německa, ale i tuzemské ekonomiky směrem dolů,“ vysvětluje.
„Stále platí, že v tomto roce může stále dojít k žádnému, ale klidně i ke dvěma zvýšením úrokových sazeb. Bude hodně záležet na tom, co se stane v nejbližších měsících,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny již na svém třetím měnově-politickém zasedání v řadě. Naposledy tak šly úroky ČNB nahoru počátkem loňského listopadu, kdy základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu. Šlo tak o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v loňském roce.
Od té doby je ale rozhodování o případném dalším zpřísnění měnové politiky komplikováno zmíněnými protichůdně působícími faktory, připomněl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Zasedání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů a pro sazby beze změny hlasovalo pět ze sedmi členů. Dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
Rada označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální únorové prognóze jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je podle rady možné výraznější zpomalení globální ekonomiky a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Naopak rizikem ve prospěch růstu cen označila rada pomalejší budoucí posilování kurzu koruny proti odhadům ČNB v prognóze. Za nejistoty Rusnok označil možný neřízený brexit a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě.
Rusnok dále uvedl, že po dočasném zvýšení inflace v první polovině letošního roku ČNB v prognóze očekává, že se inflace vrátí ke dvouprocentnímu cíli. „S prognózou je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb,“ uvedl Rusnok.
Růst sazeb možná přijde v květnu
Větší šance na růst sazeb ČNB vidí ekonomové v květnu, kdy bude mít centrální banka v ruce novou prognózu a další data o vývoji doma i v zahraničí.
„Pokud se globální sentiment alespoň trochu zlepší, mohla by ČNB v letošním roce sazby ještě dvakrát zvýšit. Stále v tomto ohledu nevylučujeme jedno zvýšení na příštím jednání začátkem května, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu. K tomu by však bylo zapotřebí, aby se ekonomické ukazatele přicházející v následujících týdnech začaly zlepšovat,“ míní Seidler.
Jáč pak očekává jedno zvýšení úroků ČNB, v případě klíčové repo sazby o čtvrt procentního bodu na úroveň dvou procent. „Kdy a zda vůbec k takovému kroku dojde, ale bude záviset především na oživení hospodářského růstu v Německu a eurozóně obecně, a s tím souvisejícím vývojem inflačních očekávání,“ dodává Jáč.
Tým analytiků Raiffeisenbank předpokládá, že se bankovní rada rozhodne přistoupit ke snížení úrokové sazby hned v prvním čtvrtletí roku 2020.
„Podle našeho názoru by ČNB měla zvýšit sazby, dokud to domácí ekonomická situace dovoluje, aby se co nejvíce přiblížila k rovnovážné úrovni. Bankovní rada by poté měla v případě potřeby o to větší manipulační prostor pro nastartování ekonomiky. Již v průběhu tohoto roku očekáváme zpomalení inflace i tuzemské ekonomiky, čímž se prostor pro zvýšení sazeb uzavře. Odhadujeme, že v následujících letech by měl uvedený vývoj přetrvávat, což vyvolá potřebu podpořit ekonomiku,“ vysvětluje analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Při stagnaci úrokových sazeb posledních měsíců některé peněžní ústavy mírně zlevňují půjčky a úvěry, úroky z vkladů naopak řada z nich zvedla. Úroky u hypoték například letos snižovala Air Bank. Wüstenrot od ledna u překlenovacího úvěru zajištěného zástavním právem k nemovitosti zvýšila slevu za zajištění z jednoho na dvě procenta. Například Sberbank pak zvyšovala letos úroky u depozit, momentálně je ale měnit nehodlá.