Honda zavře výrobní závod v Británii. Brexit za tím podle automobilky ale není

Nahrávám video

Japonská automobilka Honda Motor plánuje v rámci globální restrukturalizace své výroby zavřít do roku 2021 svůj závod v britském městě Swindon. O práci přijde až 3500 zaměstnanců. Automobilka tak potvrdila pondělní spekulace britských médií. Podle agentury Reuters se závod na celkové produkci automobilů ve Velké Británii loni podílel více než deseti procenty.

Rozhodnutí je velkou ranou pro ekonomiku Británie, která odchází z Evropské unie. Honda v závodě situovaném 115 kilometrů západně od Londýna vyrábí oblíbený model Civic. Výroba se pohybuje kolem 150 tisíc vozů ročně, zhruba 90 procent vozů je určeno na vývoz do EU.

Británie by měla Unii opustit už 29. března, dosud nicméně nebyla schválena dohoda o podmínkách brexitu. Před riziky, jaká by mohl brexit bez dohody přinést, varují automobilky i další britští podnikatelé. Upozorňují na vyšší cla, přerušení dodavatelských řetězců a ohrožení pracovních míst. Město Swindon, kde je továrna Hondy, se přitom v referendu vyslovilo pro brexit. Schválilo ho 54,7 procenta voličů.

Díky nové obchodní dohodě EU a Japonska nebude dovoz aut zatížen cly

Generální ředitel Hondy Takahiro Hačigo nicméně uvedl, že rozhodnutí o ukončení výroby nesouvisí s brexitem. Stejně se pro rozhlasovou stanici BBC vyjádřil i šéf evropských operací firmy Ian Howell. Ukončení výroby podle nich souvisí s globálními změnami v celém odvětví.

Automobilka se také podle Howella hodlá více zaměřit na investice v Číně, v USA a v Japonsku. Nová obchodní dohoda mezi EU a Japonskem snižuje cla na dovoz japonských aut do Unie do roku 2027 na nulu. To znamená, že japonské automobilky nebudou potřebovat mít výrobní základny v EU, upozornila BBC.

Hačigo dodal, že rozhodnutí o ukončení výroby v Británii vychází z toho, co je pro automobilku nejlepší z pohledu globální konkurenceschopnosti a potřeby zvýšit výrobu elektrických vozů. Automobilka podle něj musí upravit své operace tak, aby odrážely růst poptávky v Asii a Severní Americe a rychlé změny v odvětví. „Čelíme rostoucí silné konkurenci od čínských a indických výrobců,“ upozornil.

K souvislosti ukončení výroby s brexitem dodal, že stále není jasné, jaké změny brexit přinese. Proto je třeba s dalšími rozhodnutími čekat na vyjasnění situace.

Profesor z univerzity ve Warwicku Christian Stadler tvrdí, že brexit musel být faktorem při rozhodování automobilky. Ztrátou volného vstupu na evropský trh z Británie přichází země o jednu z největších výhod pro zřízení továrny. „Automobilky opakovaně varovaly vládu před hrozbami, které brexit představuje pro britský průmysl,“ řekl agentuře AP Stadler a upozornil, že také Jaguar Land Rover omezil své operace v zemi.

Ministr obchodu Greg Clark uvedl, že Británie je hluboce zklamaná rozhodnutím Hondy uzavřít továrnu v zemi. „Je to devastující rozhodnutí pro Swindon a Británii. Je to podnikatelské rozhodnutí vycházející z nebývalých změn na globálním trhu,“ prohlásil.

Honda se spolu s japonskými konkurenty Toyota a Nissan podílí na celkové výrobě aut v Británii téměř polovinou. Nissan začátkem února oznámil, že zrušil plány výroby nové verze malého sportovně-užitkového vozu (SUV) X-Trail v továrně v britském Sunderlandu. Firma sice uvedla, že za tímto rozhodnutím stojí podnikatelské důvody, zároveň však poukázala na problémy spojené s nejistotou kolem budoucích vztahů Británie s EU.

Údaje britského Svazu výrobců a prodejců automobilů nedávno ukázaly, že investice do automobilového průmyslu v Británii se v loňském roce kvůli obavám ohledně brexitu propadly téměř o polovinu na 589 milionů liber (zhruba 17 miliard korun).

Výroba automobilů v Británii se loni podle sdružení snížila o devět procent na pětileté minimum 1,52 milionu vozů. Zaznamenala tak nejprudší pokles od hospodářské recese z let 2008 a 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 3 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 14 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 22 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled