Maláčová navrhuje, aby bylo soukromé penzijní spoření povinné. Opozice je skeptická

Nahrávám video

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvažuje v rámci důchodové reformy o možnosti, že by se soukromé penzijní spoření stalo povinným. V současnosti je důchodové spoření v tak zvaném 3. pilíři dobrovolné a stát ho podporuje příspěvkem i daňovými úlevami. Plán ministryně by se mohl stát po projednání v důchodové komisi součástí penzijní reformy. Většina opozičních stran je ale k návrhu skeptická.

Třetí pilíř v současnosti dobrovolně využívá téměř čtyři a půl milionu Čechů a naspořeno mají v penzijních fondech téměř 438 a půl miliardy korun. „Nově se budeme zabývat zmapováním třetího pilíře. Jsme na úrovni námětů pro jednání důchodové komise. Je to jedna z věcí, která padla v rámci koaliční rady jako námět, a v tuto chvíli se ustavuje důchodová komise,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V komisi k důchodové reformě by měli zasedat politici ze všech sněmovních stran a vedle nich i zástupci odborů, zaměstnavatelů nebo seniorských organizací. Poprvé by se mohla sejít už na konci ledna. Ministryně práce také na půdě komise navrhne zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných povolání.

Lidé poměrně často vnímají penzijní spoření jako pojistku na důchod. Například Iveta Mazáčová z Mělníka si měsíčně posílá na penzijní účet 300 korun. „Je to vlastně nejnižší částka, na kterou získám státní podporu. A motivace toho, že si do důchodu naspořím nějakou rozumnou částku, je taky poměrně významná, určitě se nespoléhám na stát,“ vysvětluje.

Někteří ho ale naopak – jako Milan Paul z Prahy – berou jako krátkodobější investici. Paul už své penzijní spoření vypověděl a klíčový pro něj byl pětisetkorunový měsíční příspěvek zaměstnavatele, který mu zůstal i po vypovězení smlouvy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výhrady k povinnému systému vznáší ODS i komunisté

Ministryně práce teď ale uvažuje o návrhu, že by do budoucna měli mít povinné důchodové spoření všichni lidé, a právě tento její záměr budí největší rozpaky opozice. „Třetí pilíř byl vždy plánován jako dobrovolný a podle mého názoru nelze lidi státem nutit, že se budou povinně připojišťovat,“ konstatuje místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Podobně smýšlejí i Piráti. „Podporujeme svobodu volby, takže nám nepřijde úplně šťastné nutit lidi k tomu, aby povinně dávali peníze do banky,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „Obecně myšlenka povinnosti jakéhokoli spoření je trošičku zavádějící,“ souhlasí i předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

Jsem spíše příznivcem toho, soustředit se na zvýšení motivace, aby vícero lidí si dobrovolně spořilo, aby tady stát vytvořil lepší prostředí, efektivnější podmínky.
Marian Jurečka
1. místopředseda strany KDU-ČSL, poslanec

Další strany upozorňují, že už v současnosti do povinného prvního státního pilíře zaměstnanci spolu s firmami odvádí 28 procent hrubé mzdy. „Představa, že nad těchto 28 procent povinných ještě něco povinně si lidé budou muset spořit, jenom zdraží cenu práce,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Zatím se domníváme, že povinný třetí pilíř není nutný,“ dodává místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

ANO je ochotné jednat

Naopak vládní hnutí ANO je ochotné o jakémkoli návrhu ministerstva práce jednat. „Musíme prosadit důchodovou reformu, protože v tuto chvíli státní rozpočet dlouhodobě neutáhne, aby se důchody financovaly jenom ze státního rozpočtu. V roce 2030 zhruba nám odejdou do důchodu takzvané Husákovy děti,“ připomíná ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). 

A podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy je potřeba se situací „každopádně něco udělat, protože jednozdrojové financování důchodů nebude stačit“.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce mít první návrh důchodové reformy hotový do poloviny letošního roku. Hned poté ho posoudí česká vláda. Poslední slovo ale budou mít při schvalování důchodové reformy poslanci. Názory jednotlivých politických stran na to, jak změnit penzijní systém, jsou zatím velmi odlišné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 14 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 19 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled