Maláčová navrhuje, aby bylo soukromé penzijní spoření povinné. Opozice je skeptická

5 minut
Maláčová plánuje změnu penzijního spoření
Zdroj: ČT24

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvažuje v rámci důchodové reformy o možnosti, že by se soukromé penzijní spoření stalo povinným. V současnosti je důchodové spoření v tak zvaném 3. pilíři dobrovolné a stát ho podporuje příspěvkem i daňovými úlevami. Plán ministryně by se mohl stát po projednání v důchodové komisi součástí penzijní reformy. Většina opozičních stran je ale k návrhu skeptická.

Třetí pilíř v současnosti dobrovolně využívá téměř čtyři a půl milionu Čechů a naspořeno mají v penzijních fondech téměř 438 a půl miliardy korun. „Nově se budeme zabývat zmapováním třetího pilíře. Jsme na úrovni námětů pro jednání důchodové komise. Je to jedna z věcí, která padla v rámci koaliční rady jako námět, a v tuto chvíli se ustavuje důchodová komise,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V komisi k důchodové reformě by měli zasedat politici ze všech sněmovních stran a vedle nich i zástupci odborů, zaměstnavatelů nebo seniorských organizací. Poprvé by se mohla sejít už na konci ledna. Ministryně práce také na půdě komise navrhne zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných povolání.

Lidé poměrně často vnímají penzijní spoření jako pojistku na důchod. Například Iveta Mazáčová z Mělníka si měsíčně posílá na penzijní účet 300 korun. „Je to vlastně nejnižší částka, na kterou získám státní podporu. A motivace toho, že si do důchodu naspořím nějakou rozumnou částku, je taky poměrně významná, určitě se nespoléhám na stát,“ vysvětluje.

Někteří ho ale naopak – jako Milan Paul z Prahy – berou jako krátkodobější investici. Paul už své penzijní spoření vypověděl a klíčový pro něj byl pětisetkorunový měsíční příspěvek zaměstnavatele, který mu zůstal i po vypovězení smlouvy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výhrady k povinnému systému vznáší ODS i komunisté

Ministryně práce teď ale uvažuje o návrhu, že by do budoucna měli mít povinné důchodové spoření všichni lidé, a právě tento její záměr budí největší rozpaky opozice. „Třetí pilíř byl vždy plánován jako dobrovolný a podle mého názoru nelze lidi státem nutit, že se budou povinně připojišťovat,“ konstatuje místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Podobně smýšlejí i Piráti. „Podporujeme svobodu volby, takže nám nepřijde úplně šťastné nutit lidi k tomu, aby povinně dávali peníze do banky,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „Obecně myšlenka povinnosti jakéhokoli spoření je trošičku zavádějící,“ souhlasí i předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

Jsem spíše příznivcem toho, soustředit se na zvýšení motivace, aby vícero lidí si dobrovolně spořilo, aby tady stát vytvořil lepší prostředí, efektivnější podmínky.
Marian Jurečka
1. místopředseda strany KDU-ČSL, poslanec

Další strany upozorňují, že už v současnosti do povinného prvního státního pilíře zaměstnanci spolu s firmami odvádí 28 procent hrubé mzdy. „Představa, že nad těchto 28 procent povinných ještě něco povinně si lidé budou muset spořit, jenom zdraží cenu práce,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Zatím se domníváme, že povinný třetí pilíř není nutný,“ dodává místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

ANO je ochotné jednat

Naopak vládní hnutí ANO je ochotné o jakémkoli návrhu ministerstva práce jednat. „Musíme prosadit důchodovou reformu, protože v tuto chvíli státní rozpočet dlouhodobě neutáhne, aby se důchody financovaly jenom ze státního rozpočtu. V roce 2030 zhruba nám odejdou do důchodu takzvané Husákovy děti,“ připomíná ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). 

A podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy je potřeba se situací „každopádně něco udělat, protože jednozdrojové financování důchodů nebude stačit“.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce mít první návrh důchodové reformy hotový do poloviny letošního roku. Hned poté ho posoudí česká vláda. Poslední slovo ale budou mít při schvalování důchodové reformy poslanci. Názory jednotlivých politických stran na to, jak změnit penzijní systém, jsou zatím velmi odlišné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...