Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 procenta. Zaznamenala tak první mezičtvrtletní pokles od prvního čtvrtletí roku 2015. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil spolkový statistický úřad. V meziročním srovnání však stále roste, stejně tak ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie, byť podle statistického úřadu Eurostat pomaleji.
Analytici v anketě agentury Reuters čekali snížení německého hrubého domácího produktu o 0,1 procenta. V meziročním srovnání ekonomika stoupla o 1,1 procenta, zatímco analytici počítali s růstem o 1,3 procenta. Ve druhém čtvrtletí se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o dvě procenta.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Podrobnější zprávu o vývoji HDP zveřejní statistický úřad 23. listopadu. Úřad nyní nicméně uvedl, že podle předběžných údajů se vývoz mezičtvrtletně snížil a dovoz naopak zvýšil. Export je tradičně hlavním motorem růstu německé ekonomiky.
Ohledně domácí poptávky jsou signály smíšené. Zatímco tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla, výdaje domácností klesly. Vládní výdaje byly o něco vyšší než v předchozím čtvrtletí.
Potíže v automobilovém sektoru
Německá vláda už minulý měsíc naznačila, že třetí čtvrtletí bude slabší. Mimo jiné upozornila, že podíl na tom bude mít automobilový sektor, a to kvůli dopadům zavádění nových standardů měření emisí.
„Německo nemá ekonomický problém, ale spíše problém v automobilovém sektoru. Kvůli pomalé certifikaci automobilů musela být výrazně snížena výroba aut, což současně způsobilo škody i dalším sektorům,“ uvedl analytik společnosti DekaBank Andreas Scheurle.
Ekonom banky ING Carsten Brzeski očekává zlepšení automobilového sektoru v posledních třech měsících roku, nicméně čísla za červenec až září jsou podle něj důrazným připomenutím toho, že politická stabilita a silný růst nejsou v žádném případě trvale dané.
Ekonomický institut ZEW nicméně v úterý uvedl, že investoři neočekávají rapidní oživení německé ekonomiky po slabém výkonu ve třetím čtvrtletí. Zvyšují se obavy z dopadů sporů v globálním obchodě a odchodu Velké Británie z EU. Německé firmy se také obávají nestability doma, protože koalice kancléřky Angely Merkelové se již dvakrát téměř rozpadla.
Evropa zpomaluje růst
Statistici ve středu zveřejnili také údaje o výkonu hospodářství v Evropské unii. Podle Eurostatu se ve srovnání s předchozím čtvrtletím hrubý domácí produkt v eurozóně zvýšil o 0,2 procenta po růstu o 0,4 procenta ve druhém kvartálu. V celé Unii pak stoupl o 0,3 procenta, zatímco v předcházejícím čtvrtletí se zvýšil o 0,5 procenta.
Podle údajů z jednotlivých členských zemí, které jsou zatím k dispozici, zaznamenaly nejvyšší mezičtvrtletní růst Rumunsko (1,9 procenta), Lotyšsko (1,8 procenta) a Polsko (1,7 procenta). Kromě Německa klesla ekonomika i v Litvě.
Meziročně se HDP v zemích platících eurem zvýšil o 1,7 procenta a v evropské osmadvacítce o 1,9 procenta.
Vyhlídky evropské ekonomiky se příliš nelepší. Evropská komise tento měsíc ve své pravidelné prognóze uvedla, že v letošním roce ekonomika zemí Evropské unie vzroste o 2,2 procenta a v příštím roce zpomalí na dvě procenta. HDP eurozóny se má letos zvýšit o 2,1 procenta a příští rok o 1,9 procenta. I přes zpomalení očekává Komise růst hospodářství všech zemí Unie.
Přibrždění však zřejmě nebude dobrou zprávou pro Evropskou centrální banku (ECB), která plánuje do konce letošního roku ukončit program nákupů aktiv. Zavedla jej v roce 2015, aby podpořila inflaci a hospodářský růst. Podle ekonomů sice není pravděpodobné, že by ECB od ukončení programu upustila, slabší růst však může posunout začátek zvyšování úrokových sazeb. Zatím ECB očekává, že zůstanou na současné úrovni nejméně do léta 2019.
