Současný pokles světových akcií je dán jednak obavami investorů z dalšího vývoje obchodních sporů mezi USA a Čínou, jednak tím, že si vybírají zisky po dlouhém růstu. V pořadu Byznys ČT24 to uvedl ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku a profesor ekonomie Columbia University Jan Švejnar.
Americký akciový index Dow Jones klesl ve středu nejstrměji od února, techologický index Nasdaq pak dokonce nejvíce za posledních sedm let. Tato vlna zasáhla ve čtvrtek i asijské a evropské trhy a znovu také Spojené státy.
Akciové poklesy jsou nyní značné, ale americké indexy se stále nacházejí v pozitivním teritoriu oproti začátku letošního roku, poznamenal Švejnar. Nasdaq letos vzrostl nejvíce, zhruba o patnáct, šestnáct procent. Ostatní hlavní indexy (Dow Jones a S&P 500) zhruba o osm, devět procent.
Investoři jsou v současné době víc nervózní než výrobci a čekají, že když dojde k poklesu, budou rychle prodávat, uvedl profesor. Mají na to připraveny i počítačově přichystané prodeje, dodal.
Největší pokles u technologických akcií připsal právě tomu, že technologické indexy rostly více než ostatní, takže všechny burzy byly taženy vzhůru těmito cennými papíry. Navíc pak jde o firmy, které by mohly hodně tratit na americko-čínských celních sporech i na evropské regulaci.
Právě ke sporům o cla mezi USA a Čínou řekl, že „jsme na pokraji obchodní války“. Některá cla sice byla již zavedena, ale stále se intenzivně jedná.
Jako toho, kdo vše vyvolal, vidí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pak říká, že jde o odpověď na to, jak se v minulosti chovali jiní. „Přejednal“ si tak celou dohodu (NAFTA) s Mexikem a Kanadou, nyní chce změnit pravidla vůči Číně, ale i některým dalším zemím. „Myslí si, že cla na americké zboží nejsou symetrická s tím, jak Amerika postupuje vůči obchodním partnerům,“ zmínil Švejnar.
Připomněl rovněž, že historie ví o mnoha obchodních sporech, které netrvaly dlouho. Pamatuje si však také období Velké deprese (v USA v letech 1929 až 1933, v jiných zemích pak s časovým posunem začátku i konce), která eskalovala tím, že jednotlivé země zvyšovaly cla a činily i další protiobchodní překážky. To vedlo ke spirále, která směřovala dolů.
V pořadu Byznys ČT24 se také diskutovalo o nejnovější, podzimní prognóze Mezinárodního měnového fondu, která zhoršila odhad růstu globání ekonomiky. Švejnar řekl, že tempo růstu je nyní značné a je výborné, že rostou prakticky všechny hlavní ekonomiky. Je však podle něho neobvyklé, že panuje obrovská nejistota (ohledně dalšího vývoje), která může vyvolat poklesy. Jak na burzách, tak v reálné ekonomice.
„Vše záleží na očekávání,“ zdůraznil profesor. Když je pozitivní, může být tempo ekonomického růstu rychlejší, „svět na to má“. V případně konfrontace velkých celků Evropy, Číny a USA by tomu bylo naopak.
K roli Evropy podotkl, že se bude muset rozhodnout, jakou pozici zaujme. Tedy do jaké míry se bude snažit vyjednávat o clech s USA či do jaké míry bude určitým zprostředkovatelem v obchodních sporech. „Nebo zůstane nečinná. Ale bude do toho zatažena tak jako tak,“ zdůraznil Švejnar.
