Přibrzdění růstu není žádná tragédie, není možné ekonomiku věčně přepalovat, tvrdí Švihlíková

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce o ekonomické situaci
Zdroj: ČT24

Loňský až pětiprocentní růst ekonomiky se letos neopakuje. V minulém čtvrtletí dokonce přibrzdil skoro ke dvěma procentům. Ekonom a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer v Otázkách Václava Moravce řekl, že zpomalování růstu není nikdy prospěšná zpráva, ale v případě Česka není situace nijak tragická. Není možné ekonomiku věčně přepalovat, souhlasí ekonomka Ilona Švihlíková. Mrzí ji však, když dobré časy nejsou využity k větším reformním krokům, které by zlepšily odolnost tuzemského hospodářství.

V druhé polovině roku ekonomika šlapala tak, že pokořila pětiprocentní růst. V prvním čtvrtletí letošního roku růst zvolnil na 4,1 procenta a ve druhém vykázalo hospodářství růst už jenom o 2,4 procenta.

Jestli se pro letošní rok počítá s růstem kolem tří procent nebo lehce pod tím, tak to není žádné neštěstí u stabilní ekonomiky se stabilní populací, míní Singer. „Vysokoprocentní růsty, to jsou ekonomiky, kterým také roste populace,“ dodal.

V okamžiku, kdy ekonomika funguje nad úrovní svého potenciálu, tak je otázka času, kdy se projeví zpomalení, upozornil ekonom Zdeněk Kudrna. „Trh práce je napjatý, nelze sehnat nové zaměstnance a tím pádem nelze dále růst. Jsou tam strukturální omezení,“ doplnil.

„Není možné ekonomiku věčně přepalovat, být někde na pěti procentech. Nyní je to pořád velmi dobrý výkon, který je doplněn řadou dalších pozitivních ukazatelů včetně třeba mzdového vývoje,“ uvedla Švihlíková.

Ona sama vnímá spíš nelibě, když není dobré období využito k větším reformním krokům. Jednak by mohly zvýšit potenciál tuzemského hospodářství, také ale zlepšit jeho odolnost.

„Kumuluje se nám obrovské množství externích rizik, na která nemáme žádný vliv. Téma odolnosti ekonomiky je klíčové, protože když se něco přižene, tak nás to samozřejmě zasáhne, ale můžete ztlumit náraz,“ přiblížila. Neví ale, že by vláda tímhle směrem uvažovala.

Singer by nicméně velké reformní kroky nečekal s ohledem na český proporční volební systém. „Protože prostě nevznikají tak silné vlády,“ podotkl. Podle něj má Česko dva pilíře stability a mělo by si je hlídat. „První je nízké zadlužení a druhý je stabilní finanční soustava,“ uvedl.

Sazby jdou vzhůru, koruna je stabilní

Ekonomickou situaci se snaží částečně usměrňovat Česká národní banka, která na posledních několika zasedáních zvýšila základní úrokovou sazbu. Nyní činí 1,5 procenta.

Singer poznamenal, že se Česko vrací do normálního režimu hospodářské politiky včetně normálního režimu měnové politiky. „S tím, jak celosvětově rostou inflační tlaky, tak se u řady centrálních bank dostávají sazby nahoru. Zažili jsme deset let nenormální ekonomiky se silnými deflačními tlaky přicházejícími ze zahraničí a jednu dobu i od nás. Nenormální období končí,“ popsal.

Centrální banka zvedá zatím úrokovou sazbu vždy o čtvrt procentního bodu. „Je to důkazem toho, že jsou velmi opatrní, udělají malý krok, počkají, jestli to nezpůsobí nějaké překvapení, a potom pokračují při každé další příležitosti srovnatelným krokem,“ podotkl Kudrna.

Kurz koruny
Zdroj: ČT24

Zvyšování sazeb se může odvíjet i od kurzu koruny. Poslední půlrok se pohybuje zhruba mezi 25,25 koruny za euro až 26 korunami za euro. „Myslím, že je to neobvyklá stabilita. Plovoucí kurz koruny, který osciluje v rozmezí dvou tří procent za rok, to je relativně stabilní kurz,“ ohodnotil Singer.

„Hlavní hrozivé věštby byly, jak bude koruna strašlivě lítat nahoru a dolů o pět procent, a to se nestalo,“ dodal. Připustil však, že většinou se také očekávalo větší posilování. „Ale žádná tragédie se neděje a i budoucí prognóza ČNB tvrdí, že se koruna bude dál zhodnocovat,“ doplnila Švihlíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 1 hhodinou

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 4 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 19 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 20 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
28. 3. 2026
Načítání...