Hospodaření státu skončilo ke konci července v přebytku 16,6 miliardy korun po schodku 5,9 miliardy korun ke konci června. Loni v červenci vykázal státní rozpočet přebytek 25 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
Státní rozpočet dosáhl v červenci přebytku 16,6 miliardy korun
Události: Vývoj státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Na meziročně horší výsledek hospodaření mají od dubna podle ministerstva významný vliv dva faktory. Prvním z nich je 5,8 miliardy korun, která byla loni v dubnu převedena z tzv. privatizačního účtu do příjmů rozpočtu na krytí deficitu systému důchodového pojištění. A dále je hospodaření rozpočtu výrazně ovlivněno dubnovým transferem 4,3 miliardy Kč na doplnění pojistných fondů EGAP.
„Po odečtení těchto vlivů, které narušují meziroční srovnatelnost, by hospodaření státního rozpočtu dosáhlo lepšího výsledku než na konci července 2017,“ uvedlo ministerstvo financí.
Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci července stouply meziročně o 62,1 miliardy na 799,4 miliardy korun. Celkové výdaje stouply o 70,5 miliardy na 782,8 miliardy korun. Daňové příjmy rozpočtu včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply o 48,6 miliardy na zhruba 703 miliard korun.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová se domnívá, že u státní správy je cílem mít ji štíhlou a výkonnou a je to přitom spíše naopak. Počty státních zaměstnanců podle ní narůstaly, desetiprocentní nárůsty mezd všech státních zaměstnanců nelze považovat za oprávněné. „Tady opravdu musí dojít k nějaké diferenciaci. A musí se otočit trend zvyšování počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru,“ dodala Zamrazilová.
„Veřejné finance v tomto okamžiku nevykazují žádné známky poruch. Je třeba ale vidět, že za růstem příjmů stojí ve velké míře silný růst ekonomiky, na jehož trvalé pokračování nelze spoléhat,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Na rozpočet podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela nejvíce působí zlepšování situace na trhu práce. „Podle našeho odhadu se totiž letos průměrná nominální mzda zvedne o osm procent. K tomu se přidává i ještě mírně rostoucí zaměstnanost,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy deficit rozpočtu za celý rok bude záviset na investiční aktivitě vlády a na ekonomickém výkonu země ve zbytku roku. „Jeho aktuální zvolnění signalizuje spíše znatelnější deficit. Celkově veřejné finance trpí kromě rezignace na redukci absolutní výše státního dluhu také přílišným důrazem na běžné, provozní výdaje na úkor výdajů investičních,“ dodal Kovanda.
Rozpočet 2
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o 4,5 procenta na 160,3 miliardy korun. Inkaso spotřebních daní meziročně stouplo o 0,6 miliardy na 87,3 miliardy korun.
Největší objem výdajů rozpočtu je určen na sociální dávky. Ke konci července na ně šlo 322,1 miliardy korun, meziročně o 16,7 miliardy více. Celkově rozpočet letos počítá s výdaji na sociální dávky 557,9 miliardy korun.