Počínaje posledním květnovým čtvrtkem vstoupil v německém Hamburku v platnost předem avizovaný zákaz vjezdu do centra města pro auta se staršími dieselovými motory. Prozatím se týká pouze dvou ulic – Stresemannstrasse (omezení platí pro nákladní vozy) a 580 metrů dlouhé Max-Brauer-Allee. Podobné opatření je prvním svého druhu v celém Německu, obdobný postup se ovšem brzy chystají zvolit i další města. A to jak ve spolkové republice, tak v jiných evropských zemích.
V Hamburku začal platit zákaz vjezdu do centra pro auta se starým dieselovým motorem
Zákaz vjezdu do ulice Max-Brauer-Allee, která je klíčovou dopravní tepnou centra Hamburku, se dotkne zhruba 168 000 registrovaných vozů se staršími dieselovými motory. Porušení zákazu vyjde řidiče osobního automobilu na 25 eur, šofér kamionu zaplatí trojnásobně vyšší pokutu.
Čerstvě zavedené opatření má však i své kritiky. Podle názoru nevládní organizace BUND zabývající se ochranou životního prostředí by dávalo větší smysl přijmout podobný zákaz na celonárodní úrovni. „Takto se dopravní zácpy a škodlivé emise přesunou jen do jiných míst,“ poznamenal pro agenturu DPA Paul Schmid, mluvčí BUND.
V řadě německých měst a aglomerací jsou dlouhodobě překračovány hraniční hodnoty oxidů dusíku. Radnice proto zvažují zakazovat jízdu některým dieselovým autům. Celkem je v Německu registrováno přes 15 milionů dieselových aut.
Současnou vlnu odporu vůči naftovým motorům odstartoval před třemi lety emisní skandál Volkswagenu, jenž přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě instaloval software umožňující manipulovat s testy emisí. Při jízdě auta produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Podobně postupovaly i některé další automobilky.
Spustí se vlna zákazů vjezdu?
Kromě rozdílů mezi měřením emisí aut v laboratoři a v reálném provozu existuje i další problém. Nedávná analýza provedená Technickou univerzitou v Berlíně odhalila, že znečištěním vzduchu trpí mnohem víc míst, než ukazují takovéto měřící stanice spravované úřady.
„Na základě těchto výsledků počítáme s tím, zákazy vjezdu bude v Německu ohroženo zhruba 300 až 400 míst, a ne jen dosud uváděných 90, kde překročení limitů naměřily úřady,“ upozornil ředitel vlivné environmentální organizace Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch.
Soud: zákazy jsou právně přípustné
Přelomovým momentem byl v tomto směru únorový verdikt Spolkového správního soudu v Lipsku, jenž rozhodl, že řidiči musí počítat se zákazy jízdy naftových aut v některých německých městech. Soud uvedl, že tyto zákazy jsou právně přípustné. Již předtím soud nižší instance ve Stuttgartu konstatoval, že zákazy jízdy naftových aut jsou nejefektivnějším opatřením ke zlepšení čistoty ovzduší a je k nim možné přistoupit okamžitě bez dalších legislativních změn.
Zákazy jízdy by se neměly týkat dieselů splňujících normu Euro 6, všech ostatních ano. Města mají přihlédnout k přiměřenosti. Konkrétní rozsudek se týkal Düsseldorfu a Stuttgartu, o zavedení zákazů už ale vedle Hamburku uvažují například i Berlín, Kolín nad Rýnem, Mohuč, Essen, Kassel, Freiburg, Dortmund či Mnichov.
Možná dojde i na normu Euro 6
Města si od restriktivních opatření slibují snížení objemu emisí, zvláště polétavého prachu a oxidů dusíku, jejichž původci jsou ponejvíc právě naftové motory. Moderní motory splňující Euro 6 tyto látky efektivně redukují, proto jim bude i nadále umožněno těmito úseky projíždět.
Odborníci i vládní úředníci ale očekávají, že i na tyto vozy může dojít v případě, že se na soud obrátí majitelé aut splňujících starší normu Euro 5 nebo Euro 4. Novější auta totiž v provozu často produkují více emisí oxidu dusičitého (NO2) než tyto starší vozy.
- Norma Euro 6 se zaměřuje zejména na emise oxidů dusíku u motorových vozidel. Od 1. září 2014 platí, že diesely nesmějí vykazovat emise oxidů dusíku vyšší než 80 mg na ujetý kilometr. Vozidla se zážehovým motorem pak mají tuto hranici 60 mg na kilometr.
Majitelům starších dieselů se prodraží i chystané mýtné na německých dálnicích
Vlastníků starších dieselových motorů se citelněji dotkne i plánované zavedení mýtného na německých dálnicích. To schválil v březnu 2017 německý parlament, ale jeho reálné spuštění se nejspíše odloží až na rok 2020. Ve skutečnosti budou německé dálniční poplatky pro osobní auta platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu si o zaplacené mýtné budou moci snížit daň z motorových vozidel.
Výše mýtného se bude odvíjet od objemu motoru a množství autem produkovaných emisí. Jeho nejdražší roční podoba bude činit 130 euro, to bude například případ dieselového vozu s emisní normou 3 o objemu motoru 1,9 l. Oproti tomu majitel auta s benzinovým motorem o objemu motoru 1,4 l – a s emisní normou 6 – vytáhne z peněženky za roční mýtné pouze něco okolo 25 eur.
Evropská města: Od zákazu dieselů k zákazu všech aut
Řada velkých evropských měst plánuje omezit automobilovou dopravu a místo toho budovat cyklostezky a renovovat ulice pro chodce.
Ve Francii by se do roku 2040 měly úplně přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Již od července 2016 se nesmějí ve všední dny pohybovat v centru Paříže řidiči s auty vyrobenými před rokem 1997. Za jízdu jim hrozí pokuta. Starosta města plánuje určit vybrané ulice jen pro elektrické automobily, a to do roku 2020. Město se snaží také o krátkodobé snižování emisí, když zavedlo dny bez aut.
V Aténách plánují zakázat vjezd vozům na naftu do roku 2025, jejich cílem je ale zákaz pro všechna auta.
Také starostka Madridu chce do roku 2019 pouštět do centra města jen kola, autobusy a taxi. Madrid navíc plánuje do roku 2025 zakázat vjezd všem dieselům. Rovněž norské Oslo chce dostat do roku 2019 z centra metropole všechny osobní automobily. V Kodani, kde více než polovina lidí míří denně do práce autem, se chce město do roku 2025 zbavit všech vozů.
Rovněž Londýn hodlá zamezit dieselům ve vjezdu do roku 2020. Další britská města kvůli znečištění zvažují rozšíření takzvaných zón čistého ovzduší. Británie chce do roku 2040 stejně jako Francie zakázat prodej jak dieselových, tak i benzinových motorů.