Šéf koncernu Volkswagen Matthias Müller zřejmě končí, nahradí jej Diess

Vedení koncernu Volkswagen zřejmě čeká obměna. Šéfa celého koncernu Matthiase Müllera podle agentury DPA ve funkci vystřídá dosavadní šéf značky Volkswagen Herbert Diess. DPA o tom informovaly zdroje z dozorčí rady. Se stejnou informací přišla i agentura Reuters s odvoláním na dvě osoby obeznámené se situací. Součástí koncernu je společnost Škoda Auto.

Dozorčí rada, jež prý projednává širší změny struktury vedení, se má sejít v pátek. Müller naznačil ochotu přispět ke změnám.

Největší evropský automobilový koncern se dosud potýká s dopady skandálu s emisemi naftových motorů z roku 2015 a zároveň se snaží pružněji reagovat na požadavky trhu a investuje miliardy eur do vývoje elektromobilů a nových produktů.

Loňský rok byl přitom pro Volkswagen úspěšný. Koncern více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,35 miliardy eur (zhruba 288 miliard korun). V listopadu se zároveň cena jeho akcií vrátila na úroveň z období před emisním skandálem.

Diess jako zastánce snižování nákladů přišel do Volkswagenu před třemi roky

Čtyřiašedesátiletému Müllerovi má stávající smlouva vypršet v roce 2020. Devětapadesátiletý Diess je zastáncem restrukturalizace a snižování nákladů a opakovaně se přel s mocnými odbory. Bývalý manažer automobilky BMW k Volkswagenu přešel v roce 2015 a podle agentury AP byl od počátku považován za potenciálního budoucího šéfa celého koncernu.

Diess se narodil 24. října 1958 v Mnichově. V roce 1977 začal studovat automobilovou technologii na mnichovské Univerzitě aplikovaných věd a v roce 1983 ukončil inženýrské studium na Technické univerzitě v Mnichově.

V letech 1984-1989 působil jako vědecký pracovník v Institutu pro obráběcí stroje a průmyslový management při Technické univerzitě, v roce 1987 získal doktorát.

V roce 1989 se dostal do společnosti Robert Bosch GmbH a v roce 1996 přešel k BMW, kde prošel řadou vedoucích funkcí.

V letech 2007 až 2014 byl členem představenstva automobilky BMW a od roku 2012 do roku 2014 byl šéfem vývoje u BMW. Předsedou představenstva automobilky Volkswagen, která je vlajkovou lodí stejnojmenného koncernu, je Diess od července 2015. Je i členem představenstva koncernu. Od února 2015 je také ve vedení německého výrobce čipů Infineon Technologies.

Herbert Diess
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Koncern připustil, že v rámci změn v managementu by mohl odvolat i Müllera. „Volkswagen uvažuje o dalším vývoji manažerské struktury skupiny, což bude spojeno také s personálními změnami ve vedení,“ uvedl VW v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...