O financování stavby nových tuzemských jaderných bloků se má spíše postarat stát, nikoli samotná společnost ČEZ. K tomuto názoru se kloní experti, kteří zasedají ve stálém výboru pro jadernou energetiku. K hodnocení variant financování mají podle vládního zmocněnce Jána Štullera ještě vzniknout nezávislé oponentury. Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) doplnil, že by výbor měl vládě předložit hodnocení k věci po zasedání v polovině května. V červnu by pak materiál měla projednat vláda.
Nové jaderné bloky má podle expertů financovat spíš stát než jenom ČEZ
Výbor pro jadernou energetiku podle Štullera a Hünera stále řeší případnou výstavbu v obou tuzemských lokalitách, tedy jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Podle Štullera bude s oběma možnostmi počítat tak dlouho, jak jen to bude možné. Z hlediska stáří zařízení si říkají o stavbu nejprve dukovanské bloky, podotkl Hüner.
Nejasný je dále způsob financování. Výstavbu nového jaderného bloku čistě z peněz ČEZ podporoval ještě jako ministr financí v minulé vládě nynější premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost.
Podobný krok by ale mohl být nevýhodný pro minoritní akcionáře. Začalo se proto řešit možné rozdělení nebo transformace ČEZ. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý označil v polovině března tuto Babišovu představu za fikci.
O možném rozdělení ČEZ mimo jiné kvůli stavbě nového bloku by podle dřívějšího Babišova vyjádření měl jednat tým expertů, který navrhne vláda s ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Tým by podle Hünera měl vzniknout, až bude jasné, jaký způsob financování bloků bude zvolen.
Česká energetika podle Svazu průmyslu a dopravy už jasné rozhodnutí o financování výstavby bezodkladně potřebuje. Svaz výstavbu bloků podporuje, vychází z reálných podmínek a potřeby stabilního zdroje a nutnosti nahrazení postupně odpojovaných uhelných elektráren. „Nemůžeme dále čekat a narušovat stabilitu dodávek v budoucnu,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Neřešme dnešní výzvy nástroji minulého století, kritizují ekologové
Proti možné výstavbě nového tuzemského jaderného bloku dlouhodobě vystupují ekologické organizace. Hnutí Duha a sdružení Calla uvedly, že další sázka na jadernou energetiku je neúměrným ekonomickým rizikem.
„Naši politici jakoby se stále dívali do zpětného zrcátka a chtějí řešit výzvy jednadvacátého století nástroji používanými ve století minulém. Potřebujeme odvážnou, moderní energetickou politiku, která z nás neudělá ostrovní energetický skanzen uprostřed Evropy,“ uvedl Edvard Sequens z Cally.
Minulá vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neposkytla v roce 2014 státní garance na dostavbu Temelína. ČEZ následně tendr na dostavbu elektrárny zrušil. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Firmě loni meziročně vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun. Tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.