Zatímco na přijetí eura není podle odborářů třeba spěchat, v případě minimální mzdy požadují od příštího roku navýšení o 1500 korun na 13 700 korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly se mzdový požadavek nevymyká trendu souvisejícímu s růstem průměrných mezd. Podle hospodářské komory je však odborářský návrh navýšení minimální mzdy naprostým populismem a snahou odborů o zviditelnění.
Zatímco letos se minimální mzda zvedla o 1200 korun, v příštím roce by odbory chtěly růst o 1500 korun. Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé přesáhla 30 tisíc korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31 646 korun. „V přepočtu na euro je hodinová minimální mzda v České republice 2,78 eura (71 korun). Lze tak říci, že Česko má šestou nejnižší minimální mzdu v rámci EU, bez ohledu na způsob přepočtu. Neodpovídá to produktivitě práce ani výkonu české ekonomiky,“ uvedl Středula.
Navíc předchozí vláda podle něj slíbila, že minimální mzda bude zhruba nad úrovní 40 procent průměrné mzdy. Ta ovšem loni výrazně stoupla, a minimální mzda tak loni tvořila podle odborářů zhruba 38,6 procenta průměrné mzdy. „Takže i z toho důvodu požadujeme nárůst. A hlavně by se mělo vyplácet pracovat,“ dodal Středula.
Zástupci zaměstnavatelů s návrhem nesouhlasí. „Podezíráme odbory, že jim o životní úroveň zaměstnanců s minimální mzdou nejde. Pokud by jim skutečně šlo o to, aby si zaměstnanci za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci mzdově výrazně přilepšili, pak by místo toho prosazovali snížení odvodů,“ řekl ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Snížením celkové odvodové zátěže by si podle něj mohli výrazně polepšit všichni zaměstnaní lidé.
Zvyšování minimální mzdy podle komory paradoxně škodí právě zaměstnancům pobírajícím minimální mzdu. Prokázala to podle ní studie Vysoké školy ekonomické z roku 2015. Zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky (snižuje se počet odpracovaných hodin), poté jsou tito zaměstnanci propouštěni. Zvýšení minimální mzdy o 100 korun způsobuje pokles počtu odpracovaných hodin o 0,6 procenta u zaměstnanců a pokles počtu zaměstnanců o 0,4 procenta, připomněl Diro.
Naposledy rozhodla o zvýšení minimální mzdy předchozí vláda loni v srpnu, od letošního ledna tak činí 12 200 korun. Odbory už tehdy požadovaly přidání o 1500 korun, zaměstnavatelé se klonili k částce 800 korun. Za minimální mzdu pracuje asi 132 tisíc lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců.
Současná vláda v demisi ve svém programovém prohlášení slibuje vytvoření závazných pravidel pro zvyšování minimální mzdy. To dlouhodobě požadují zaměstnavatelé, podle kterých jasná pravidla pro růst pomohou firmám předem odhadnout náklady a připravit se na ně.
Vstup do eurozóny negarantuje udržení tempa růstu, míní odbory
Tématem pro odbory je také euro. Z analýzy Českomoravské konfederace odborových svazů vyplývá, že náklady spojené s případným přijetím eura jsou v současnosti zřetelně vyšší než vyčíslitelné přínosy. Proto by podle nich Česko nemělo s přijetím eura spěchat.
„Všechny země střední a východní Evropy, které přijaly euro, zatím nedosáhly temp svého růstu před vstupem do eurozóny. To by mělo být vážné varování i pro Česko. Vstup do eurozóny tedy není zárukou udržení nebo zrychlení tempa růstu,“ uvedl Středula. Zároveň ale upozornil, že k přijetí eura se Česko zavázalo vstupem do EU.
Důležité podle odborů je počkat s přijetím eura kvůli pokračující konvergenci k zemím EU, tedy přibližování životní úrovně. „Při vstupu do eurozóny začne přepočet všeho a u mezd je to výrazné. Při kurzu 27 korun za euro by průměrná mzda na základě údajů ze 4. čtvrtletí 2017 byla 1172 euro, ovšem při kurzu 21,6 koruny za euro by to už bylo 1465 euro,“ uvedl Středula.
Odbory očekávají, že kurz koruny bude posilovat. V roce 2023 by měl být již na 20,79 koruny za euro, v současnosti je kolem 25,40 koruny. „Posílení české měny minimálně o zhruba 20 procent dává šanci konvergenci mezd (nákladů práce) k Německu a Rakousku,“ uvedl odborářský makroekonom Martin Fassmann. V takovém případě by podle něj mohly české náklady práce dostihnout německé za zhruba 45 let. Zatímco v tuzemsku jsou podle odborů hodinové náklady práce přibližně 10,2 eura, v Německu je to asi 33 euro.
Podle analýzy případné náklady spojené s přijetím eura budou působit rozdílně na jednotlivé sektory ekonomiky. Pro nebankovní podnikatelský sektor jsou přínosy jednoznačně pozitivní díky snížení transakčních nákladů a nákladů na zajištění kurzových rozdílů.
Naopak dopady pro bankovní sektor nebo státní rozpočet jsou negativní. Jen povinná účast v Evropském stabilizačním mechanismu by znamenala vklad 49 miliard korun a závazek dalšího vkladu za 365 miliard korun. Povinná účast v bankovní unii by pak přišla na zhruba 140 miliard korun, z toho 120 miliard by to stálo bankovní sektor.
I ministerstvo financí a Česká národní banka na konci loňského roku opětovně doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Ani současná vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) podle svého programového prohlášení nechtěla usilovat o přijetí eura.
