Guvernér české národní banky Jiří Rusnok by si osobně nevsadil na to, že Česko během pěti až deseti let přijme společnou evropskou měnu. Řekl to na mezinárodní konferenci Prague European Summit s tím, že nevidí dostatečné odhodlání politiků pro takový krok.
„Kdybych si měl tipnout nebo vsadit, řekl bych ne,“ reagoval Rusnok na dotaz, zda Česko během pěti až deseti let vstoupí do eurozóny. „Obecně nevidím v této zemi dost síly a dost vůle (to udělat),“ doplnil. Upozornil, že rozhodnutí o přijetí eura není na ČNB, ale na politické reprezentaci.
Vládní ČSSD se však minulý týden vyslovila pro co nejrychlejší vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm pro zavedení eura. Na druhé straně ale strana nechtěla určovat přesný termín zavedení společné měny, ke kterému se Česko zavázalo v roce 2004 v rámci smlouvy o vstupu do Evropské unie.
Euro chtějí zavést i vládní KDU-ČSL a opoziční TOP 09. Proti společné evropské měně naopak vystupuje opoziční ODS a odmítá ji i předseda vládního hnutí ANO Andrej Babiš.
Rusnok také uvedl, že nevidí žádnou přidanou hodnotu pro to, aby se Česko zapojilo do bankovní unie předtím, než by zavedlo euro. Upozornil, že bankovní unie zatím není dokončena a řešení sporných bodů není otázkou krátkého času, proto by zapojení do ní přineslo Česku komplikace. Pro státy eurozóny je zapojení do bankovní unie povinné, ostatní země EU se mohou zapojit dobrovolně.
Česká republika kritéria pro euro v podstatě plní s výjimkou účasti v ERM II
Česko tak jako jakákoli jiná země Evropské unie musí před přijetím eura splňovat podmínky stanovené maastrichtskými kritérii. Ta jasně určují, v jakých mezích se ekonomické ukazatele země mohou pohybovat.
Vyhodnocují se čtyři konvergenční kritéria, a to cenová stabilita, stav veřejných financí, konvergence úrokových sazeb a účast v mechanismu směnných kurzů (ERM II).
Podle zprávy ministerstva financí a České národní banky z prosince 2016 Česko plní první tři uvedená kritéria s dostatečnou rezervou a ve střednědobém výhledu se to nezmění.
