Dozorci, policisté, listonoši či třeba řidiči. Nedostatek pracovníků už ovlivňuje každodenní život Česka

Nahrávám video
Události: Volná pracovní místa v Česku
Zdroj: ČT24

Nové pracovníky hledají firmy už skoro ve všech oborech. A do souboje o zaměstnance se pouští i policie či vězeňská služba. Aby naplnily stav, sází hlavně na náborový příspěvek.

Vězeňská služba shání v celé republice 429 lidí. V Praze jí ve dvou věznicích chybí 90 příslušníků, v Plzni pak 36. Následují Valdice, Kynšperk, Nové Sedlo nebo například Vinařice.

Práce to však není jednoduchá. „Nejtěžší je asi ustát věčné konflikty s obviněnými, kteří si často nejsou jistí tím, proč tu jsou, nebo si nedokážou uvědomit, že udělali něco špatně,“ říká dozorce Tomáš Knotek. Do vazební věznice Praha Pankrác přišel z Valdic. 

Slouží 12 hodin denně a do práce chodí i ve svém volnu, na takzvané brigády. „Ta psychická zátěž je opravdu těžká a i já sám toho mám opravdu plný zuby, nejradši bych zahodil pásek a odešel, pak si ale uvědomím, že je důležité tady být,“ říká. 

Sázka na náborový příspěvek

Aby vězeňská služba naplnila stav, nabízí od ledna náborový příspěvek až 150 tisíc korun. Jeho získání má ale jasná pravidla.

„Příslušník ho po nástupu získá až po zkušební době. Dalším kritériem je, že příslušník bude sloužit u vězeňské služby po dobu šesti let,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová. 

Na peněžní formu náboru sází i policie – od letoška speciálním náborovým příspěvkem. V regionech, kde je největší nedostatek policistů, tedy v metropoli a ve středních Čechách, může dosáhnout až 150 tisíc. V Karlovarském kraji pak 110 tisíc a v ostatních 75 tisíc korun. Až 150 tisíc můžou dostat ve všech krajích třeba odborníci na organizovaný zločin nebo kybernetickou a ekonomickou kriminalitu.

„I do těchto míst můžeme využívat maximální horní hranici, ale jedná se o individuální posuzování a vždy o tom budeme ve vedení policie diskutovat,“ přiblížil policejní prezident Tomáš Tuhý. 

Ke konci loňského roku oblékalo policejní uniformu něco málo přes 40 tisíc mužů a žen, za čtyři roky jich má být podle plánů vedení policie až o pět tisíc víc. 

Práce1
Zdroj: ČT24

V Česku je nyní nejnižší nezaměstnanost ze zemí Evropské unie. Úřady práce nabízejí přes 210 tisíc volných míst. Nejhůř se zaměstnanci shánějí v Praze, chybí jich přes 40 tisíc. Ve středních Čechách asi 30 tisíc.

Největší zájem je o řidiče. Dlouhodobě chybějí také lékaři a další zdravotnický personál. Někde i úředníci nebo listonoši.

V soukromém sektoru je situace podobná. Podniky brzdí například nedostatek pracovníků zaměřených na informační technologie. Volná místa jsou ve výrobě, stavebnictví či logistice. Rychle roste i zájem o posily ve službách – ať už o kuchaře, nejrůznější ostrahy, uklízečky nebo další pomocný personál.

obrázek
Zdroj: ČT24

Své o tom vědí například v Červeném Hrádku. Tam do schránek nevhodili pošťáci dopisy údajně už měsíc. Lidé si tak často musí dojít na pobočku sami. V okrese chybí sedm doručovatelů. Ostatní nestíhají zásilky roznášet. Málo je ale doručovatelů i ve velkých městech.

S kvalifikací a odborností je problém rovněž u lékařů. Třeba v Plzni od nového roku přestala kvůli nedostatku stomatologů fungovat nepřetržitá zubní pohotovost.

Nedostatek je také řidičů tramvají, autobusů, ale i metra. Například pražský dopravní podnik kvůli tomu omezil provoz a spoje jezdí v delších intervalech.

Po celém Česku pak mnohé domácnosti od nového roku nedostaly předplacený denní tisk. Chybí totiž lidé na ranní roznášku.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 22 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...