Lufthansa má zájem o část problémové Alitalie, tvrdí italský list

2 minuty
Prodej letecké společnosti Alitalia
Zdroj: ČT24

Německé aerolinie Lufthansa, které se nedávno dohodly na koupi části zkrachovalých aerolinek Air Berlin, mají zřejmě zájem o další nákup. Podle italského listu Corriere della Sera předloží nabídku na převzetí velké části zkrachovalé italské společnosti Alitalia, za kterou jsou ochotny zaplatit 500 milionů eur (12,9 miliardy korun).

List to uvedl s odvoláním na tři informované zdroje. Pondělí je konečným termínem pro předložení závazných nabídek na Alitalii. Podle dřívějších zpráv o aerolinky projevilo zájem deset uchazečů.

Zájem německých aerolinek se soustředí na části spojené s létáním, tedy například na letadla, piloty a další posádku a takzvané sloty, což jsou časy pro vzlety a přistání na letištích. O pozemní operace Lufthansa podle listu zájem nemá.

Lufthansa ve svém plánu podle italského listu počítá se zrušením 6000 pracovních míst, což je zhruba polovina pracovní síly, a omezením tras na krátké a střední vzdálenosti, na kterých se italská firma potýká se silnou konkurencí nízkonákladových aerolinek. 

Německý přepravce má ve svém portfoliu rovněž aerolinky Brussels Airlines, Swiss, Austrian a Eurowings.

Další možní zájemci o italskou společnost

Mezi dalšími zájemci o Alitalii by mohly být investiční fond Cerberus a nízkonákladové aerolinky easyJet. Zájem o Alitalii měl také irský Ryanair, ten už ale oznámil, že závaznou nabídku nepředloží.

Vláda minulý týden rozhodla, že prodlouží Alitalii splatnost překlenovacího úvěru z listopadu letošního roku až do září 2018 a poskytne firmě také dalších 300 milionů eur k již poskytnutým 600 milionům. Vláda rovněž prodloužila lhůtu pro uzavření prodeje z 5. listopadu na 30. dubna. Hodnota Alitalie se pohybuje kolem 800 milionů eur, uvedla agentura APA.

Italská vláda se snaží odvrátit rozdělení firmy a její prodej po částech. Úkolem pro nového vlastníka bude zajištění její stability. Správce aerolinek Alitalia Luigi Gubitosi se domnívá, že díky svým vlastnostem a tradici je Alitalia nejzajímavější leteckou společností, která je na trhu.

„Určitě tam bude nutná nějaká restrukturalizace v podobě velkého snižování nákladů. Ať už v rámci obsluhy letadel z nějaké klasické posádky, tak i v rámci infrastruktury,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza František Bostl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...