Růst učitelských platů o 15 procent vláda schválila. Odbory ukončí stávkovou pohotovost

Tarifní platy učitelů od listopadu vzrostou o patnáct procent, ostatní zaměstnanci veřejné správy spolu s policisty, hasiči či příslušníky vězeňské služby dostanou přidáno deset procent. Nařízení schválila vláda. Protože rozhodla i o navýšení rozpočtu vysokých škol, odbory oznámily, že zruší stávkovou pohotovost. Schváleno bylo také nařízení o valorizaci penzí. Průměrný měsíční důchod vzroste od ledna příštího roku o 475 korun.

Nařízení o valorizaci důchodů a růstu platů státních zaměstnanců schválila v pondělí vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Růst odráží zvyšování cen i mezd v zemi.

Zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů, tedy policisté, hasiči či příslušníci vězeňské služby, dostanou od listopadu přidáno deset procent. Učitelé v regionálním školství o 15 procent. Na zvýšení platů se koalice dohodla před dvěma týdny, nyní ministři schvalovali příslušná nařízení. Přidáno dostanou i vojáci.

„Plníme, co jsme slíbili,“ uvedl na Twitteru místopředseda ANO a ministr obrany Martin Stropnický k růstu mezd, který se týká i vojáků.

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vláda vrátila bezpečnostním sborům všechno, o co byli kráceni v době ekonomické krize.

Hrozba stávkou pominula

Odbory pracovníků veřejného sektoru v reakci na aktuální kroky vlády oznámily, že zruší stávkovou pohotovost, do níž 6. září vstoupily na podporu požadavku na růst platů. Důvody k přípravě stávky či jiných protestních akcí pominuly, když kabinet rozhodl o zvýšení platových tarifů i rozpočtu pro vysoké školy.

„Vítáme vstřícný postoj vlády. Udělala velmi dobrý a pozitivní krok,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Do stávkové pohotovosti vstoupilo 14 odborových svazů. Zapojily se odbory školské, zdravotnické, úřednické, hasičské, civilních zaměstnanců armády, vědců, pracovníků kulturních zařízení i ochrany přírody, hudebníků a herců.

Loni ve veřejném sektoru pracovalo přes 626 tisíc lidí. Zhruba 100 tisíc z nich je podle předáků ČMKOS v odborech.

Jen letos je na růst platů potřeba 2,5 miliardy

Státní rozpočet bude podle podkladů pro vládu přidání v posledních dvou měsících roku stát 2,54 miliardy korun, v příštím roce pak 15,2 miliardy.

Zvýšení platů pro policisty a hasiče o deset procent vyjde v letošním roce zhruba na 451 milionů korun. V příštím roce bude na zvýšené platy u těchto bezpečnostních sborů z rozpočtu potřeba 2,9 miliardy korun.

Výdělky policistů, hasičů a dalších členů bezpečnostních sborů se naposledy zvyšovaly letos v červenci o desetinu. Za čtyři roky vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bezpečnostním sborům přidala 25 procent, což představuje průměrně 5000 korun hrubého. Policejní sbor má zhruba 40 tisíc lidí, hasičů je přes 9700. Průměrný plat u policie i hasičů byl před zvýšením kolem 35 tisíc korun.

Zvednou se starobní, invalidní i pozůstalostní penze

Na vládě došlo i na valorizaci důchodů. Pevná část důchodu, která je pro všechny stejná, vzroste z 2550 na 2700 korun. Procentní díl penze, který se stanovuje podle odpracovaných let a odvedených částek, se upraví o 3,5 procenta. Stejně - tedy o 3,5 procenta - se zvednou i příplatky k penzi pro odbojáře a pozůstalé po nich. Návrh nařízení připravilo ministerstvo práce.

Vedle starobních důchodů se zvednou i invalidní a pozůstalostní penze. Na konči června Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela starobní důchod bezmála 2,4 milionu seniorů a seniorek. V průměru pobírali 11 807 korun. Invalidní důchod dostávalo 425 400 lidí a pozůstalostní 71 400 dospělých i dětí.

Za chystaným výraznějším zvýšením důchodů je nový model valorizace, promítá se do něj i citelnější růst mezd a cen. Vláda bude podle nového výpočtu, který se do zákona dostal letos, přidávat poprvé. Od ledna se penze budou zvedat o polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. Kabinet může důchody zvýšit buď podle růstu cen zboží, které pořizují senioři a seniorky, nebo podle růstu cen pro domácnosti. Vybírá vyšší hodnotu.

Rada seniorů nicméně s přidáním spokojena není. Podle ní je navýšení nedostatečné a nůžky mezi penzemi a mzdami se budou dál rozevírat. Seniorská organizace žádá pro příští rok mimořádnou valorizaci. „Navýšení je s ohledem na skokový růst nominálních mezd v roce letošním i příštím výrazně podhodnoceno. Relace průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy má v příštím roce poklesnout na 39,4 procenta,“ tvrdí rada. Podle mezinárodní úmluvy by poměr neměl klesnout pod 40 procent.

Podle představ seniorské organizace by mělo být zvýšení takové, aby průměrná penze odpovídala 41,4 procenta průměrné mzdy. Nová vláda by po volbách měla prosadit, aby se do roku 2021 poměr dostal na 45 procent, uvedla rada v prohlášení. Z jakých propočtů vychází, neupřesnila.

Podle dosavadního výpočtu by byl nárůst menší o 65 korun

Podle ministerstva se ceny mezi červnem 2016 a 2017 zvedly o 2,3 procenta. K tomu se připočítá polovina z růstu reálných mezd o 3,3 procenta, tedy po zaokrouhlení 1,7 procenta. Výsledkem je zvýšení penzí o čtyři procenta. Pokud by se přidávalo podle dosavadního výpočtu, přilepšili by si penzisté a penzistky od ledna o 3,4 procenta (součet růstu cen a třetiny růstu mezd). Průměrné zvýšení by tak od ledna bylo o 65 korun nižší, upřesnilo ministerstvo.

obrázek
Zdroj: ČT24

Důchod se skládá z pevné a procentní části. Pevná část odpovídá podle zákona devíti procentům průměrné mzdy. Procentní se určuje podle odpracované doby a výše výdělků. Od ledna se změní hranice pro stanovení částky ze mzdy, která se zahrnuje do stanovení důchodu.

Letos v lednu si senioři a seniorky polepšili v průměru o 309 korun. V roce 2016 se sice penze podle inflace a růstu mezd zvedly jen o 40 korun, k tomu ale přibyl ještě jednorázový příspěvek 1200 korun. Měsíčně si tak minulý rok důchodkyně a důchodci přilepšili celkem o 140 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 11 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 13 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 17 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
včera v 20:03

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...