Růst učitelských platů o 15 procent vláda schválila. Odbory ukončí stávkovou pohotovost

Tarifní platy učitelů od listopadu vzrostou o patnáct procent, ostatní zaměstnanci veřejné správy spolu s policisty, hasiči či příslušníky vězeňské služby dostanou přidáno deset procent. Nařízení schválila vláda. Protože rozhodla i o navýšení rozpočtu vysokých škol, odbory oznámily, že zruší stávkovou pohotovost. Schváleno bylo také nařízení o valorizaci penzí. Průměrný měsíční důchod vzroste od ledna příštího roku o 475 korun.

Nařízení o valorizaci důchodů a růstu platů státních zaměstnanců schválila v pondělí vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Růst odráží zvyšování cen i mezd v zemi.

Zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů, tedy policisté, hasiči či příslušníci vězeňské služby, dostanou od listopadu přidáno deset procent. Učitelé v regionálním školství o 15 procent. Na zvýšení platů se koalice dohodla před dvěma týdny, nyní ministři schvalovali příslušná nařízení. Přidáno dostanou i vojáci.

„Plníme, co jsme slíbili,“ uvedl na Twitteru místopředseda ANO a ministr obrany Martin Stropnický k růstu mezd, který se týká i vojáků.

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vláda vrátila bezpečnostním sborům všechno, o co byli kráceni v době ekonomické krize.

Hrozba stávkou pominula

Odbory pracovníků veřejného sektoru v reakci na aktuální kroky vlády oznámily, že zruší stávkovou pohotovost, do níž 6. září vstoupily na podporu požadavku na růst platů. Důvody k přípravě stávky či jiných protestních akcí pominuly, když kabinet rozhodl o zvýšení platových tarifů i rozpočtu pro vysoké školy.

„Vítáme vstřícný postoj vlády. Udělala velmi dobrý a pozitivní krok,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Do stávkové pohotovosti vstoupilo 14 odborových svazů. Zapojily se odbory školské, zdravotnické, úřednické, hasičské, civilních zaměstnanců armády, vědců, pracovníků kulturních zařízení i ochrany přírody, hudebníků a herců.

Loni ve veřejném sektoru pracovalo přes 626 tisíc lidí. Zhruba 100 tisíc z nich je podle předáků ČMKOS v odborech.

Jen letos je na růst platů potřeba 2,5 miliardy

Státní rozpočet bude podle podkladů pro vládu přidání v posledních dvou měsících roku stát 2,54 miliardy korun, v příštím roce pak 15,2 miliardy.

Zvýšení platů pro policisty a hasiče o deset procent vyjde v letošním roce zhruba na 451 milionů korun. V příštím roce bude na zvýšené platy u těchto bezpečnostních sborů z rozpočtu potřeba 2,9 miliardy korun.

Výdělky policistů, hasičů a dalších členů bezpečnostních sborů se naposledy zvyšovaly letos v červenci o desetinu. Za čtyři roky vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bezpečnostním sborům přidala 25 procent, což představuje průměrně 5000 korun hrubého. Policejní sbor má zhruba 40 tisíc lidí, hasičů je přes 9700. Průměrný plat u policie i hasičů byl před zvýšením kolem 35 tisíc korun.

Zvednou se starobní, invalidní i pozůstalostní penze

Na vládě došlo i na valorizaci důchodů. Pevná část důchodu, která je pro všechny stejná, vzroste z 2550 na 2700 korun. Procentní díl penze, který se stanovuje podle odpracovaných let a odvedených částek, se upraví o 3,5 procenta. Stejně - tedy o 3,5 procenta - se zvednou i příplatky k penzi pro odbojáře a pozůstalé po nich. Návrh nařízení připravilo ministerstvo práce.

Vedle starobních důchodů se zvednou i invalidní a pozůstalostní penze. Na konči června Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela starobní důchod bezmála 2,4 milionu seniorů a seniorek. V průměru pobírali 11 807 korun. Invalidní důchod dostávalo 425 400 lidí a pozůstalostní 71 400 dospělých i dětí.

Za chystaným výraznějším zvýšením důchodů je nový model valorizace, promítá se do něj i citelnější růst mezd a cen. Vláda bude podle nového výpočtu, který se do zákona dostal letos, přidávat poprvé. Od ledna se penze budou zvedat o polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. Kabinet může důchody zvýšit buď podle růstu cen zboží, které pořizují senioři a seniorky, nebo podle růstu cen pro domácnosti. Vybírá vyšší hodnotu.

Rada seniorů nicméně s přidáním spokojena není. Podle ní je navýšení nedostatečné a nůžky mezi penzemi a mzdami se budou dál rozevírat. Seniorská organizace žádá pro příští rok mimořádnou valorizaci. „Navýšení je s ohledem na skokový růst nominálních mezd v roce letošním i příštím výrazně podhodnoceno. Relace průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy má v příštím roce poklesnout na 39,4 procenta,“ tvrdí rada. Podle mezinárodní úmluvy by poměr neměl klesnout pod 40 procent.

Podle představ seniorské organizace by mělo být zvýšení takové, aby průměrná penze odpovídala 41,4 procenta průměrné mzdy. Nová vláda by po volbách měla prosadit, aby se do roku 2021 poměr dostal na 45 procent, uvedla rada v prohlášení. Z jakých propočtů vychází, neupřesnila.

Podle dosavadního výpočtu by byl nárůst menší o 65 korun

Podle ministerstva se ceny mezi červnem 2016 a 2017 zvedly o 2,3 procenta. K tomu se připočítá polovina z růstu reálných mezd o 3,3 procenta, tedy po zaokrouhlení 1,7 procenta. Výsledkem je zvýšení penzí o čtyři procenta. Pokud by se přidávalo podle dosavadního výpočtu, přilepšili by si penzisté a penzistky od ledna o 3,4 procenta (součet růstu cen a třetiny růstu mezd). Průměrné zvýšení by tak od ledna bylo o 65 korun nižší, upřesnilo ministerstvo.

obrázek
Zdroj: ČT24

Důchod se skládá z pevné a procentní části. Pevná část odpovídá podle zákona devíti procentům průměrné mzdy. Procentní se určuje podle odpracované doby a výše výdělků. Od ledna se změní hranice pro stanovení částky ze mzdy, která se zahrnuje do stanovení důchodu.

Letos v lednu si senioři a seniorky polepšili v průměru o 309 korun. V roce 2016 se sice penze podle inflace a růstu mezd zvedly jen o 40 korun, k tomu ale přibyl ještě jednorázový příspěvek 1200 korun. Měsíčně si tak minulý rok důchodkyně a důchodci přilepšili celkem o 140 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
před 4 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 8 hhodinami

Novo Nordisk otevřel výrobní závod u Prahy

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Banky v květnu poskytly hypotéky za 52,6 miliardy korun, o 54 procent více než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 17 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
11. 6. 2026
Načítání...