Státní zaměstnanci by měli dostat od listopadu o 10 procent vyšší plat. Shodla se na tom v pondělí koalice. Jak se záměr projeví v praxi? Odměny vzrostou úředníkům, hejtmanům nebo třeba policistům.
Platy se zvýší starostům, úředníkům nebo hasičům. O práci ve státní správě roste zájem
Události: Platy vzrostou v celé veřejné sféře (zdroj: ČT24)
Zastupitelé, starostové, primátoři a hejtmani si od příštího roku polepší. Způsob, jak se vypočítává jejich odměna, se má totiž změnit. V průměru se jim zvýší plat o 13,5 procenta. Ministerstvo vnitra předpokládá, že to bude například u starostů znamenat 5000 měsíčně navíc.
Rozhodující pro výpočet bude počet obyvatel obce - základní částka 36 499 Kč je u všech starostů stejná. Například starosta Solopysk, malé obce u Sedlčan, dostane víc o skoro dva tisíce korun.
Naopak u téměř pětitisícového Vamberka bude plánovaná změna pro starostu znamenat 5530 korun navíc. Podobně stoupne plat i starostovi například Lázní Bohdaneč.
Ještě větší zvýšení čeká třeba primátorku Prahy, ta se z nynějších téměř 109 tisíc dostane až na 120 tisíc korun. Podobné je to u hejtmanů: liberecký hejtman z nynějších 90 tisíc dosáhne téměř na 110 tisíc.
Zvýšení platů (2018)
Vyšší platy pro hasiče a policii
Zvýšení platů o 10 procent se dotkne i policistů a hasičů. Povolání hasiče v Česku vykonává zhruba 10 700 lidí, v průměru si měsíčně vydělají přes 35 tisíc korun hrubého. Plat jim vzrostl naposledy v červenci 2016, a to o 10 procent.
Hasiči
Policistů je v Česku téměř čtyřikrát více, průměrný plat mají skoro stejný jako hasiči.
Policisté
Platy se zvýší i soudcům a státním zástupcům, a to o zhruba 5 procent. Politici si polepší o 7 procent.
O práci ve státní sféře je zájem
Plat ze státní pokladny a veřejných rozpočtů dostávalo na konci loňského roku přes 626 tisíc lidí. Zhruba třicet procent z nich jsou vysokoškoláci. Mladí lidé mají o práci ve státní sféře stále větší zájem. Potvrzují to školy, které je na jejich budoucí povolání připravují.
„Dříve o ten obor vůbec nebyl zájem, v současné době z 82 přihlášek jsme brali třicet žáků,“ říká ředitelka SOŠ Drtinova Pavla Nedomová.
Studijní program na její škole se zaměřuje na předměty z oblasti práva, veřejné správy nebo cizích jazyků. Kromě rozšířené výuky jazyků mají studenti taky od prvního ročníku povinnou praxi, na kterou se učitelé ptají i u maturity. Studenti se tak učí psát jednoduché právní a správní texty, návrhy na soudy nebo třeba smlouvy. Jednou z nich budou úředníci nebo diplomaté.
„Diskutuje se o tom, jak funguje OSN, NATO nebo EU, v cizím jazyce. Studenti měli možnost se zúčastnit soutěže ve Štrasburku, kde si vyzkoušeli v rámci simulačních her prezentování témat ve svém oboru,“ popisuje výuku na SOŠ Drtinova učitel Tomáš Botlík.