Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok, řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Vláda se shodla také na navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy, na vědu a výzkum má jít 35,6 miliardy korun, informoval vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle ministra školství Stanislava Štecha (ČSSD) budou tři miliardy navíc stačit na odměňování škol podle kvality a částečně uspokojí i nároky na růst stipendií doktorandů.
Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Rozpočet, který bude schvalovat sněmovna vzešlá z říjnových voleb, počítá s růstem platů ve veřejné správě i se zvýšením rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bylo hlasování jednomyslné.
Navýšení rozpočtu vysokých škol půjde podle ministra Štecha z obsluhy státního dluhu a dvou nebo tří menších zdrojů. O rozdělení třech miliard bude ministerstvo jednat se zastoupením vysokých škol.
„Bude možné nastartovat změnu financování vysokých škol, významně vyšší částka půjde do kapitoly kvalita, to jsou peníze, které nejsou pro vysokou školu automaticky dané. Musí je vysoutěžit,“ uvedl Štech.
Navýšena bude moc být také základní fixní částka tak, aby školy mohly fungovat a rozvíjet se, pokud nedostanou finance rozdělované podle kvalitativních kritérií. „Za třetí určitě umožní navýšit citelnějším způsobem stipendia doktorandů, ne samozřejmě v takové výši, jak byla dlouhodobě deklarována,“ uvedl a dodal, že se pokusí také nastartovat financování škol podle společenské potřeby, tedy toho, ve kterých sektorech chybějí absolventi.
Deficit bude na 50 miliardách
Ministerstvo financí sdělilo, že příjmy státního rozpočtu jsou pro rok 2018 navrženy ve výši 1314,5 miliard korun, naopak výdaje státního rozpočtu by měly činit 1364,5 miliard korun. Deficit by tak měl dosáhnout 50 miliard korun.
Na navýšení platů ve veřejné sféře o deset procent, u učitelů v regionálním školství o 15 procent k 1. listopadu a valorizaci průměrných důchodů o 475 korun měsíčně už se koalice shodla dříve.
Díky očekávanému silnému tempu ekonomiky by měla být příjmová stránka rozpočtu vyšší, než ministerstvo financí počítalo v červnovém nástřelu rozpočtu. Ekonomičtí analytici ale návrh ministerstva financí zvýšit příjmy státního rozpočtu na příští rok o 21 miliard korun kvůli aktuálnímu zlepšenému odhadu vývoje české ekonomiky kritizují.
Marksová novinářům řekla, že jednotlivé položky rozpočtu byly už dohodnuty před schůzí vlády, takže jednání nebylo bouřlivé. „Dnes už nebyly žádné hádky, žádné diskuse,“ uvedla.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) návrh na twitteru označil za kompromis možného.
Na dopravní stavby půjde podle vládního návrhu příští rok 72,5 miliardy korun, řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Aktuální vládou schválená výše rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je o zhruba 1,4 miliardy korun vyšší, než kolik činil předchozí návrh. I tak je ale rozpočet fondu na příští rok nižší, než ministerstvo dopravy předpokládalo. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami korun, napřesrok tak nebude dost peněz na zahájení všech rozpracovaných stavebních projektů, varoval šéf resortu dopravy.
Vysoké školy hrozily stávkou
Růstem minimálně o tři miliardy korun podmiňovaly souhlas se svým rozpočtem vysoké školy. V případě, že by vláda zvýšení neschválila, hrozily protesty počátkem října. V případě navýšení rozpočtu by se ale plánovaný Týden pro vzdělanost počátkem října měl místo protestů nést v duchu obvyklého zahájení nového vysokoškolského školního roku. Šéf České konference rektorů Tomáš Zima už rozhodnutí vlády uvítal s tím, že navrhne odvolání plánovaných protestů. Vedení vysokých škol o podobě Týdne pro vzdělanost rozhodne v úterý.
Částka by měla podle Zimy stačit na zvýšení platů akademiků o deset až 15 procent, ale nebude úplně stačit na plánovaný růst doktorandských stipendií a podporu důležitých oborů, jako jsou pedagogika a lékařství.
Původně školy požadovaly zvýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun, které jim na jaře přislíbila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Dvě desítky studentů a doktorandů v pondělí ráno přišly před Strakovu akademii připomenout, že na svých požadavcích trvají. Na plošné zvýšení stipendií ale peníze, které vysoké školy dostaly, stačit nebudou.
Celý rozpočet školství dosáhne v příštím roce rekordní výše 168 miliard korun bez peněz z evropských fondů. „Když bychom je přičetli, tak jsme na 175 až 175,5 miliardy korun,“ uvedl Štech. Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun. Rozpočet vysokých škol stagnuje několik let kolem 21 miliard korun.
I ministr Štech si je jist, že akademici nepřistoupí k protestům. „Ten Týden určitě proběhne a nebude to určitě špatně. Po šesti letech ukážou nějakou formou, co vlastně se na vysokých školách dělá. Jaká je tam kvalita a úroveň. Ale určitě to nebude mít charakter nějakého hrubého protestu proti vládě nebo ministerstvu školství,“ řekl Štech.
Podle květnového rozhodnutí o posílení rozpočtu na vědu a výzkum pro příští rok mělo na bádání putovat 36,2 miliardy korun, tedy o 3,5 miliardy víc než letos. Ministerstvo financí navrhlo snížení, a to nejspíš o 2,8 miliardy korun.
Dohoda už podle Bělobrádka panuje i v názoru na rozpočet zemědělství, kolik peněz půjde na boj se suchem vláda nechá až na příští rok. „Je tam mnoho proměnných,“ řekl Bělobrádek k této vládní prioritě.
Kalousek: Je to rozpočet bez vize
Schválení návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun vládou podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska dokládá, že kabinet vede politiku bez vize. Na investice do budoucnosti podle něj přitom kabinet počítá v rozpočtu s nižší částkou než předchozí vlády v době krize. „Je to politika bez vize, bez priorit a bez zodpovědnosti k zítřku,“ konstatoval předseda TOP 09.
„Vláda schválila návrh, který má několik historických primátů. Jedná se o dosud nejvyšší výdaje a jedná se také o nejvyšší počet státních zaměstnanců, které si platíme ze svých daní,“ dodal Kalousek.
Státní rozpočet, jak jej schválila vláda, ukazuje priority koaličních stran, a to rozdávat a míň investovat, říká ODS. Schodek je podle ODS nehorázný. „Nedovolili bychom si při takovém ekonomickém růstu mít schodek 50 miliard korun,“ zdůraznila místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Návrh rozpočtu označila za marnost.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše byly všechny čtyři rozpočty současné vlády dělané v dobrých časech a vláda toho využila pramálo. „Na poli rozpočtové strategie mohla udělat daleko víc,“ poznamenal.
