Energetické plány politiků se stáčí k dostavbě Dukovan. Uhlí se bát rychlého konce taky nemusí

Hlavní plány českých politických stran v oblasti energetiky zahrnují nové jaderné bloky postavené s finanční podporou státu. Už příští vláda by měla rozhodnout zejména o prodloužení životnosti Dukovan, která je teď plánovaná jen do roku 2035. Navzdory podpoře jaderné energetiky se ale ani uhlí zřejmě nemusí bát rychlého konce.

Video Události
video

Události ČT: Politické plány v energetice se točí kolem dostavby Dukovan

Státní energetická koncepce počítá s tím, že energetický mix bude v roce 2040 tvořit i z více než poloviny jaderná energie. Jaderná elektrárna Dukovany má před sebou posledních 18 let života a podle politiků nejvyšší čas začít řešit prodloužení provozu. „Ne se jen bavit o tom, kolik to bude stát, neustále to přepočítávat a říkat, že to potřebujeme dostavět,“ podotkla expertka KSČM pro energetiku Hana Aulická Jírovcová.

„Musíme si říct, zda v roce, kdy se elektrárna bude spouštět, kdyby se rozšířila, nejsou jiné zdroje nejenom přívětivější, ale energeticky úspěšnější,“ míní expert na tuto oblast v sociální demokracii Petr Dolínek. Zato jasnou podporu má dostavba Dukovan u hnutí ANO, jak potvrdil Pavel Pustějovský (ANO).

Zásadní bude, kde se vezmou peníze na dostavbu jaderných elektráren. ČEZ už dříve vzkázal, že bude potřebovat pomoc státu. „Stát musí pomoci s nastavením prostředí, řekne výkupní cenu energie, bude ji nějakou dobu garantovat,“ míní expert TOP 09 Michal Kučera. „Je potřeba maximálně pracovat na tom, aby to bylo co nejreálnější, a připravit jak technické, tak legislativní i ekonomické podmínky, aby to fungovalo,“ podotkl lidovecký expert Robert Šťastný.

Uhlí není minulostí

Důležitou roli ale budou v Česku dál hrát uhelné elektrárny. Jejich rychlý konec podle politiků není na pořadu dne. „Musí to být velmi pozvolný a racionální útlum. Žádná rychlá a unáhlená řešení,“ prohlásil ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Dolínek zase upozorňuje, že může váha uhlí z oblasti energetiky přesunout do oblasti chemického průmyslu.

Od roku 2022 mají platit nová pravidla pro investice do energetiky a zákon o skládkování odpadu. „V té době už bychom měli mít jasno také v tom, jestli budeme schopni realizovat výstavbu nových zdrojů,“ řekl Pustějovský.

„TOP 09 prosazuje energetický mix s postupným utlumováním provozu uhelných elektráren a navyšováním podílu obnovitelných zdrojů,“ přiblížil Kučera.

Lidovci pak nepovažují za nutné řešit prolamování nových limitů. „Ale vše bude záležet na tom, jestli se bude dařit dostavovat nové jaderné zdroje,“ dodal Šťastný.

„V roce 2019 se bude přehodnocovat potřeba zásob uhlí v české republice,“ podotkla Aulická Jírovcová. Při této debatě by se pak vláda měla vyjádřit i k tomu, zda prolomí limity u uhelného lomu ČSA.

Podoba české energetiky avšak bude záležet nejen na rozhodnutí české vlády a parlamentu, ale i toho evropského, kde probírají balíček norem, kterými by se měly členské státy řídit. „Schvalovat se to bude někdy na začátku příštího roku. Pokud se schválí parametry energetické účinnosti obnovitelných zdrojů, tak to bude formovat i tvar české energetiky,“ uvedl europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).