Ministerstvo financí navrhlo snížit resortu dopravy původně slíbený nárůst rozpočtu na dopravní stavby o 1,5 miliardy korun. V polovině června ministři dopravy Dan Ťok (za ANO) a financí Ivan Pilný (ANO) oznámili navýšení peněz Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI) o deset miliard korun nad původně navržených 45 miliard ze státního rozpočtu, nyní to však bude jen 8,5 miliardy korun. Po setkání obou ministrů to řekl Ťok. S Pilným v úterý jednal i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a zástupce ministerstva školství.
Místo většího balíku peněz odešel Ťok s méně. Pilný přehodnotil nárůst peněz pro dopravu
Ministr dopravy přitom šel na jednání s požadavkem ještě dalšího navýšení rozpočtu pro příští rok. Přislíbené peníze podle něj totiž nepokrývají všechny potřeby zahájené výstavby. „Pokud nemáme zastavit soutěžení a pokud nemáme zastavit projekty, které se mají teď vysoutěžit a zahájit, tak bychom dalších pět až osm miliard korun potřebovali nezbytně nutně,“ uvedl Ťok.
Máme příslib dalšího jednání.
Garantovaných 8,5 miliardy přitom není určeno pouze pro fond dopravy, z něhož se platí výstavba a opravy silnic a železnic. Část z těchto peněz má směřovat i do rozpočtu kapitoly ministerstva dopravy, ze které resort financuje například provoz dálkových vlaků, nebo správu registrů včetně registru aut nebo řidičských průkazů.
V ohrožení by mohly být D3 i pokračování D11
Resort dopravy má nyní připraveny v soutěžích stavby v hodnotě zhruba 60 miliard korun. Pokud by požadované peníze nedostal, musely by státní investorské organizace další přípravu výstavby zastavit, uvedl Ťok. V ohrožení pak jsou například stavby na dálnici D3 na jihu Čech, pokračování na D11 z Hradce Králové k polským hranicím, D35 do Olomouce nebo dokončení výstavby dálnice D1.
Ťok: Z hlediska výsledku příliš spokojený nejsem (zdroj: ČT24)
Se snižováním peněz do resortu dopravy se ministerstvo nicméně nechce smířit a podle Ťoka má ještě příslib dalšího jednání. Původní návrh rozpočtu pro resort dopravy představoval citelné meziroční snížení peněz. Zatímco fond měl příští rok podle původního návrhu hospodařit proti letošnímu rozpočtu s částkou o sedm miliard Kč nižší, kapitole ministerstva původní návrh meziročně snížil financování o 12 miliard na 43 miliard korun.
Dohoda na rozpočtu pro školství ještě není
Ohledně rozpočtu jednalo s Pilným i ministerstvo školství. Ohledně peněz na příští rok se ale stále nedohodli. Rozpočet se podle politického náměstka ministra školství Petra Pavlíka bude odvíjet od toho, jak se nakonec budou zvyšovat platy učitelů a dalších státních zaměstnanců.
Na růstu platů ve veřejném sektoru se v pondělí dohodly odbory s vládou, zatím ale není rozhodnuto, o kolik mzdy porostou a odkdy. Ministerstvo podporuje požadavky odborů na navýšení platů učitelů o 15 procent, který jim minulý týden slíbil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle Pavlíka by to znamenalo asi 11 miliard korun z rozpočtu včetně odvodů.
Letos školství hospodaří s rozpočtem 148 miliard korun, na příští rok požadovala bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) 172 miliard. Ministerstvo financí ve svém květnovém návrhu počítalo se zhruba 160 miliardami korun. Ministerstvo školství podle Pavlíka trvá na původních požadavcích a bude je prosazovat „v co nejširší míře“.
Pilný: Na příjmové straně rozpočtu jsme přidali 10 miliard, ty se postupně rozpouští (zdroj: ČT24)
Pilný zopakoval, že je stále vázán deficitem 50 miliard korun, který schválila vláda. Počítá s tím, že o platech a schodku státního rozpočtu se po odevzdání jeho návrhu vládě povede další debata. Návrh rozpočtu prý odešle do konce srpna tak, jak se na něm dohodl s resorty. „Částka na platy ve výši 12 miliard bude uvedena zvlášť a vláda se potom rozhodne, jakým způsobem s ní bude zacházet,“ řekl. Na avizovaný růst platů od listopadu podle něj nemají dostatek peněz stát ani kraje. Myslí si, že mzdy by se měly navýšit až od ledna a přidáno by měli dostat především učitelé.
S Pilným se zástupci ministerstva školství nyní alespoň dohodli na rozdělení 1,7 miliardy korun, které byly původně určené na kariérní řád, jež ale parlament zamítl. Zhruba jedna miliarda z této sumy by měla jít na podporu společného vzdělávání dětí ve školách, přibližně 350 milionů korun bude určeno na růst výkonů ve školství a podporu učitelů. Zbytek má jít na kompenzaci církevních a soukromých škol. Jedná se o mandatorní výdaje.
S penězi navíc posílí diplomacie kyberbezpečnost
Ministerstvo zahraničí pak dostane v návrhu rozpočtu na rok 2018 dalších 475 milionů korun. Po jednání s Pilným to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
„Ty věci, které byly pro nás priority, kde jsem byl přesvědčen, že bychom na to doplatili, kdybychom to nepokryli, tam jsem rád, že jsme se dnes dohodli,“ řekl šéf diplomacie po přibližně hodinové schůzce. Pro svůj resort chtěl ale od Pilného získat přibližně 616 milionů navíc.
Více peněz půjde na posílení kybernetické bezpečnosti. „Je to nutnost, dlouho se s ní otálelo. Musíme se kybernetické bezpečnosti věnovat systematicky,“ prohlásil Zaorálek. Resort podle něj potřebuje zaplatit odborníky a zlepšit technologické vybavení. „Ti, kteří se chtějí do našich systémů nabourat, jsou vybavení špičkově. A my musíme být schopni jim čelit,“ podotkl ministr. Černínský palác se stal terčem útoku hackerů na začátku letošního roku.
Zaorálek žádal také peníze na uspořádání oslav ke 100. výročí založení Československa a 50. výročí od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Další peníze podle Zaorálka spolkne zajištění konzulárních služeb pro české občany v souvislosti s olympijskými hrami v jihokorejském Soulu. „To máme všechno pokryto, za což jsem rád, protože to jsou mimořádné události,“ poznamenal Zaorálek.
Přibližně 120 milionů korun ale bude podle ministra zahraničí scházet na opravy a údržbu ambasád a dalších budov, které má Česká republika v zahraničí. „Dohodli jsme se, že o těch se bude jednat v průběhu příštího roku,“ řekl Zaorálek.
Zaorálek: Jsem rád, že co se týče kyberbezpečnosti, dohodli jsme se, že je to nutné pokrýt (zdroj: ČT24)
V původním návrhu rozpočtu, který současný šéf státní kasy Pilný zdědil po svém stranickém lídrovi Andreji Babišovi, bylo pro diplomacii vyčleněno 7,8 miliardy korun. Při jednání mezi resorty, která probíhají již od května, již finance slíbily navýšení prvotní částky. Zaorálek by se rád dostal k sumě 8,6 miliardy korun.