Ochabující inflace straší centrální bankéře Evropy i USA

Teroristické útoky již investory obvykle tolik netrápí. Ty poslední ve Španělsku však byly i pro otrlé finanční trhy silná káva a směrem dolů se v závěru minulého týdne vydal panevropský akciový index STOXX, ztrácely cestovní kanceláře a letecké společnosti. Navíc po nejnovějších zprávách z Bílého domu klesly i akcie v USA. Trh tak nyní s napětím očekává, co zásadního přinese setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole, kde bude zcela poprvé i šéf ECB Mario Draghi. Analytici oslovení redakcí webu ČT24 však očekávají, že celkovou nervozitu spíše zmírní.

Geopolitické napětí mezi USA a Severní Koreou (KLDR) se v průběhu minulého týdne zmírnilo a trh se tak postupně zklidnil. Hledáčky investorů naopak znovu zaostřily na dění kolem samotného prezidenta Trumpa. Mluvčí Bílého domu totiž v pátek oznámila, že hlavní stratég Bílého domu Steve Bannon se domluvil s personálním šéfem Johnem Kellym, že končí ve funkci.

Bannon je mnohými považován za problematického politika s krajně pravicovými názory. Za jeho jmenování hlavním stratégem byl prezident USA Donald Trump silně kritizován. Poté co se v pátek objevily zprávy o jeho odchodu, akcie v jednu chvíli smazaly své ztráty. V zisku se však neudržely, protože podle analytiků zatím není zcela jisté, co bude jeho odchod znamenat.

Trhy tak navázaly na čtvrteční pokles způsobený spekulacemi o možném odchodu ředitele národní ekonomické rady Garyho Cohna, jež následovaly Trumpovo rozhodnutí ukončit činnost svých dvou poradních sborů, které opustila řada šéfů velkých firem kvůli Trumpovým výrokům.

Investoři jsou nervózní

Mezi investory tak kvůli posledním změnám roste nervozita, zda se Trumpovi podaří prosadit ekonomické reformy. Trump v kampani slíbil snížit daně a zvýšit výdaje na infrastrukturu, což pomohlo k prudkému růstu akcií v letošním roce. „Nesoulad v týmu prezidenta, který vede k časté obměně jeho členů, je pro trh nepříznivým znamením. Rizikem je především potenciální neprosazení Trumpem slibovaných reforem,“ komentuje dění posledních dní analytik JT Bank Milan Vaníček.

Trh už tak podle ředitelky Next Finance Markéty Šichtařové pomalu ztrácí iluze, že Donald Trump udělá Ameriku „Great Again“. „Poslední kapkou pro ně bylo, když Trumpa začali opouštět jeho poradci. Nikdo navíc nemůže dát ruku do ohně za to, že se představitelé Severní Koreje v týdnu znovu špatně nevyspí a nezačnou opětovně hrozit raketovými útoky. Abychom dokreslili atmosféru v KLDR, zmíníme, že komunistický režim zveřejnil propagandistické plakáty. Jeden z nich hlásí, že americká pevnina je v dosahu úderu,“ říká Šichtařová.

A připomíná, že v delším horizontu bude akciovým trhům nejvíc bránit v růstu to, že centrální banky už nejsou tak štědré s nabídkou levných peněz. „Počítáme s tím, že globální akciové trhy během roku nebudou navyšovat své historické rekordy, ale naopak jejich poslední růst čeká korekce,“ dodává.

Zlato pak kvůli poslednímu nárůstu napětí na trzích pokořilo psychologickou hladinu 1300 dolarů za trojskou unci. „Přitom se zdálo, že jakmile KLDR přestala bezprostředně hrozit útokem na tichomořský ostrov Guam patřící Spojeným státům, cena zlata zamíří dolů. Jenže nakonec si na zlato investoři vzpomněli kvůli terorismu ve Španělsku,“ říká Šichtařová.

Změna závislosti mezi EUR/USD a vývojem evropských akcií
Zdroj: Bloomberg

Avšak ani euro si minulý týden nezapsalo žádné významné zisky vůči americkému dolaru. Naopak během minulého týdne oslabilo k 1,17 eura za dolar a v pondělí ráno se pohybovalo na úrovni 1,174. Dvouleté maximum 1,1897 eura za dolar z 3. srpna nebylo zatím překonáno.

„Důvodem je holubičí tón, který zní z Evropské centrální banky (ECB) a od jejího guvernéra Maria Draghiho. ECB se nechala slyšet, že další posílení eura by bylo už přehnané. Co se týče plánu postupného snižování nákupů aktiv, ECB dává přednost před závazným a přesně nalinkovaným programem flexibilnímu přístupu, tedy ladění ad hoc v závislosti na čerstvých datech,“ konstatuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Trh je nejistý, co chystá ECB

Pozornost trhů se tak nyní zaměřuje na výjezdní setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole (24.–26. 8.). Trhy v současnosti totiž prostřednictvím zvýšené ceny za ochranu proti prudším pohybům cen akcií a měn v tomto týdnu podle analytiků dávají najevo svou obavu, že na setkání může dojít k určité změně očekávání ohledně růstu sazeb nebo snižování rozvahy FEDu oproti tomu, co trh v současnosti očekává. Sledovat se bude i vyjádření šéfa ECB Maria Draghiho, který je na tomto setkání poprvé.

„Trh spekuluje, že by zde mohl oznámit více podrobností ohledně budoucí měnové politiky ECB,“ říká Vaníček. Nicméně podle Horské se od Draghiho nečeká žádná převratná informace o plánech ECB na rozdíl od roku 2014, kdy naznačil, že ECB může přistoupit k masivnímu nákupu aktiv, což později také učinila.

Evropští centrální bankéři se nicméně obávají o další vývoj inflace. Hrozbou je podle nich v tuto chvíli příliš silné euro. Nižší inflace pak představuje komplikace pro plány postupně omezovat program odkupu aktiv. „Ke konci týdne se tak budeme ze rtů nejvyššího evropského bankéře Draghiho snažit odečíst, zda potvrdí naše předpoklady začátku snižování odkupů aktiv již začátkem příštího roku. K zvyšování sazeb se podle nás ECB neodhodlá dříve než začátkem roku 2019,“ míní analytik KB Richard Miřátský.

Nejistota panuje i ohledně dalšího zvyšování sazeb v USA. „Investoři proto budou ve zprávách z Jackson Hole hledat indicie o jeho potenciálním načasování. Dřívější zvyšování by jednoznačně udělalo radost finančnímu sektoru, neboť by poskytlo bankám větší prostor pro zvyšování marží a přineslo by nárůst výnosů z investic pro pojišťovny. Naopak více zadlužené sektory jako utility nebo telekomunikace by upřednostnily odložení takového rozhodnutí,“ zamýšlí se Miřátský.

Mario Draghi
Zdroj: ČT24/ISIFA

Zasedání v Jackson Hole ale pravděpodobně podle analytiků nepřinese vyloženě negativní překvapení. „Spíše bude zdůrazněno riziko dosažení dluhového stropu USA začátkem října, které může oddálit utahování šroubů americké monetární politiky, “ doplňuje analytik BH Securities Martin Vlček.

FED tak podle Vlčka bude opatrný ohledně oznámení snižování rozvahy už na svém zářijovém setkání, protože se bude obávat časové kolize s obdobím, kdy bude hrozit tzv. „debt ceiling“, tedy dosažení dluhového stropu USA, očekávaného na 2. až 3. října. „Sazby se pravděpodobně také budou zvedat až koncem roku, pokud vůbec,“ dodává Vlček.

Jak na evropské akcie při posilujícím euru

Pokud ale podle analytika Komerční banky Richarda Miřátského zhodnotíme kurz eura vůči americkému dolaru od začátku letošního roku, tak posílil z 1,05 na 1,17. „Klasická poučka o oslabujících akciových trzích při posilující domácí měně však pro evropské akcie na začátku letošního roku neplatila. Především díky dobrým firemním výsledkům a sílícímu hospodářskému růstu v eurozóně evropské akcie až do poloviny května posilovaly a index padesáti největších evropských firem Euro Stoxx 50 si připsal více než 11 procent,“ hodnotí Miřátský.

Od poloviny května však již pokračující posilování eura začalo být evropským akciím přítěží a index Euro Stoxx 50 odevzdal skoro polovinu svých předchozích zisků. Nejvíce byli posilujícím eurem postiženi exportéři. „Z velkých evropských exportérů, jejichž tržní kapitalizace přesahuje tři miliardy eur, v období od půlky května nejvíce ztrácely farmaceutické společnosti následované výrobci spotřebního zboží. Podíl jejich prodejů v eurozóně nepřesahoval jednu čtvrtinu celkových tržeb a vývoz do USA představoval 30–70 procent,“ říká. Skoro polovinu tvořily francouzské a německé společnosti.

Akciové ztráty exportérů
Zdroj: KB

Kdo chce chránit portfolio před posilujícím kurzem eura, volit by měl podle analytiků společnosti zaměřené na evropský trh. „Mezi více než čtyřiceti společnostmi, které generovaly 80 % a více výnosů v eurozóně a jejichž akcie od poloviny května posilovaly, jednoznačně dominovaly finanční instituce, následovány telekomunikačními společnostmi. Lépe se také v čase posilující evropské měny dařilo menším společnostem, které díky vyššímu zaměření na domácí evropské trhy lépe odolávaly tlaku posilující evropské měny,“ vysvětluje Miřátský.

Česká koruna se nehrne do větších zisků

Česká koruna se pak v pondělí dopoledne nacházela u EUR/CZK 26,08 a oproti minulému týdnu nepatrně posílila (26,12). Vůči dolaru se koruna obchoduje poblíž hladiny USD/CZK 22,22 oproti USD/CZK 22,14 minulý týden.

Koruna se před zveřejněním nečekaně vysokého růstu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2017 pohybovala nad hladinou 26,10 za euro. Po zveřejnění nejrychlejšího mezičtvrtletního růstu české ekonomiky v historii novodobé statistiky (od roku 2005) koruna posílila přes hladinu 26,05 za euro.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Na to, jak nečekaně dobrý to byl výsledek, byla reakce koruny velmi mírná. Možná proto, že trhu chybí jasný názor alespoň jednoho z členů bankovní rady ČNB, který by naznačil, jak toto číslo může ovlivnit další kroky ČNB. Trh je velmi obezřetný v sázce na další posilování koruny stejně jako na další brzký růst sazeb. Obojí se musí vzhledem k opatrnému postoji Evropské centrální banky dobře namixovat,“ upozorňuje Horská.

Příliš prudké posilování koruny by ČNB bránilo zvedat sazby. Naopak její, i přechodné, oslabení by další zvýšení sazeb přiblížilo. „Vzhledem k blížící se splatnosti (v průběhu září) českých státních pokladničních poukázek v hodnotě přes 100 miliard korun, do kterých z více než poloviny investovali zahraniční hráči, nadále počítáme s krátkým oslabením koruny. Poté se ale koruna vrátí k trajektorii posilování,“ dodává Horská.

Vydáno pod