Ekonomika nečekaně zrychlila. Analytiky růst HDP o 4,5 procenta překvapil

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí znovu zrychlila růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v prvních třech měsících roku. Mezičtvrtletně pak ekonomika rostla o 2,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP zveřejněného Českým statistickým úřadem. Výsledky překonaly odhady analytiků, kteří očekávali meziroční růst okolo tří procent.

Vývoj HDP ovlivnila zejména domácí poptávka, podpořená rostoucí spotřebou domácností i investiční aktivitou firem. „Rostla výkonnost většiny odvětví národního hospodářství, tj. nejen zpracovatelského průmyslu, ale také většiny odvětví služeb,“ uvedli statistici. 

  • HDP představuje celkovou peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území za dané období. Rychlý odhad HDP pouze nastiňuje, jakým tempem ekonomika pravděpodobně rostla. Spolehlivějším ukazatelem vývoje tuzemského hospodářství bude až pozdější zpřesněný odhad.

„Pro druhé pololetí má ekonomika našlápnuto udržet si dynamiku z druhého kvartálu, a tak i celoroční růst zřejmě překročí čtyři procenta,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Letošní tempo růstu HDP tak bude podle něj zřejmě druhé nejvyšší od roku 2007.

Nahrávám video

Nebýt nedostatku pracovní síly, která se ukazuje být největší brzdou růstu, rostla by ekonomika ještě rychleji. V každém případě bude platit, že letošní růst české ekonomiky již po čtvrté v řadě překročí průměrný růst v eurozóně, a tudíž bude pokračovat její přibližování k vyspělým zemím, dodal Rožumberský.

Analytik ČSOB Petr Dufek podotkl, že s takovými čísly, pokud je potvrdí i následné zpřesnění HDP,  bude nutné začít přepisovat veškeré výhledy pro letošní rok. „I kdyby totiž došlo k výraznému zpomalení ve druhé polovině roku, růst se bude pohybovat v blízkosti čtyř procent. A to by byl nepochybně nejlepší výsledek za poslední dva roky. Naposledy podobně rychle rostla ekonomika v roce 2015, když se opožděně dočerpávaly peníze z fondů EU,“ uvedl.

„S ohledem na dnešní zveřejněné číslo dojde pravděpodobně k revizi našeho výhledu na růst HDP v letošním roce přes čtyři procenta z aktuálních 3,7 procent,“ souhlasí i ekonom Komerční banky David Kocourek.

Koruna posílila

Kurz koruny vůči euru na tyto dobré zprávy reagoval posílením, a to z otvíracích hodnot 26,16 koruny za euro na aktuálních 26,05 . „Silný růst ekonomiky totiž spolu s inflačními tlaky nahrává dřívějšímu růstu úrokových sazeb. Pokud se ECB konečně rozhoupe a udělá alespoň symbolické prohlášení o konci kvantitativního uvolňování, začne se rýsovat i další zvýšení úrokových sazeb v Česku,“ říká Dufek.

Den pak zavírala silnější proti předchozímu závěru k euru o deset haléřů na 26,06 Kč/EUR a k dolaru o pět haléřů na 22,27 Kč/USD. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle ředitelky Next Finance Markéty Šichtařové dostala koruna současnou zprávou berličku, která může znovu nastartovat její posilování. „Investoři začínávají pošilhávat po tom, kdy může Česká národní banky znovu zvýšit úrokové sazby. My dál počítáme s tím, že koruna bude posilovat. Na druhou stranu musíme připomenout, že jakmile koruna začne posilovat, část investorů využije pohyb jejího kurzu k výběru zisků. Ačkoliv dál sázíme na posílení koruny, její kurz během této cesty vykreslí na monitorech řadu schodů,“ říká Šichtařová.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude pro úvahy ČNB ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb klíčovým faktorem především další vývoj české měny. „Ta v reakci na data o HDP sice posílila, pohyb ale zatím není nijak zásadní s tím, že se koruna udržuje nad úrovní 26,05 za euro,“ říká.

Inflační tlaky v domácí ekonomice budou podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové spíše sílit než slábnout. „Přestože vzhledem k poslední prognóze z dílny z ČNB je náš výhled na listopadové zvýšení úrokových sazeb ohrožen, do budoucna bude muset centrální banka inflační tlaky krotit. V příštím roce očekáváme, že bude muset úrokové sazby zvednout dokonce třikrát,“ míní Steckerová.

Nahrávám video

Ceny v průmyslu asi dále porostou

Průmyslové ceny pak v červenci svůj meziroční růst zpomalily na 1,1 procent z červnových 1,3 procenta. Meziročně rostly i ceny v zemědělství, stavebnictví a službách. Za zpomalením dynamiky jsou z velké části ceny komodit, zejména ropy. Ceny zemědělských výrobců se v meziměsíčním srovnání snížily o 0,7 procent, v meziročním srovnání však stále rostou dvouciferným tempem (13procent), upozorňuje Steckerová.

Na meziročním růstu průmyslových cen se podepsalo zdražení kovů o 5,4 procenta. Potravináři zdražili o čtyři procenta, přičemž u mléčných výrobků byly ceny vyšší o 15,8 procenta. Ceny těžby a dobývání stouply o 2,9 procenta. Klesly naopak ceny dopravních prostředků, elektřiny a plynu. Proti červnu se snížily ceny průmyslových výrobců o 0,2 procenta.

Podle Steckerové budou ceny průmyslových výrobců v nejbližších měsících pravděpodobně růst. Napovídá tomu vývoj cen ropy na světových trzích. Severomořská ropa Brent se v červenci obchodovala za průměrných 49 dolarů za barel, zatímco její současná cena se pohybuje kolem 51 dolarů. Oživená světová poptávka navíc naznačuje její další růst.

„Přesto ale ceny výrobců naznačují jeden zajímavý vzkaz: cenové tlaky v průmyslu se nezvyšují navzdory mnohem silnějšímu než očekávanému růstu HDP. To by mohlo znamenat, že i růstový potenciál české ekonomiky je o něco silnější, než se dosud soudilo, a cenové tlaky spojené s růstem HDP proto nejsou až tolik výrazné,“ konstatuje ekonom Jáč.

Práce v Seko Group
Zdroj: ČT24

Nicméně připomíná, že pro toto hodnocení bude dobré vyčkat na další data o vývoji cen v české ekonomice, ať již jde o ceny výrobců či spotřebitelské ceny. „A v případě HDP je rozumné vyčkat na zpřesněné a detailní údaje pro letošní druhé čtvrtletí, jež budou zveřejněny počátkem září,“ dodává.

Meziročně dvouciferný růst cen pokračoval v zemědělství a toto tempo zřejmě podle analytiků ještě chvíli zůstane. V červenci ceny stouply o 13 procent, což je podobně prudké tempo růstu jako v červnu a v květnu. Za růstem stojí zejména živočišná výroba, kde ceny stouply o 18,7 procenta. Podražilo především mléko, a to o 37 procent. V rostlinné výrobě se ceny zvýšily o 8,4 procenta, když zdražilo čerstvé ovoce, obiloviny a olejniny. Meziměsíčně se ceny zemědělských výrobců snížily o 0,7 procenta.

Stavebnictví postupně zřejmě ožije

„Ožít by měly postupně i ceny ve stavebnictví, které budou směrem nahoru tlačit rozjíždějící se práce na infrastruktuře a růst pozemního stavitelství,“ říká Steckerová. Ceny stavebních prací se proti loňskému červenci zvedly o 1,6 procenta, stejně jako v červnu. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře zrychlily růst o 1,4 procenta z červnových o 1,1 procenta. Meziměsíčně se ceny stavebních prací zvýšily o desetinu procenta, ceny tržních služeb naopak klesly, a to 0,8 procenta. 

Statistici také oznámili, jak se v červnu vyvíjel zahraniční obchod. Proti stejnému měsíci loňského roku ceny vývozu, podle statistiků zejména důsledkem posílení koruny vůči euru a dolaru, klesly o 0,4 procenta, přičemž v květnu se o procento zvýšily. Dovozní ceny rostly sedmý měsíc za sebou, v červnu o půl procenta. Meziměsíčně se vývozní ceny snížily o 1,3 procenta a dovozní o 1,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánovčera v 08:32

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
včera v 07:00

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
včera v 06:00

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...