Průměrná sazba hypoték v červenci poprvé za tři čtvrtě roku mírně klesla

Průměrná úroková sazba hypoték poprvé od loňského listopadu klesla. V červenci dosáhla 2,02 procenta oproti 2,04 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. O hypotéky byl letos v červenci nejmenší zájem od ledna 2016.

Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. V prosinci ale začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. 

Letos v červenci si pro hypoteční úvěr přišlo do bank 7213 klientů, což je o 3609 méně než v červnu. V sedmém měsíci roku si lidé sjednali hypotéky za 14,6 miliardy korun. V červnu se přitom objemy vyšplhaly na 22,2 miliardy korun.

„Průměrné sazby hypotečních úvěrů jsou stále přikovány k dvouprocentní hranici a banky v červenci zkoušely spíše jen kosmetické změny. Nadále také dochází ke vzájemnému sbližování sazeb,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl.

Hypotéky kopírují nejen minulý rok, ale i ty předešlé. V červenci je vždy menší zájem o hypotéky než v červnu.

Letos jde o nejnižší počet a objem nejen za letošní rok, ale od ledna 2016. „Červenec sice bývá obecně slabší, ale pokles je tentokrát znatelnější než jindy. Kombinace nedostatku nemovitostí ke koupi a nových doporučení regulátora citelně ochladila poptávku domácností,“ řekl ředitel poradenské firmy Chytrý Honza Jiří Paták.

Téměř nulový pohyb hypoteční úrokové míry je pro letní měsíce příznačný, stejně jako nižší objem sjednaných úvěrů, doplnil výkonný ředitel realitní kanceláře Reality IQ Ondřej Mašín. Spolu s ním zaznamenal také pokles počtu prohlídek. Lidé podle něj nechávají na září nejen řešení financování bydlení, ale také prohlídky dostupných nemovitostí.

Ačkoliv se úrokové sazby pohnuly mírně směrem vzhůru, data portálu Cemap.cz - cenové mapy ukazují, že se nyní nájmy ve většině regionů ČR pohybují nad hranicí měsíční splátky hypotéky. Je finančně výhodnější platit hypotéku než bydlet v pronájmu, upozornil ředitel portálu Ondřej Hon.

Česká národní banka 4. srpna rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb. Zvýšení je minimální, do hypotečních úvěrů se podle Rajdla změna sazeb promítne nejspíš jen v řádu desetin procenta.

„Nedělejme si iluze, že zvýšení základní sazby centrální banky o 20 bazických bodů zásadním způsobem změní podmínky na úvěrovém trhu. Je to spíš naznačení směru, kam sazby mohou směřovat. Reálné úrokové podmínky se tím změní minimálně,“ řekl tehdy guvernér ČNB Jiří Rusnok.

V následujících měsících budou hypotéky opět zdražovat, a to pravděpodobně výrazněji než v letošním prvním pololetí, míní hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Důvodem je podle něho zdražování zdrojů na mezibankovním trhu, k němuž dochází vlivem zpřísňování měnové politiky. Toto zpřísňování je zatím opatrné, avšak v příštím roce již bude razantnější a komerční banky se tomu v předstihu budou muset přizpůsobit.

Na zdražování zdrojů na mezibankovním trhu má vliv zejména zpřísňování měnových podmínek ze strany České národní banky, která se dost možná ještě letos uchýlí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. „Zejména od roku 2018 bude na zdražování zdrojů působit také ústup Evropské centrální banky od své extrémně uvolněné měnové politiky v podobě kvantitativního uvolňování. Od druhé poloviny roku pak i ECB zahájí cyklus zvyšování svých úrokových sazeb, na což zareaguje ČNB dalším utažením měnově politických šroubů, čehož výsledkem bude další zdražování hypoték,“ říká Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 3 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.