Průměrná sazba hypoték v červenci poprvé za tři čtvrtě roku mírně klesla

Průměrná úroková sazba hypoték poprvé od loňského listopadu klesla. V červenci dosáhla 2,02 procenta oproti 2,04 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. O hypotéky byl letos v červenci nejmenší zájem od ledna 2016.

Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. V prosinci ale začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. 

Letos v červenci si pro hypoteční úvěr přišlo do bank 7213 klientů, což je o 3609 méně než v červnu. V sedmém měsíci roku si lidé sjednali hypotéky za 14,6 miliardy korun. V červnu se přitom objemy vyšplhaly na 22,2 miliardy korun.

„Průměrné sazby hypotečních úvěrů jsou stále přikovány k dvouprocentní hranici a banky v červenci zkoušely spíše jen kosmetické změny. Nadále také dochází ke vzájemnému sbližování sazeb,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl.

Hypotéky kopírují nejen minulý rok, ale i ty předešlé. V červenci je vždy menší zájem o hypotéky než v červnu.

Letos jde o nejnižší počet a objem nejen za letošní rok, ale od ledna 2016. „Červenec sice bývá obecně slabší, ale pokles je tentokrát znatelnější než jindy. Kombinace nedostatku nemovitostí ke koupi a nových doporučení regulátora citelně ochladila poptávku domácností,“ řekl ředitel poradenské firmy Chytrý Honza Jiří Paták.

Téměř nulový pohyb hypoteční úrokové míry je pro letní měsíce příznačný, stejně jako nižší objem sjednaných úvěrů, doplnil výkonný ředitel realitní kanceláře Reality IQ Ondřej Mašín. Spolu s ním zaznamenal také pokles počtu prohlídek. Lidé podle něj nechávají na září nejen řešení financování bydlení, ale také prohlídky dostupných nemovitostí.

Ačkoliv se úrokové sazby pohnuly mírně směrem vzhůru, data portálu Cemap.cz - cenové mapy ukazují, že se nyní nájmy ve většině regionů ČR pohybují nad hranicí měsíční splátky hypotéky. Je finančně výhodnější platit hypotéku než bydlet v pronájmu, upozornil ředitel portálu Ondřej Hon.

Česká národní banka 4. srpna rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb. Zvýšení je minimální, do hypotečních úvěrů se podle Rajdla změna sazeb promítne nejspíš jen v řádu desetin procenta.

„Nedělejme si iluze, že zvýšení základní sazby centrální banky o 20 bazických bodů zásadním způsobem změní podmínky na úvěrovém trhu. Je to spíš naznačení směru, kam sazby mohou směřovat. Reálné úrokové podmínky se tím změní minimálně,“ řekl tehdy guvernér ČNB Jiří Rusnok.

V následujících měsících budou hypotéky opět zdražovat, a to pravděpodobně výrazněji než v letošním prvním pololetí, míní hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Důvodem je podle něho zdražování zdrojů na mezibankovním trhu, k němuž dochází vlivem zpřísňování měnové politiky. Toto zpřísňování je zatím opatrné, avšak v příštím roce již bude razantnější a komerční banky se tomu v předstihu budou muset přizpůsobit.

Na zdražování zdrojů na mezibankovním trhu má vliv zejména zpřísňování měnových podmínek ze strany České národní banky, která se dost možná ještě letos uchýlí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. „Zejména od roku 2018 bude na zdražování zdrojů působit také ústup Evropské centrální banky od své extrémně uvolněné měnové politiky v podobě kvantitativního uvolňování. Od druhé poloviny roku pak i ECB zahájí cyklus zvyšování svých úrokových sazeb, na což zareaguje ČNB dalším utažením měnově politických šroubů, čehož výsledkem bude další zdražování hypoték,“ říká Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 20 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...