Hypotéky jsou hlavní riziko finančního sektoru, tvrdí ČNB. Zpřísnila podmínky

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Hypotéky jako riziko. ČNB rozšiřuje omezení pro jejich poskytování
Zdroj: ČT24

Bankám se daří a finanční sektor je stabilní. Vyplývá to ze zátěžových testů České národní banky, které potvrdily schopnost bank vypořádat se i s velmi silnou recesí. Rizikem ale zůstávají hypotéky. Proto centrální banka zpřísnila podmínky pro jejich poskytování. Banky také musí zvýšit své rezervy.

Český finanční sektor si podle ČNB zachovává vysokou odolnost vůči případným nepříznivým šokům. Zátěžové testy bank potvrdily jejich schopnost vypořádat se i s velmi silnou recesí a s růstem ztrát z poskytnutých úvěrů.

Obavy se však stáčí směrem k půjčkám na bydlení. „Hlavním rizikem je pokračování roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení,“ uvedla ČNB. Ceny nemovitostí v Česku podle ní překonávají postupně svá maxima, přičemž růst cen nemovitostí je největší v EU.

Ceny nemovitostí se již loni dostaly na maxima a čísla za první čtvrtletí ukazují, že byla maxima překročena.
Jan Frait
ředitel samostatného odboru finanční stability
Nahrávám video
Hypotéky jsou hlavní riziko finančního sektoru
Zdroj: ČT24

Padlo tak rozhodnutí o zvýšení rezervy na ochranu úvěrového trhu na jedno procento. Výši rezerv upravuje sazbou, kterou ČNB stanovuje s účinností za rok, takže aktuální rozhodnutí je platné od července 2018.

Domácí ekonomika se dále posunula do růstové fáze finančního cyklu, charakterizované rychlým růstem úvěrů. Dobré časy je nezbytné využít pro tvorbu rezerv, díky nimž by měl a mohl bankovní sektor bez poruch fungovat i v časech horších.
Jiří Rusnok

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

Varování před hypotékami, u nichž by zadlužení žadatele překročilo osminásobek ročního příjmu

„Pro zachování zdravého hypotečního trhu je nezbytné respektovat pravidlo, že žadatelé o úvěr na nákup bytu mají alespoň z části vlastní naspořené zdroje a disponují finanční rezervou pro splácení úvěru v případě poklesu příjmu nebo zvýšení úrokových sazeb,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

ČNB vnímá jako vysoce rizikové ty případy, pokud dluh u klienta překračuje osminásobek jeho ročního příjmu (takzvané DTI) a pokud výše ročních splátek úvěru překračuje 40 procent jeho ročního příjmu (takzvané DSTI).

Nahrávám video
ČNB ke Zprávě o finanční stabilitě
Zdroj: ČT24

„Poskytovatelům doporučujeme, aby sledovali ukazatele DTI a DSTI, aby si pro ně stanovovali sami interní limity a obezřetně posuzovali žádosti o úvěry,“ uvedl ředitel samostatného odboru finanční stability Jan Frait. Platí podle něj právě v případech, kdy jsou překračovány výše zmíněné úrovně.

Na základě zátěžových testů centrální banka rozšiřuje loňské doporučení ohledně poskytování hypoték. Nově se bude vztahovat na další úvěry, které jsou klientovi poskytnuty poté, co získá hypoteční úvěr.

„Pokud si klient, který už má hypoteční úvěr, jde pro další úvěr, ať už zajištěný, nebo ne, tak se poskytovatel musí dívat na to, jak vychází ukazatele DTI a DSTI. Abychom zajistili rovné podmínky na trhu, tak nově vztahujeme platnost doporučení pro všechny poskytovatele, nejen bankovní subjekty,“ dodal Frait.

Nejméně deset procent ceny nemovitosti musí člověk zaplatit z vlastního

Naposledy ČNB zpřísnila podmínky od dubna. Klienti musí mít naspořeno alespoň deset procent vlastních peněz pro čerpání úvěru zajištěného nemovitostí. Tato hranice ale nebude povolena každému zájemci, protože banky musí současně dbát na to, aby 85 procent nově poskytnutých nových úvěrů na nemovitost mělo ukazatel LTV (poměr úvěru k hodnotě nemovitosti) maximálně 80 procent. Naprostá většina nových hypoték tedy bude vyžadovat alespoň 20 procent vlastních prostředků klienta.

Podle zprávy centrální banka navíc považuje nemovitosti na bydlení v České republice za mírně nadhodnocené a úvěrové standardy při poskytování hypotečních úvěrů za výrazně uvolněné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...