Přechod na elektromobilitu je zlomovou otázkou, která bude potřebovat nejen rozhodnutí, ale zároveň také podporu, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Reagoval tak na zprávy, že Británie a Francie chtějí od roku 2040 zakázat prodej aut s benzinovým či naftovým motorem, aby pak v dalších letech byly už všechny vozy plně elektrizovány.
Elektromobily jsou na vzestupu, ale jejich budoucnost záleží na technickém pokroku a penězích
Devadesátka ČT24 o budoucnosti elektromobilů (zdroj: ČT24)
Petzl uvedl, že do vytvoření dostatečné infrastruktury (dobíjecí stanice) bude zapotřebí investice v řádu miliard korun. Považuje to za politické rozhodnutí a vítá, že například ministerstvo dopravy připravuje program podpory výstavby těchto stanic.
Doplnil také, že jak automobilový průmysl, tak energetika se na další rozvoj dobíjecí infrastruktury intezivně připravují. A pozitivní roli zde mohou podle něho sehrát i tzv. start-upy, například instalace dobíjecích míst do lamp veřejného osvětlení.
Počet dobíjecích stanic v krajích od velkých distributorů elektřiny (ČEZ, PRE, E.ON, innogy)
Počet elektromobilů roste v Česku jen zvolna. Za loňský rok přibylo pouze 271 vozů. Počet registrací elektromobilů oproti roku 2015 tak klesl o čtvrtinu. Za letošní leden a únor přibylo na českých silnicích 68 aut na elektrický pohon. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Petzl odhadl, že před rokem 2020 bude podíl elektromobilů v řádu nízkých procent, před rokem 2030 pak již v desítkách procent.
Na otázku, kdy bude v Česku jezdit na silnicích více elektroaut než aut na spalovací motory, odpověděl náměstek pro průmysl ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický, že „to jsme, aspoň podle našich odhadů, někde za rokem 2030“.
Později odhadl, vzhledem k průměrnému příjmu v ČR a ke stáří vozového parku, že by se tak mohlo stát kolem roku 2050.
V současné době dotuje stát nákup elektromobilů firmám a veřejné správě.
Náměstek řekl, že veřejnost dnes vnímá elektromobily úplně jinak, než tomu bylo ještě před třemi lety. Připustil, že část veřejnosti považuje přímé dotace fyzickým osobám (na pořízení elektromobilu) jako věc, která by do budoucna měla být.
Nejvyšší multiplikační efekt veřejných prostředů pak podle něho mají dotace a podpora infrastruktury. „Proto největší část finančních prostředků budeme směřovat právě tam,“ dodal s tím, že letos v září vyhlásí ministerstvo dopravy program za zhruba 350 milionů korun, které budou směřovat do infrastruktury pro elektromobily.
Rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík uvedl, že rozšíření elektromobilů v Česku bude záležet na technickém pokroku (velmi výrazně zlevňuje výrobu baterií) a na tom, jak se rozšíří ve zbytku světa (čili rozměr výroby a rozměr poptávky). Pokud se tedy ve světě elektromobily „chytí“, tak je to zlevní globálně a tedy i pro Česko.
Osobně se domnívá, že v horizontu deseti let to může být 25 procent trhu, možná i více. Dnes podle něho v Česku neexistuje plošná podpora ve formě dotací, která je v některých zemích velmi masivní (například v Norsku) a infrastruktura je dosud velmi málo vybudovaná.
To, že zde neexistuje podpora soukromým osobám bere s otazníkem. Podle něho by se mohla uskutečňovat velmi selektivně. Domnívá se však, že i v tomto směru bude česká vláda následovat světový trend a „dříve nebo později tady podpora přijde, otázka je, v jakém rozsahu“.
Počet dobíjecích stanic pro automobily ve vybraných zemích Evropy
V pořadu se dále diskutovalo o jednotlivých elektromobilech v nabídce světových autobilek i o jejich vysoké ceně. Podle jednatele společnosti HE3DA Jana Procházky se na ní baterie podílí mezi třetinou a polovinou. Za důvod, proč je výroba tak drahá, považuje mj. to, že je to svou komplikovaností „poměrně kosmická výroba“ i obří investiční náklady.
Šéfredaktor Automakers Erich Handl se pak zmínil o plánech automobilek, které působí na našem území. „Pokud je mi známo, tak výrobu elektromobilu připravuje Škoda Auto, na trhu by se měl objevit kolem roku 2020, a to údajně v ceně současné dieselové octavie“. O dalších automobilkách (TPCA a Hyundai) neví, že by produkci elektromobilů připravovaly.
V Británii nyní počítají i s koncem hybridních aut, vybavených jak elektrickým, tak benzinovým či naftovým motorem. Procházka k tomu podotkl, že „hybrid není mrtvý“. Naopak ho považuje za výbornou přechodovou vazbu při přechodu na elektromobilitu.
Petzl také uvedl, že hrozí silná rozdrobenost evropského trhu, což by podle něho mohlo zásadně ovlivnit výkonnost automobilového průmyslu v Evropě. Proto i jeho sdružení se snaží o tom jednat s Evropskou komisí a „byli bychom rádi, kdyby přijala naši iniciativu pro evropské městské emise,“ čili jednotná pravidla napříč všemi státy.
Na otázku, zda dojde k celoevropskému rozhodnutí typu že - od toho a toho roku se bude v Evropě jezdit jen elektromobily - se domnívá, že to opravdu bude rozhodnutí od zeleného stolu ke konkrétnímu datu.
V pořadu také několikrát zaznělo, že elektřina není jedinou „vyvolenou,“ ale že k ní existují i různé nadějné varianty, například vodík.