Elektromobily jsou na vzestupu, ale jejich budoucnost záleží na technickém pokroku a penězích

Nahrávám video
Devadesátka ČT24 o budoucnosti elektromobilů
Zdroj: ČT24

Přechod na elektromobilitu je zlomovou otázkou, která bude potřebovat nejen rozhodnutí, ale zároveň také podporu, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Reagoval tak na zprávy, že Británie a Francie chtějí od roku 2040 zakázat prodej aut s benzinovým či naftovým motorem, aby pak v dalších letech byly už všechny vozy plně elektrizovány.

Petzl uvedl, že do vytvoření dostatečné infrastruktury (dobíjecí stanice) bude zapotřebí investice v řádu miliard korun. Považuje to za politické rozhodnutí a vítá, že například ministerstvo dopravy připravuje program podpory výstavby těchto stanic. 

Doplnil také, že jak automobilový průmysl, tak energetika se na další rozvoj dobíjecí infrastruktury intezivně připravují. A pozitivní roli zde mohou podle něho sehrát i tzv. start-upy, například instalace dobíjecích míst do lamp veřejného osvětlení. 

Počet dobíjecích stanic v krajích od velkých distributorů elektřiny (ČEZ, PRE, E.ON, innogy)
Zdroj: ČEZ/PRE/Asociace elektromobilového průmyslu/plugshare.com

Počet elektromobilů roste v Česku jen zvolna. Za loňský rok přibylo pouze 271 vozů. Počet registrací elektromobilů oproti roku 2015 tak klesl o čtvrtinu. Za letošní leden a únor přibylo na českých silnicích 68 aut na elektrický pohon. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Petzl odhadl, že před rokem 2020 bude podíl elektromobilů v řádu nízkých procent, před rokem 2030 pak již v desítkách procent. 

Na otázku, kdy bude  v Česku jezdit na silnicích více elektroaut než aut na spalovací motory, odpověděl náměstek pro průmysl ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický, že „to jsme, aspoň podle našich odhadů, někde za rokem 2030“. 

Později odhadl, vzhledem k průměrnému příjmu v ČR a ke stáří vozového parku, že by se tak mohlo stát kolem roku 2050. 

V současné době dotuje stát nákup elektromobilů firmám a veřejné správě.

Náměstek řekl, že veřejnost dnes vnímá elektromobily úplně jinak, než tomu bylo ještě před třemi lety. Připustil, že část veřejnosti považuje přímé dotace fyzickým osobám (na pořízení elektromobilu) jako věc, která by do budoucna měla být.

Nejvyšší multiplikační efekt veřejných prostředů pak podle něho mají dotace a podpora infrastruktury. „Proto největší část finančních prostředků budeme směřovat právě tam,“ dodal s tím, že letos v září vyhlásí ministerstvo dopravy program za zhruba 350 milionů korun, které budou směřovat do infrastruktury pro elektromobily.  

Rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík uvedl, že rozšíření elektromobilů v Česku bude záležet na technickém pokroku (velmi výrazně zlevňuje výrobu baterií) a na tom, jak se rozšíří ve zbytku světa (čili rozměr výroby a rozměr poptávky). Pokud se tedy ve světě elektromobily „chytí“, tak je to zlevní globálně a tedy i pro Česko. 

Osobně se domnívá, že v horizontu deseti let to může být 25 procent trhu, možná i více. Dnes podle něho v Česku neexistuje plošná podpora ve formě dotací, která je v některých zemích velmi masivní (například v Norsku) a infrastruktura je dosud velmi málo vybudovaná.

To, že zde neexistuje podpora soukromým osobám bere s otazníkem. Podle něho by se mohla uskutečňovat velmi selektivně. Domnívá se však, že i v tomto směru bude česká vláda následovat světový trend a „dříve nebo později tady podpora přijde, otázka je, v jakém rozsahu“. 

Počet dobíjecích stanic pro automobily ve vybraných zemích Evropy
Zdroj: eafo.eu

V pořadu se dále diskutovalo o jednotlivých elektromobilech v nabídce světových autobilek i o jejich vysoké ceně. Podle jednatele společnosti HE3DA Jana Procházky se na ní baterie podílí mezi třetinou a polovinou. Za důvod, proč je výroba tak drahá, považuje mj. to, že je to svou komplikovaností „poměrně kosmická výroba“ i obří investiční náklady. 

Šéfredaktor Automakers Erich Handl se pak zmínil o plánech automobilek, které působí na našem území. „Pokud je mi známo, tak výrobu elektromobilu připravuje Škoda Auto, na trhu by se měl objevit kolem roku 2020, a to údajně v ceně současné dieselové octavie“. O dalších automobilkách (TPCA a Hyundai) neví, že by produkci elektromobilů připravovaly. 

V Británii nyní počítají i s koncem hybridních aut, vybavených jak elektrickým, tak benzinovým či naftovým motorem. Procházka k tomu podotkl, že „hybrid není mrtvý“. Naopak ho považuje za výbornou přechodovou vazbu při přechodu na elektromobilitu. 

Petzl také uvedl, že hrozí silná rozdrobenost evropského trhu, což by podle něho mohlo zásadně ovlivnit výkonnost automobilového průmyslu v Evropě. Proto i jeho sdružení se snaží o tom jednat s Evropskou komisí a „byli bychom rádi, kdyby přijala naši iniciativu pro evropské městské emise,“ čili jednotná pravidla napříč všemi státy. 

Na otázku, zda dojde k celoevropskému rozhodnutí typu že - od toho a toho roku se bude v Evropě jezdit jen elektromobily - se domnívá, že to opravdu bude rozhodnutí od zeleného stolu ke konkrétnímu datu.

V pořadu také několikrát zaznělo, že elektřina není jedinou „vyvolenou,“ ale že  k ní existují i různé nadějné varianty, například vodík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...