Koruna sílí. Konec intervencí ji vyhoupl proti euru o desítky haléřů

Nahrávám video

ČNB ukončila režim devizových intervencí, které oslabovaly českou měnu nad hranicí 27 korun za euro. Koruna následně začala převážně posilovat, což znamená, že jedno euro stojí méně korun. Během odpoledne se měna dostala až pod 26,60 koruny za euro. Kolem 17:30 se pohybovala na nejsilnější denní úrovni kolem 26,56 Kč za euro, poté začala oslabovat. Guvernér ČNB Jiří Rusnok to v Událostech ČT po 19. hodině označil za velmi mírnou rozkolísanost. „Jsme připraveni na mnohem výraznější posuny kurzu,“ řekl. Koruna během dne posilovala také vůči americkému dolaru a britské libře.

V prvních minutách byl kurz výrazně rozkolísaný a krátkodobě se oslabil a dostal se až téměř na 27,13 koruny za euro. Následně ale posiloval. Nejprve se dostala k hranici 26,90 koruny za euro, posléze ale posílení akcelerovalo a dostala se k 26,70 koruny za euro, u níž začala stagnovat. Mezi třetí a čtvrtou hodinou ale opět nabrala sílu a dostala se až pod 26,60. Kolem 17:30 se pohybovala kolem hodnoty 26,56. Poté začala oslabovat. V 21:30 byla na hodnotě 26,61.

Po oznámení konce intervencí okomentoval Jiří Polanský z České spořitelny, že je kurz koruny zatím relativně stabilní. „Nicméně v nejbližších hodinách či dnech se nedá vyloučit vysoká volatilita. My čekáme, že by se kurz po odeznění volatility mohl zastavit zhruba na 26,50 až 26,60 koruny za euro,“ dodal.

Počáteční stabilita měnového kurzu je podle něj dána spekulanty. „Ve směru silnějšího kurzu budou působit čeští vývozci, kteří budou měnit eura za koruny. Tento vývoj ale je (a bude) tlumen zahraničními spekulanty, kteří budou při silnějším kurzu prodávat koruny a nakupovat eura,“ dodal.

Analytik BH Securities Martin Vlček zase míní, že ČNB pravděpodobně pohyby tlumí a bude tlumit neoficiálně dál dle potřeby.

Koruně rostly svaly i vůči dolaru a libře

Koruna ve čtvrtek posílila také vůči americkému dolaru. Zatímco před oznámením konce intervencí se pohybovala na kurzu 25,40 Kč za USD, poté prolomila hranici 25 Kč až na 24,92. Později česká měna oslabila zpět nad hranici 25 korun za dolar. Ve 21:30 byla na hodnotě 25,00.  

Vůči britské měně se koruna před oznámením konce intervencí pohybovala kolem hodnoty 31,63 Kč za libru. Po zveřejnění kroku ČNB nabírala sílu až k 31,07 Kč za libru po třetí hodině odpolední. Pak zeslábla a ve 21:30 byla na hodnotě 31,18.  

Rusnok: Ekonomika je připravena

Guvernér Rusnok uvedl, že v řádech týdnů se uvidí, kde se hladina ustálí, jestli je to hladina, která víceméně odpovídá výkonu české ekonomiky. Nebo, pokud by byla opravdu někde jinde, než si myslíme, že by měla být, tak bychom zasáhli, řekl. 

Pokud jde o dopad čtvrtečního kroku ČNB na českou ekonomiku, je Rusnok optimista. „Česká ekonomika je v zásadě připravena vrátit se k plovoucímu kurzu čili ke kurzu, který je charakteristický určitými výkyvy,“ uvedl. Dodal, že je optimista i v tom, že se nedočkáme nějakých dlouhodobě extrémních výkyvů nebo extrémní polohy koruny.

Domnívá se, že česká ekonomika je schopna dobře tolerovat - a zachovat si svou konkurensceschopnost - mírné zhodnocení koruny v delším horizontu, které by mohlo být v řádu jednoho, dvou procent nominálního zhodnocení, respektive reálného zhodnocení, pokud budeme mít stejnou inflaci jako eurozóna, někde v řádu roku.  

I když nebude ČNB bránit posílení koruny, i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze pro nejbližší dny a týdny čekat spíše výkyvy kurzu koruny na obě strany vůči úrovni 27 korun za euro. „Trh může být českou měnou nyní zahlcen a koruna může mít problém vůči euru udržitelněji posílit,“ řekl Jáč.

„Každé posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro může být velmi rychle následováno vybíráním zisků, což by korunu vracelo do oblasti 27 za euro, respektive i nad tuto úroveň. Nad úrovní 27 korun za euro by se ale koruna stala opět atraktivní, což by vedlo k obnovení nákupů české měny a jejímu opětovnému posílení,“ vysvětlil. Tento stav podle něj může trvat řadu týdnů.

Silnější koruna pokazí pověst českých dluhopisů?

Ekonom Marek Dřímal z Komerční banky také upozorňuje, že konec kurzového závazku způsobil masivní nárůst výnosů českých dluhopisů. „Zatímco dopoledne byl výnos dvouletých dluhopisů ještě -0,35 procenta, po ukončení kurzového závazku vystřelil nahoru a v současné době se pohybuje kolem -0,16 procenta, nejvyšší úrovni od loňského srpna,“ přiblížil s tím, že předpokládají další růst výnosů.

„Odstranění kurzového závazku totiž velmi pravděpodobně znamená propad poptávky po českých dluhopisech od spekulantů i investorů, kteří využívali nerovnováh na českém finančním trhu kvůli intervencím,“ dodal Dřímal.

Ukončení kurzového závazku ze strany ČNB se na pražském akciovém trhu výrazněji nepodepsalo, dodal analytik KB Miroslav Frayer. „Větší pohyby jsme mohli v bezprostřední reakci zaznamenat u titulů s duálním listingem v Praze, kdy v českých korunách poklesla cena akcií Erste nebo VIG,“ uvedl.

„Nemyslíme si, že by opuštění tohoto nástroje ČNB mělo mít podstatnější dopad do cen akcií, respektive hospodaření firem. Společnost, která by ze samotného uvolnění kurzu vysloveně těžila, bychom hledali těžko. Nějaký nepříznivý dopad bychom očekávali u Philip Morris ČR, O2 ČR, Fortuny nebo ČEZ, na druhou stranu je otázkou, zda vůbec bude tento vliv na výsledcích patrný,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 9 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.