Události ČT: Konec intervencí
V prvních minutách byl kurz výrazně rozkolísaný a krátkodobě se oslabil a dostal se až téměř na 27,13 koruny za euro. Následně ale posiloval. Nejprve se dostala k hranici 26,90 koruny za euro, posléze ale posílení akcelerovalo a dostala se k 26,70 koruny za euro, u níž začala stagnovat. Mezi třetí a čtvrtou hodinou ale opět nabrala sílu a dostala se až pod 26,60. Kolem 17:30 se pohybovala kolem hodnoty 26,56. Poté začala oslabovat. V 21:30 byla na hodnotě 26,61.
Po oznámení konce intervencí okomentoval Jiří Polanský z České spořitelny, že je kurz koruny zatím relativně stabilní. „Nicméně v nejbližších hodinách či dnech se nedá vyloučit vysoká volatilita. My čekáme, že by se kurz po odeznění volatility mohl zastavit zhruba na 26,50 až 26,60 koruny za euro,“ dodal.
Počáteční stabilita měnového kurzu je podle něj dána spekulanty. „Ve směru silnějšího kurzu budou působit čeští vývozci, kteří budou měnit eura za koruny. Tento vývoj ale je (a bude) tlumen zahraničními spekulanty, kteří budou při silnějším kurzu prodávat koruny a nakupovat eura,“ dodal.
Analytik BH Securities Martin Vlček zase míní, že ČNB pravděpodobně pohyby tlumí a bude tlumit neoficiálně dál dle potřeby.
Koruně rostly svaly i vůči dolaru a libře
Koruna ve čtvrtek posílila také vůči americkému dolaru. Zatímco před oznámením konce intervencí se pohybovala na kurzu 25,40 Kč za USD, poté prolomila hranici 25 Kč až na 24,92. Později česká měna oslabila zpět nad hranici 25 korun za dolar. Ve 21:30 byla na hodnotě 25,00.
Vůči britské měně se koruna před oznámením konce intervencí pohybovala kolem hodnoty 31,63 Kč za libru. Po zveřejnění kroku ČNB nabírala sílu až k 31,07 Kč za libru po třetí hodině odpolední. Pak zeslábla a ve 21:30 byla na hodnotě 31,18.
Rusnok: Ekonomika je připravena
Guvernér Rusnok uvedl, že v řádech týdnů se uvidí, kde se hladina ustálí, jestli je to hladina, která víceméně odpovídá výkonu české ekonomiky. Nebo, pokud by byla opravdu někde jinde, než si myslíme, že by měla být, tak bychom zasáhli, řekl.
Pokud jde o dopad čtvrtečního kroku ČNB na českou ekonomiku, je Rusnok optimista. „Česká ekonomika je v zásadě připravena vrátit se k plovoucímu kurzu čili ke kurzu, který je charakteristický určitými výkyvy,“ uvedl. Dodal, že je optimista i v tom, že se nedočkáme nějakých dlouhodobě extrémních výkyvů nebo extrémní polohy koruny.
Domnívá se, že česká ekonomika je schopna dobře tolerovat - a zachovat si svou konkurensceschopnost - mírné zhodnocení koruny v delším horizontu, které by mohlo být v řádu jednoho, dvou procent nominálního zhodnocení, respektive reálného zhodnocení, pokud budeme mít stejnou inflaci jako eurozóna, někde v řádu roku.
I když nebude ČNB bránit posílení koruny, i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze pro nejbližší dny a týdny čekat spíše výkyvy kurzu koruny na obě strany vůči úrovni 27 korun za euro. „Trh může být českou měnou nyní zahlcen a koruna může mít problém vůči euru udržitelněji posílit,“ řekl Jáč.
„Každé posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro může být velmi rychle následováno vybíráním zisků, což by korunu vracelo do oblasti 27 za euro, respektive i nad tuto úroveň. Nad úrovní 27 korun za euro by se ale koruna stala opět atraktivní, což by vedlo k obnovení nákupů české měny a jejímu opětovnému posílení,“ vysvětlil. Tento stav podle něj může trvat řadu týdnů.
Silnější koruna pokazí pověst českých dluhopisů?
Ekonom Marek Dřímal z Komerční banky také upozorňuje, že konec kurzového závazku způsobil masivní nárůst výnosů českých dluhopisů. „Zatímco dopoledne byl výnos dvouletých dluhopisů ještě -0,35 procenta, po ukončení kurzového závazku vystřelil nahoru a v současné době se pohybuje kolem -0,16 procenta, nejvyšší úrovni od loňského srpna,“ přiblížil s tím, že předpokládají další růst výnosů.
„Odstranění kurzového závazku totiž velmi pravděpodobně znamená propad poptávky po českých dluhopisech od spekulantů i investorů, kteří využívali nerovnováh na českém finančním trhu kvůli intervencím,“ dodal Dřímal.
Ukončení kurzového závazku ze strany ČNB se na pražském akciovém trhu výrazněji nepodepsalo, dodal analytik KB Miroslav Frayer. „Větší pohyby jsme mohli v bezprostřední reakci zaznamenat u titulů s duálním listingem v Praze, kdy v českých korunách poklesla cena akcií Erste nebo VIG,“ uvedl.
„Nemyslíme si, že by opuštění tohoto nástroje ČNB mělo mít podstatnější dopad do cen akcií, respektive hospodaření firem. Společnost, která by ze samotného uvolnění kurzu vysloveně těžila, bychom hledali těžko. Nějaký nepříznivý dopad bychom očekávali u Philip Morris ČR, O2 ČR, Fortuny nebo ČEZ, na druhou stranu je otázkou, zda vůbec bude tento vliv na výsledcích patrný,“ dodal.