Koruna sílí. Konec intervencí ji vyhoupl proti euru o desítky haléřů

15 minut
Události ČT: Konec intervencí
Zdroj: ČT24

ČNB ukončila režim devizových intervencí, které oslabovaly českou měnu nad hranicí 27 korun za euro. Koruna následně začala převážně posilovat, což znamená, že jedno euro stojí méně korun. Během odpoledne se měna dostala až pod 26,60 koruny za euro. Kolem 17:30 se pohybovala na nejsilnější denní úrovni kolem 26,56 Kč za euro, poté začala oslabovat. Guvernér ČNB Jiří Rusnok to v Událostech ČT po 19. hodině označil za velmi mírnou rozkolísanost. „Jsme připraveni na mnohem výraznější posuny kurzu,“ řekl. Koruna během dne posilovala také vůči americkému dolaru a britské libře.

V prvních minutách byl kurz výrazně rozkolísaný a krátkodobě se oslabil a dostal se až téměř na 27,13 koruny za euro. Následně ale posiloval. Nejprve se dostala k hranici 26,90 koruny za euro, posléze ale posílení akcelerovalo a dostala se k 26,70 koruny za euro, u níž začala stagnovat. Mezi třetí a čtvrtou hodinou ale opět nabrala sílu a dostala se až pod 26,60. Kolem 17:30 se pohybovala kolem hodnoty 26,56. Poté začala oslabovat. V 21:30 byla na hodnotě 26,61.

Po oznámení konce intervencí okomentoval Jiří Polanský z České spořitelny, že je kurz koruny zatím relativně stabilní. „Nicméně v nejbližších hodinách či dnech se nedá vyloučit vysoká volatilita. My čekáme, že by se kurz po odeznění volatility mohl zastavit zhruba na 26,50 až 26,60 koruny za euro,“ dodal.

Počáteční stabilita měnového kurzu je podle něj dána spekulanty. „Ve směru silnějšího kurzu budou působit čeští vývozci, kteří budou měnit eura za koruny. Tento vývoj ale je (a bude) tlumen zahraničními spekulanty, kteří budou při silnějším kurzu prodávat koruny a nakupovat eura,“ dodal.

Analytik BH Securities Martin Vlček zase míní, že ČNB pravděpodobně pohyby tlumí a bude tlumit neoficiálně dál dle potřeby.

Koruně rostly svaly i vůči dolaru a libře

Koruna ve čtvrtek posílila také vůči americkému dolaru. Zatímco před oznámením konce intervencí se pohybovala na kurzu 25,40 Kč za USD, poté prolomila hranici 25 Kč až na 24,92. Později česká měna oslabila zpět nad hranici 25 korun za dolar. Ve 21:30 byla na hodnotě 25,00.  

Vůči britské měně se koruna před oznámením konce intervencí pohybovala kolem hodnoty 31,63 Kč za libru. Po zveřejnění kroku ČNB nabírala sílu až k 31,07 Kč za libru po třetí hodině odpolední. Pak zeslábla a ve 21:30 byla na hodnotě 31,18.  

Rusnok: Ekonomika je připravena

Guvernér Rusnok uvedl, že v řádech týdnů se uvidí, kde se hladina ustálí, jestli je to hladina, která víceméně odpovídá výkonu české ekonomiky. Nebo, pokud by byla opravdu někde jinde, než si myslíme, že by měla být, tak bychom zasáhli, řekl. 

Pokud jde o dopad čtvrtečního kroku ČNB na českou ekonomiku, je Rusnok optimista. „Česká ekonomika je v zásadě připravena vrátit se k plovoucímu kurzu čili ke kurzu, který je charakteristický určitými výkyvy,“ uvedl. Dodal, že je optimista i v tom, že se nedočkáme nějakých dlouhodobě extrémních výkyvů nebo extrémní polohy koruny.

Domnívá se, že česká ekonomika je schopna dobře tolerovat - a zachovat si svou konkurensceschopnost - mírné zhodnocení koruny v delším horizontu, které by mohlo být v řádu jednoho, dvou procent nominálního zhodnocení, respektive reálného zhodnocení, pokud budeme mít stejnou inflaci jako eurozóna, někde v řádu roku.  

I když nebude ČNB bránit posílení koruny, i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze pro nejbližší dny a týdny čekat spíše výkyvy kurzu koruny na obě strany vůči úrovni 27 korun za euro. „Trh může být českou měnou nyní zahlcen a koruna může mít problém vůči euru udržitelněji posílit,“ řekl Jáč.

„Každé posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro může být velmi rychle následováno vybíráním zisků, což by korunu vracelo do oblasti 27 za euro, respektive i nad tuto úroveň. Nad úrovní 27 korun za euro by se ale koruna stala opět atraktivní, což by vedlo k obnovení nákupů české měny a jejímu opětovnému posílení,“ vysvětlil. Tento stav podle něj může trvat řadu týdnů.

Silnější koruna pokazí pověst českých dluhopisů?

Ekonom Marek Dřímal z Komerční banky také upozorňuje, že konec kurzového závazku způsobil masivní nárůst výnosů českých dluhopisů. „Zatímco dopoledne byl výnos dvouletých dluhopisů ještě -0,35 procenta, po ukončení kurzového závazku vystřelil nahoru a v současné době se pohybuje kolem -0,16 procenta, nejvyšší úrovni od loňského srpna,“ přiblížil s tím, že předpokládají další růst výnosů.

„Odstranění kurzového závazku totiž velmi pravděpodobně znamená propad poptávky po českých dluhopisech od spekulantů i investorů, kteří využívali nerovnováh na českém finančním trhu kvůli intervencím,“ dodal Dřímal.

Ukončení kurzového závazku ze strany ČNB se na pražském akciovém trhu výrazněji nepodepsalo, dodal analytik KB Miroslav Frayer. „Větší pohyby jsme mohli v bezprostřední reakci zaznamenat u titulů s duálním listingem v Praze, kdy v českých korunách poklesla cena akcií Erste nebo VIG,“ uvedl.

„Nemyslíme si, že by opuštění tohoto nástroje ČNB mělo mít podstatnější dopad do cen akcií, respektive hospodaření firem. Společnost, která by ze samotného uvolnění kurzu vysloveně těžila, bychom hledali těžko. Nějaký nepříznivý dopad bychom očekávali u Philip Morris ČR, O2 ČR, Fortuny nebo ČEZ, na druhou stranu je otázkou, zda vůbec bude tento vliv na výsledcích patrný,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
00:11Aktualizovánopřed 48 mminutami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...