Ministr Mládek: Vláda chce udržet OKD v chodu i za případné insolvence

61 minut
90' ČT24 na téma OKD. Hosty byli ministr Mládek, mluvčí AHG Pařík i soukromí zájemci
Zdroj: ČT24

Vláda udělá vše pro to, aby zadlužená uhelná společnost OKD fungovala i v případné insolvenci, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Tedy aby se dál těžilo a pokud už by docházelo k propouštění, tak aby bylo postupné a nikoliv náhlé. Ve hře je ale nyní více variant, vedle insolvence i dohoda o odkupu akcií a části pohledávek či třeba prezidentem navrhované znárodnění. Vláda se má sejít až příští pondělí, do té doby neudělá v této záležitosti žádný krok. Tématu OKD se věnoval středeční pořad 90' ČT24. Na otázky odpovídal ministr Jan Mládek.

Mládek informoval o možných variantách po jednání s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Prezident vládu vyzval, aby jednala tak, aby byly co nejmenší dopady na zaměstnance, řekl ministr. Kabinet by se podle prezidenta neměl vyhýbat ani nestandardním řešením, jako je například znárodnění OKD. To je ale podle Mládka krajní varianta.

Ministr řekl, že vlastník pohledávek a akcií OKD, skupina Ad Hoc Group (AHG) předložila státu několik možností dalšího postupu. Jednak vstup do firmy OKD – spoluúčast by však byla pro stát podle Mládka velmi riskantní, protože by převzal závazky, o nichž přesně neví, jak jsou velké. Zástupci státu si spočítali, že by mohlo jít o závazky za 15,5 až 19 miliard korun.

Sice na to nemám mandát vlády, ale je skoro jisté, že se vláda nebude spolupodílet na firmě, protože návrh, který předložili, byl chucpe, to znamená nehorázný.
Jan Mládek

„Oni po nás chtěli, abychom byli z přibližně 40 až 50 % spoluvlastníky, zároveň jim zaručili, že jim bude splaceno 200 milionů euro pohledávek a že jejich nebonitní pohledávka se skoro nulovou hodnotou bude obrazně řečeno vyměněna za obligace českého státu. Zároveň český stát zaplatí veškeré provozní ztráty, sociální programy a technický útlum dolů, což měli zaplatit vlastníci. A ještě bude český stát nést veškerá rizika, kdyby náhodou došlo k dalšímu poklesu cen uhlí,“ přiblížil Mládek.

Považujeme to za férovou nabídku.
Roman Pařík
mluvčí Ad Hoc Group

Další variantou by bylo, že skupina AHG prodá státu svá aktiva. Jednak akcie (které však Mládek označil za bezcenné) za korunu, a dále pohledávky. „Ty nepochybně mají určitou hodnotu, vzhledem k jejich objemu, který je větší než 400 milionů eur,“ řekl. Odkup aktiv by státu umožnil získat zásadní pozici ve věřitelském výboru pro případ insolvence. 

Mládek se však podivil nad tím, že AHG chtěla státu prodat akcie za 120 milionů eur a k tomu by přidala pohledávky. „To nebylo úplně šťastné,“ zhodnotil ministr návrh.

Tlačí (skupina AHG) stát tím, že není jasné, zda při vyhlášení insolvence bude OKD fungovat. Tím se nás snaží vydírat“.
Jan Mládek

Skupina Ad Hoc Group by ideálně chtěla, aby se stát do pátku vyjádřil k oběma nabídkám. „Nebo abychom se dozvěděli nějaký jiný závazný protinávrh ze strany vlády,“ dodal mluvčí AHG Roman Pařík.

Mládek řekl, že skupinu AHG tvoří tři kapitálové fondy z Londýna, které nejsou specialisty na těžební průmysl. Vyjednávání podle Mládka komplikuje i to, že AHG je jako „neuchopitelná améba,“ někteří její zástupci vystupují i za OKD i za NWR (majitel OKD). Ministr také podotkl, že při hledání řešení je nutno počítat s tím, že kroky kabinetu bude posuzovat Evropská komise. A to z pohledu toho, zda nedochází k veřejné podpoře. 

„V ideálním světě uhelné společnosti a jiné těžební firmy dělají rezervy během těžby a doly likvidují za své. Není samozřejmé, že se stát musí podílet na tom, že firma z toho vytáhne co může, a pak to přenechá státu,“ řekl ministr.

Kabinet se připravuje na různé scénáře

Ministr ještě před návštěvou Hradu také informoval o probíhající diskusi s AHG kabinet. Po skončení zasedání vlády pak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že pracovní skupina, kde jsou zejména zástupci ministerstev financí a průmyslu a obchodu, rozpracovává varianty dalšího postupu. Vláda je připravena na jednotlivé scénáře vývoje s cílem poskytnout maximální pomoc propuštěným horníkům, uvedl premiér. Zmínil například posílení kapacit na úřadech práce v příslušných okresech, programy pro případy předčasných odchodů či pro podporu mobility pracovníků. 

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že jednání s OKD stále probíhají  a zatím nevidí nějakou dohodu. „Vláda ani nemluvila o tom, že bychom v tuto chvíli uvažovali o nějakém vstupu,“ uvedl. Jako „neuvěřitelnou“ zmínil informaci, že „OKD platí svým vlastníkům 11,5 procenta ročně z půjčky 65 milionů eur.“

Návrh na znárodnění

Prezident již dříve navrhl řešit současnou napjatou situaci kolem firmy znárodněním. Tak, aby se podnikateli Zdeňku Bakalovi a jeho společníkům „už nedala ani koruna“. Bakalu, který do letošního února spoluvlastnil společnost New World Resources (NWR), majitele OKD, označil prezident za „nového Viktora Koženého“, který byl za podvody na akcionářích Harvardského průmyslového holdingu odsouzen k desetiletému trestu. Vězení se vyhnul útěkem do zahraničí.

Ministerstvo spravedlnosti pak připravuje dílčí novelu insolvenčního zákona, která řeší úpadek velkých hornických společností, tedy i OKD. Insolvence velkých důlních podniků jsou podle ministra Roberta Pelikána (ANO) rizikové a vytvoření speciálního režimu insolvence prý není nic nového. Záměr, podle kterého by ministr financí navrhoval insolvenční správce těchto firem, byl prý jen pracovní variantou. Uvedlo to tiskové oddělení ministerstva.

Termín je do pátku…

Situace ohledně OKD se vyhrotila v pondělí. Společnost New World Resources (NWR), majitel OKD, uvedla, že vedení OKD zváží návrh na insolvenci a ukončení hornické činnosti, pokud se do pátku nedohodne se státem na restrukturalizaci černouhelné firmy.

Stanovení termínu kritizovali vládní představitelé. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ho označil za vydírání, Mládek za brutální nátlak. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v úterý uvedl, že vláda nebude platit dluhy soukromých vlastníků OKD. Je ale podle něj připravena pomoci všem, kteří z OKD budou muset eventuálně odejít.

Redaktorka Českého rozhlasu Jana Klímová uvedla, že vidí dvě hlavní varianty možného vývoje. Jednak tu, kdy stát nechá OKD zbankrotovat – v případě, že akcionáři a věřitelé nedodají další peníze – a bude dělat to, co státu přísluší. Tedy starat se o nejslabší – o propuštěné a o region samotný. Druhou variantou může být, že stát převezme některé pohledávky věřitelů, aby se pak jeho orgány mohly účastnit insolvenčního řízení s cílem mít jeho průběh víc pod kontrolou. Tedy, aby nedošlo k větším průtahům a škodám, než je nutné. 

Kdo je také ve hře

Zájemci o doly by přitom byli, Pařík nicméně uvedl, že se AHG primárně zavázali jednat s vládou. Obchodník s uhlím a elektřinou Petr Paukner uvedl, že spolu s dalšími podnikateli Petrem Otavou a Martinem Ulčákem nabízí státu, že budou OKD provozovat. Svou investici ale podmiňují insolvencí podniku. Podle něj je po očištění o současné dluhy možné se ještě v příštích pěti letech provozně dostat do černých čísel. „Z dolů, které tam jsou, se domníváme, že životaschopné jsou všechny kromě Paskova,“ dodal Paukner.

Dění kolem OKD sleduje také slovenský miliardář Pavol Krúpa. Jeho skupina Arca Capital je minoritním akcionářem společnosti NWR. Podle svého vyjádření má ve firmě 3,44 procenta, dalším objemem akcií disponuje v rámci spřízněných firem. Přesný objem těchto akcií s odkazem na strategické důvody prezentovat nechce. 

„Podle nás AHG pláče na nesprávném hrobě, když chce peníze od státu,“ uvedl finančník Pavol Krúpa. „Ten, kdo způsobil problém, je bývalý majitel a bývalý management OKD, i současný. Myslím, že se jedná o skupinu, která účelově společnost poškodila a která z ní vyvedla peníze,“ dodal. Jejich cílem by bylo prostředky, které byly z OKD vyvedeny, získat zpět. „Co se nám povedlo vyčíst z výročích zpráv a na základě našich informací, tak můžu říct, že OKD bylo deset let permanentně tunelované,“ prohlásil Krúpa.

Ve středu Arca Capital vyzvala dopisem členy představenstva a dozorčí rady OKD, aby získali od bývalých majitelů firmy zpět nadměrnou výši vyplacené dividendy z let 2006 až 2012. Podle skupiny činí 40 miliard korun. 

OKD podle Arca Capital vyplatila v letech 2006 až 2012 na dividendách 65,3 miliardy korun, přičemž zisk společnosti během stejného období byl 34,7 miliardy korun. „Výše celkem vyplacených dividend tak představovala 188 procent kumulovaného zisku dosaženého v daných letech,“ upozornila Arca. Běžný výplatní poměr dividend v rámci odvětví uhlí a energetiky se pohybuje mezi 50 až 80 procenty ročního zisku společnosti a na dividendách 65,3 miliard korun, přičemž zisk společnosti během stejného období byl 34,7 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...