OKD by mohli provozovat Paukner i Krúpa. Ad Hoc Group chce ale jednat až po stabilizaci OKD

Pokud by skupina Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy převzala závazky černouhelné firmy OKD, je skupina podnikatelů kolem obchodníka s uhlím a elektřinou Petra Pauknera schopna s ní jednat o provozování těžební společnosti, potvrdil Paukner s tím, že ale k jednání zatím nedošlo. Zdůraznil však, že je důležité, jak se zachová stát ve svém postoji vůči skupině Ad Hoc Group (AHG), která nyní vlastní společnost New World Resources (NWR), majitele OKD. Krúpa uvedl, že je připraven s Pauknerem jednat.

Paukner v pondělí uvedl, že spolu s dalšími podnikateli Petrem Otavou a Martinem Ulčákem nabízí státu, že budou OKD provozovat. Dodal, že svou investici ale podmiňují tím, že firma projde insolvencí, a zbaví se tak nevýhodných závazků. Dnes své stanovisko upřesnil. „Netrvám na insolvenci, trvám na zrušení starých nevýhodných závazků,“ upřesnil pak ve čtvrtek Paukner. „Nemůžeme si dovolit staré závazky převzít. Pokud někdo, ať už stát nebo pan Krúpa, do toho půjde a řekne, že si ty závazky nějakým způsobem vyřídí, tak jsme připraveni s kýmkoliv spolupracovat,“ dodal.

Arca Capital, která je minoritním akcionářem NWR, oznámila zájem o koupi OKD od skupiny AHG ve středu. Uvedla, že ve firmě má podíl 3,44 procenta, dalším objemem akcií pak disponuje v rámci spřízněných firem. Přesný objem těchto akcií s odkazem na strategické důvody prezentovat nechce. Arca dnes také vyzvala AHG, aby zveřejnila analýzu dopadů vývoje v OKD. Tu pro AHG zpracovala poradenská společnost Deloitte.

AHG počká nejdříve na stabilizaci OKD, pak bude jednat

Mluvčí AHG Roman Pařík nejprve ve čtvrtek zopakoval, že nemůže Krúpovu nabídku komentovat. „Můžu potvrdit, že nabídka byla doručena pouze v češtině a bohužel nikoli jednotlivým zástupcům fondů v Londýně. Nyní probíhá proces zpracování,“ řekl Pařík. Později se pro ČT ale vyjádřil, že prioritní je stabilizace OKD ve spolupráci s vládou a teprve až pak mohou následovat případná jednání.  

Skupinu, která v Česku působí pod souhrnným názvem AHG, tvoří tři nadnárodní investiční společnosti Ashmore Investment Management Limited, M&G Investment Management Limited a Gramercy Funds Management LLC.

O případné pomoci ze strany státu jednali v úterý se zástupci skupiny AHG ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Ministři po jednání uvedli, že AHG poskytne během několika dní informace, které si vláda vyžádala. Teprve poté se kabinet rozhodne o svém postupu ohledně OKD. V prohlášení zaslaném ve čtvrtek AHG uvedla, že informace budou poskytnuty v pátek.

AHG dodala, že věří, že závazná dohoda se státem bude uzavřena do 30. dubna 2016, tedy v souladu s plánem společnosti, který zabrání insolvenci OKD. Nezávazná dohoda má pak být do pátku 22. dubna. „Situace je opravdu vážná, a tak si možné spolupráce s vládou, která ukončuje období nejistoty, velmi ceníme. My i management společnosti OKD jsme vládě i nadále plně k dispozici a jsme připraveni pracovat na tvorbě závazného řešení do konce dubna. Jakmile budou vládě doručeny požadované informace, míč bude na její straně,“ dodal Pařík.

obrázek
Zdroj: ČT24

K OKD se ve středu vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Uvedl, že nejvhodnějším řešením pro firmu by bylo její znárodnění.

OKD je ztrátová i přes úsporná opatření. Ve firmě nyní pracuje zhruba 9800
kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních. Ohrožena jsou i místa tisíců lidí v navazujících profesích. NWR loni meziročně prohloubila ztrátu na zhruba šest miliard korun z asi 567 milionů Kč o rok dříve. Spolu s poklesem cen uhlí jsou za tím podle analytiků dopady vysokého zadlužení firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...