Dohoda do pátku, jinak OKD ukončí činnost. Jde o brutální nátlak, říká Mládek

Vedení OKD zváží návrh na insolvenci a ukončení hornické činnosti firmy, pokud se do pátku nedohodne se státem na restrukturalizaci černouhelné firmy. Společnost New World Resources (NWR), majitel OKD, to uvedl na svých webových stránkách. Skupina Ad Hoc Group (AHG), která je od února vlastníkem NWR, totiž neprodloužila termín, do kdy se chtěla se státem dohodnout na podmínkách dalšího provozování společnosti. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v reakci uvedl, že jde o brutální nátlak majitelů nebonitních akcií. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je stanovení termínu vydíráním.

„Vláda neustále přesvědčuje veřejnost, že chce minimalizovat negativní dopad případné insolvence. Tento přístup nás proto udivuje a jsme z něj zklamaní. Chápeme, že rozhodnutí nelze přijmout ze dne na den, ale ministři jsou o krizi informováni již od začátku ledna,“ uvedl mluvčí AHG Roman Pařík. Podotkl, že pokud by skutečně insolvence nastala, vláda se jednání s AHG nezbaví. „Byli bychom hlavním věřitelem, takže stejně s námi jednat musí,“ řekl.

Mládek v reakci označil současné počínání AHG za brutální nátlak. „Je zcela ve stylu, který předvádějí poslední měsíc,“ řekl. Na dotaz, zda je pravděpodobné, že se stát s AHG do pátku domluví, uvedl, že při přístupu, který skupina má, to bude obtížné. To, že stát není připraven vstoupit do OKD ve stavu, v jakém firma je, uvedl i ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Termín daný AHG považuje za vydírání. „Není možné, aby nám někdo dával ultimáta, hlavně ne následníci vlastníků OKD,“ prohlásil Babiš. „Firma (OKD) byla totálně vytunelovaná po všech stránkách. Peníze, majetky, byty, vlečky, vagony, všechno je pryč,“ dodal.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík předpokládá, že pokud by vlastníci firmy chtěli vyhlásit insolvenci a ukončit hornickou činnost, zasáhl by stát. Ze dne na den ale podle něj přestat těžit úplně nelze. „Samozřejmě důl je trošku jiná instituce než běžná fabrika. Tam je za prvé povinností toho, kdo měl možnost těžit, zásoby vytěžit. Odpis zásob je možný se souhlasem Českého báňského úřadu, což je institut patřící státu. Z mého pohledu to tak nemůže být,“ řekl Pytlík.

Pondělní schůzka bez Mládka

V pondělí odpoledne se sešli zástupci ministerstev průmyslu a financí s vedením OKD. Jednání se účastnil Babiš, Mládek chyběl, protože je do úterý na pracovní cestě v Egyptě a Jordánsku. „Na jednání byly podány dodatečné informace, které si ministr Babiš vyžádal, šlo se ještě do většího detailu. Zároveň bylo vedení OKD požádáno o další schůzku na téma dovysvětlení nějakého typu uzavřených obchodních smluv,“ řekl po schůzce Pařík. Přijetí nějakého finálního závěru se podle něj jednání netýkalo. Termín dalšího setkání se aktuálně domlouvá.

„Analyzujeme data, která jsme dostali (od AHG). Firma je velice složitá. Pokud vím, tak na trzích se nyní navýšila cena uhlí, a to dokonce až o čtvrtinu. Nevidím proto důvod, aby nám někdo dával nějaká ultimáta,“ uvedl před schůzkou Babiš. Jednání pak nekomentoval.

Skupina Ad Hoc Group (AHG), která je novým vlastníkem New World Resources, majitele OKD, nabídla ve čtvrtek českým ministrům, že státu černouhelnou firmu prodá za méně než 150 milionů eur, tedy méně než čtyři miliardy korun.  Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v reakci na to uvedl, že pro vládu není zajímavé koupit bezcenné akcie firmy za 120 milionů eur. „To bychom byli, upřímně řečeno, pitomci,“ dodal Mládek. 

Možným řešením je podle ministra koupě pohledávky, která by dala státu možnost mít silnou pozici ve věřitelském výboru. O věci rozhodne vláda, zdůraznil Mládek. 

Nedovedu si představit soukromý subjekt, který bude v příštích letech platit náklady na útlum. I kdybychom mluvili jenom o nákladech na útlum, tak jsme na nějakých patnácti, podle některých odhadů téměř až dvaceti miliardách korun.
Zuzana Kubátová
redaktorka MF Dnes

„Ten, kdo teď firmu vlastní, tak má v ruce pokladničku, do které bude muset v příštích letech strkat peníze, ať už to budou soukromníci, stát, nebo insolvenční správce,“ uvedl redaktorka MF Dnes Zuzana Kubátová.

Zájemci o doly by ale byli. Petr Paukner uvedl, že spolu s dalšími podnikateli Petrem Otavou a Martinem Ulčákem nabízí státu, že budou OKD provozovat. Svou investici ale podmiňují insolvencí podniku. „Nabízejí vládě, že budou části OKD, které ještě mají nějakou šanci na udržení, provozovat co nejdéle, aby se útlum rozložil na delší dobu. Zároveň předpokládají, že z toho budou něco mít, ale nechtějí platit ani útlum, který by se správně v civilizované společnosti měl platit z nějakých rezerv, které si firma měla vytvořit v tučných letech, a nechtějí samozřejmě platit ani náklady na starý dluh,“ přiblížila Kubátová.

OKD je ztrátová i přes úsporná opatření. Ve firmě nyní pracuje zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních. Ohrožena jsou i místa tisíců lidí v navazujících profesích. NWR loni meziročně prohloubila ztrátu zhruba na šest miliard korun z 567 milionů korun o rok dříve. Spolu s poklesem cen uhlí jsou za tím podle analytiků dopady vysokého zadlužení firmy.

Insolvence – konec těžby, nebo ne?

Vyhlášení insolvence na OKD by zřejmě znamenalo ukončení činnosti uhelné společnosti, shodli se analytici. Insolvence by znamenala, že věřitelé by museli přihlásit své pohledávky. Insolvenční správce by pak navrhl jejich postupné uspokojování. Provozní činnost firmy by postupně upadla na minimum. „Insolvence je nepříjemná v tom, že v ní prakticky nastane rozprodej majetku, což může znamenat ukončení provozu,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

„Insolvence nemusí nezbytně znamenat konec těžby. Firma tím oznamuje, že není schopna proplácet faktury, mzdy, úroky, splátky. Nicméně asi všichni tušíme, že pokud těžba neskončí vyhlášením insolvence, na jejím konci se přestane těžit určitě,“ doplnil analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl. Při insolvenci společnosti horníci neztratí nárok na mzdu či například na proplacení nevyčerpané dovolené. Vše mohou nárokovat u insolvenčního správce, případně u úřadu práce. Zde jim stát může garantovat ihned výplatu až tří měsíčních mezd.

„Vyhlášením insolvence oznamuje firma neschopnost dostát svým závazkům vůči věřitelům, akcionářům, obchodním partnerům, ale i zaměstnancům. V momentě, kdy soud rozhodne o úpadku, začíná se s likvidací firmy ve prospěch zúčastněných stran. Celý proces může trvat i několik let,“ upozornil Bostl.

Zajímavé je, že AHG chce, aby stát odkoupil podnik za čtyři miliardy korun. Tak by se podařilo hornická místa udržet. Když tyto čtyři miliardy rozpočítáme, tak na jednoho vychází 400 tisíc. Možná by stálo za zvážení nechat OKD zbankrotovat a nezaměstnaným horníkům dát těchto 400 tisíc korun buď přímo, nebo ve formě rekvalifikačního kurzu.
Boris Tomčiak
analytik společnosti Finlord

Prvními na řadě při vyrovnání jsou věřitelé, tedy banky, které poskytly firmě úvěry, nebo držitelé dluhopisů. Vzhledem k tomu, že se OKD topí v dluzích, je pravděpodobné, že k uspokojení všech pohledávek nedojde, dodal. Insolvence se podle Tomčiaka může táhnout i několik měsíců až let v závislosti na majetku a velikosti firmy. V důsledku insolvence by mnoho horníků přišlo o zaměstnání. 

„Soud současně s prohlášením úpadku jmenuje insolvenčního správce a určí způsob  řešení úpadku, konkurzem nebo reorganizací,“ upozornil analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Zatímco konkurz většinou vede k zániku zaměstnavatele a k propuštění zaměstnanců (po zrušení zaměstnavatele a tedy s odstupným), při reorganizaci je šance na ozdravení a zachování pracovních míst. Pro samotné zaměstnance je podstatné, že zahájení insolvenčního řízení ani jeho další průběh nemá až do případného rozhodnutí o zrušení zaměstnavatele žádný bezprostřední důsledek pro jejich pracovní poměr, vysvětlil Kovanda.

Pařík řekl, že návrh na insolvenci může podat jenom vedení OKD. Uvedl, že AHG (vlastník 60 procent hlasovacích práv v NWR) nalila v roce 2014 do OKD 9,35 miliardy korun. A to kapitalizací dluhopisů firmy NWR a finanční injekcí - v době, kdy bylo podle něho sporné, že by jí někdo jiný půjčil. Řekl, že neřízenou insolvencí OKD by stát na daních přišel o 33 miliard, navíc by se zhoršil technický stav dolů do té míry, že by už nešlo pokračovat v těžbě. Takový proces může podle Paříka začít, pokud nedojde do pátku k dohodě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 9 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 23 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...