Ropní magnáti dostali od ekonomiky jedinečnou možnost - mohou si vyzkoušet, jaké to bude s jejich byznysem za několik málo desítek let. V době, kdy bude Země teplejší a tlak na útlum fosilních paliv daleko větší než dnes. Nastat by totiž mohl podobný stav jako letos, kdy cena ropy spadla na méně než polovinu své loňské hodnoty a nadbytečná surovina doslova zaplavila trh.
Levná ropa jako stroj času: I taková by mohla být budoucnost těžařů
Taková analogie má samozřejmě hned několik „ale“ - dnes jde spíše jen o cyklický vývoj na trhu s ropou, skutečně strukturální změna přijde nejdřív za desítky let. „Je velice důležité si uvědomit, že se pravděpodobně bavíme o vzdálenější budoucnosti. A s delším horizontem předpovědi samozřejmě roste její chyba,“ dodává analytik ČSOB Petr Báča. Přesto můžeme současný stav chápat jako určitou zkoušku.
Suroviny je na trhu tolik, že se její zásoby dostaly na rekordní úroveň. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se bude trh přebytků zbavovat měsíce. Ropné společnosti prodávaly ještě loni v létě barel ropy za cenu přesahující 100 dolarů, dnes se ale cena propadla pod 50 dolarů. IEA navíc odhaduje, že se prodej opět přiblíží 80 dolarům až na konci tohoto desetiletí.
Motivace k omezování spotřeby fosilních paliv je nyní ekonomicky mnohem nižší než třeba před pěti lety, kdy byla tato paliva výrazně dražší. S tím souvisí i ochota a možnost politické reprezentace prosadit používání ekologicky přívětivějších zdrojů energie.
A že mají společnosti skutečně méně peněz a každý větší výdaj si dvakrát promýšlejí, dokazuje i ropný gigant Royal Dutch Shell. Ten dostal v srpnu po poměrně bouřlivých diskusích povolení od americké vlády k podmořským průzkumným vrtům pro těžbu ropy a plynu v arktických vodách u Aljašky.
Firma získala pronájem oblasti v Čukotském moři v roce 2008 za 2,1 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun) a vydala v této oblasti a v sousedním Beaufortově moři severně od pobřeží Aljašky až sedm miliard dolarů na průzkum. Všechny tyto investice ale musela společnost nakonec odepsat, protože se pouhý měsíc od vydání povolenky od americké vlády rozhodla těžbu opustit.
Nová naleziště jsou příliš nejistá
Oficiální důvod stažení se z Aljašky zněl „nedostatečné výsledky při hledání ložisek ropy“. V praxi by to tedy znamenalo další miliardové investice s nejistým výsledkem. A to si společnost v současné době nemůže dovolit.
obrázek
I když ekologičtí aktivisté, kteří proti těžbě Shellu u Aljašky velmi hlasitě protestovali, tvrdí, že je to velká výhra ekologie nad byznysem, pravdou je, že je to spíš logický důsledek ekonomického vývoje. Ten se může zase obrátit ve prospěch ropy - a to se nevyhnutelně stane. Vývoj ve světě ale směřuje v oblasti energetiky k trvalým změnám. I když to nebude letos ani za deset let.
Cíl je jasný - méně oxidu uhličitého
Řada zemí se ještě před právě probíhajícím klimatickým summitem v Paříži zavázala ke snížení emisí oxidu uhličitého, což by mělo vést k poklesu závislosti na fosilních palivech. I když tento závazek zřejmě nesplní svůj cíl, to znamená, že nedosáhne snížení globálního oteplování o dva stupně Celsia, jeden okamžitý výsledek tento krok přece jenom měl – zaskočil samotné ropné giganty.
Pokud totiž nezůstane u prázdných politických prohlášení a jednotlivé státy se skutečně pustí do konkrétních kroků, podkopává to přesvědčení samotných těžařů, že poptávka nejen po ropě, ale po všech fosilních palivech bude stále stoupat.
Ropné a plynárenské společnosti stále tvrdí, že zejména rozvíjející se ekonomiky v příštích desetiletích velmi výrazně zvýší poptávku po energiích. To bude logicky vyžadovat vyšší dodávky a ty budou podle nich muset ve středně dlouhém období pokrýt právě fosilní paliva. Protože obnovitelné zdroje tak rychlou a objemnou produkci ještě nezvládnou.
„Všechny hlavní světové agentury počítají ve svých dlouhodobých výhledech s růstem spotřeby fosilních paliv. Pravdou je například i to, že rozvíjející se země byly i v minulých letech hlavním tahounem růstu spotřeby (USA i Evropa mají například vrchol spotřeby ropy za sebou),“ potvrzuje Báča.
Nezůstat mimo hru
I tak ale nechtějí ropní a plynárenští bossové zaspat a vyloučit tím sami sebe z debaty o energetické budoucnosti. Trochu překvapivě se tak desítka z nich v říjnu spojila a slíbila, že zvýší své úsilí proti změnám klimatu. Iniciativy se účastní společnosti BG Group, BP, Eni, Pemex, Repsol, Saudi Aramco, Reliance Industries, Royal Dutch Shell, Statoil a Total. Jde o firmy, které zajišťují téměř pětinu světové produkce uhlovodíků a dodávají na celé planetě zhruba deset procent energie.
„Někdy máte v těchto debatách dojem, že veškerá fosilní paliva jsou darebové. Ale i darebové jsou součástí řešení,“ uvedl šéf Totalu Patrick Pouyanné.
Tato iniciativa mi připadá jako něco, čím se mohou krýt před veřejností a chvástat se, jak jsou ,environmentally friendlyʻ. Něco jako když tabákové společnosti bojovaly v 80. letech v USA proti kouření.
I když ropné společnosti neslíbily žádný konkrétní krok, zdá se, že se chtějí debaty o energetické budoucnosti minimálně účastnit. Zcela mimo ale zůstali američtí ropní giganti jako Exxon Mobil a Chevron. Zda jsou těžaři skutečně ochotní proti klimatickým změnám něco podniknout, ale ukáže až čas.
Do klimatického summitu v Paříži se vkládají velké naděje. Měla by z něho totiž vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012.