Minutou ticha za oběti pařížských atentátů začala v Paříži za mimořádně přísných bezpečnostních opatření konference OSN o klimatických změnách. Měla by z ní vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů. Slavnostního úvodního dne se účastní 147 šéfů států a vlád, celkem bude na dvoutýdenní konferenci zastoupeno 195 zemí. Francouzský prezident Francois Hollande na úvod summitu řekl, že lidé si s konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat.
„Na této klimatické konferenci je v sázce mír… Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, jimž musíme čelit,“ řekl v úvodním projevu Francois Hollande. Podle něj nejde nyní o nic menšího než o budoucnost celé planety. „V několika dnech budeme rozhodovat o celých následujících staletích,“ zdůraznil.
„Abychom vyřešili klimatickou krizi, nebudou už stačit dobrá předsevzetí a zbožná přání. Jsme blízko bodu zlomu. Paříž musí být začátkem dalekosáhlé změny. Nemůžeme již považovat přírodu za nevyčerpatelný zdroj,“ prohlásil dále francouzský prezident, podle něhož si lidé s pařížskou konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat.
„Žádná věc, žádná víra nemůže ospravedlnit násilí, které jsme viděli v minulých dnech a týdnech,“ prohlásil v dalším úvodním projevu šéf OSN Pan Ki-mun. Zároveň upozornil, že svět by si měl uvědomit i nebezpečí vyplývající z nerovnováhy, k níž přispívá globální změna klimatu. Účastníci konference si na výzvu generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna připomněli v úvodu více než dvě stovky obětí útoků v Paříži, Bejrútu, Bamaku, Tunisu a Bagdádu.
Země světa musí ukázat své odhodlání bojovat se změnami klimatu, protože jsou odpovědné za budoucnost planety a za to, jak budou žít následující generace, řekl v projevu americký prezident Barack Obama. Spojené státy si podle něj jsou vědomy toho, že velký díl zodpovědnosti za úspěch jednání nesou na svých bedrech. „Jsme první generace, která vážně pociťuje důsledky změn klimatu, a poslední, která ještě může běh událostí citelně ovlivnit,“ řekl v emotivním projevu. Mimo jiné vykreslil před posluchači vizi budoucnosti v případě, že by se lídři k žádným zásadním činům neodhodlali. Podle něj by to znamenalo, že některé země by skončily pod hladinou oceánu, jiné by trpěly katastrofálními povodněmi, suchy a neúrodou.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu řekl, že jednotlivé země musí dostat možnost, aby si v boji s klimatickými změnami zvolily vlastní cestu. Vyzval všechny země, aby přijaly větší odpovědnost, a zdůraznil, že závazky na snižování emisí skleníkových plynů musí být rozděleny spravedlivě. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je třeba kontrolovat země, zda plní své sliby ohledně snižování emisí. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k přijetí závazné dohody, Rusko prý dělá v této oblasti hodně. Indický premiér Naréndra Módí zase vyjádřil rovnou názor, že by rozvinuté země měly přijmout větší zodpovědnost a rozvojové státy by měly dostat „právo na rozvoj“.
V úvodní den konference zazněly projevy hlav států a vlád zúčastněných zemí. Za Českou republiku vystoupil premiér Bohuslav Sobotka. Změna klimatu podle něj není jen záležitostí životního prostředí, ale ohrožuje i naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení. Je také jednou z příčin migrace. Součástí nové smlouvy, která zajistí, že nárůst průměrné globální teploty nepřekročí dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní, musí být podle Sobotky všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové. „Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu,“ zdůraznil český premiér.
Hlavní cíl konference: Dohoda o emisích
Hlavním úkolem konference COP21 je dokončit dohodu obsahující takové závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů, které by umožnily udržet nebezpečné globální oteplování do dvou stupňů oproti průměrné teplotě v předindustriální době. Zatím není jisté, zda se to podaří. Nová dohoda má od roku 2020 nahradit končící Kjótský protokol, jenž jako první stanovil závazné cíle redukce emisí skleníkových plynů pro průmyslové země. Například USA a Čína, které jsou dohromady odpovědné za zhruba 40 procent skleníkových plynů, se ale ke Kjótskému protokolu nepřipojily.
Obama: Spolupráce USA a Číny je při ochraně klimatu klíčová
Spolupráce Spojených států a Číny je ve snaze zpomalit globální oteplování planety klíčová, a oba státy proto navzdory rozporům v jiných oblastech musí najít společnou řeč ohledně snižování emisí, řekl po setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu americký prezident Barack Obama.
„Naše vedoucí pozice v této věci je naprosto nezbytná,“ řekl Obama v souvislosti s bojem s klimatickými změnami. Zároveň ale nezastíral, že v řadě oblastí mají Čína a Spojené státy naprosto odlišné názory. Připomněl mimo jiné otázku kybernetické bezpečnosti a počítačové útoky, z nichž USA obviňují čínské hackery, nebo spory kolem Jihočínského moře.
Pařížská konference se koná za ještě přísnějších bezpečnostních opatřeních, než je u podobných akcí obvyklé. Důvodem jsou teroristické útoky ve francouzské metropoli z 13. listopadu. Francouzské úřady povolaly na zajištění bezpečnosti konference téměř 11 000 příslušníků pořádkových sil. Paříž je v důsledku konference na předměstí Le Bourget částečně ochromena. Několik hlavních dopravních tepen bylo zcela uzavřeno a doprava je komplikovaná především na severovýchodě metropole. Úřady uzavřely pro veřejnost pařížský okružní bulvár Périphérique, pro kolony oficiálních vozidel byla vyhrazena i dálnice A1 spojující hlavní město s Le Bourget a s mezinárodním letištěm Roissy Charles-de-Gaulle. V metropoli i v jejím okolí byla zakázána veškerá nákladní automobilová doprava s výjimkou kamionů s mraženým zbožím.
Ve zhruba padesáti městech světa vyšli v sobotu a neděli lidé do ulic na podporu přísnějších opatření proti oteplování ovzduší. Proti některým demonstrantům musela zasahovat policie.
Vznikl fond pomoci pro země, které sužují důsledky změn klimatu
USA, Kanada a devět evropských zemí včetně Německa a Británie vytvořily fond, z něhož budou moci čerpat finanční prostředky rozvojové země postižené důsledky klimatických změn. Je v něm zatím zhruba 250 milionů dolarů (asi 6,3 miliardy korun), jež mohou získat chudší státy třeba v případě, že je poškodí dlouhodobá sucha či stoupající hladina oceánu.
Finanční pomoc se bude poskytovat prostřednictvím organizace Global Environment Facility. Do fondu přispělo nejvyšší částkou Německo – 53 milionů dolarů.
Třicítka velkých jmen světového byznysu se zase zapojila do takzvané Průlomové energetické koalice (Breakthrough Energy Coalition). Její členové, včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese nebo třeba šéfa Amazonu Jeffa Bezose, bývalého předsedy indického konglomerátu Tata Ratana Taty a jihoafrického důlního magnáta Patrice Motsepeho, chtějí poskytnout peníze na inovace v energetickém sektoru. Právě soukromý kapitál je totiž podle nich jediný způsob, jak mohou menší firmy uspět s novým konceptem čistých technologií a dostat jej úspěšně na trh.
Se soukromými investory hodlají spolupracovat i vlády, které chtějí slíbit vyšší investice do zelené energie.
Obama u klubu Bataclan uctil památku obětí pařížských útoků, okolní ulice byly kvůli tomu zavřené
Obama v Paříži u koncertní síně Bataclan uctil památku obětí nedávných teroristických útoků ve francouzské metropoli. Na místo se vypravil po půlnoci krátce po příletu do Paříže. Na místě se k němu připojil jeho francouzský protějšek Francois Hollande a starostka Paříže Anne Hidalgová. K improvizovanému památníku před hudebním klubem položili květiny a v tichosti postáli. Pietní akt se obešel bez veřejných prohlášení.
Návštěva amerického prezidenta u dějiště nejkrvavějšího z útoků byla oznámena na poslední chvíli. Provázely ji přísné bezpečnostní podmínky, policie v oblasti uzavřela ulice a nad místy přelétávaly vrtulníky. Obama by se měl v Paříži zdržet do úterý.
Památce obětí teroristiských útoků se v Paříži poklonil i Bohuslav Sobotka. Před klubem Bataclan položil a na svém twittru napsal, že „zlu nesmíme ustupovat“. Právě v Bataclanu islamističtí teroristé 13. listopadu během vražedné noci zabili 90 lidí. Celkem si atentáty vyžádaly 130 obětí na životech a stovky zraněných. K útoku se přihlásil Islámský stát.
