Katastrofické následky by měl podle papeže Františka neúspěch pařížské klimatické konference, která začne 30. listopadu a potrvá až do 11. prosince. Hlava katolické církve vnímá konferenci jako důležitý krok v procesu vytvoření nového energetického systému, který bude co nejméně záviset na tuhých palivech a bude se opírat o energie s malým či nulovým obsahem uhlíku.
K ochraně životního prostředí vyzval papež už ve své encyklice. Znovu apel zopakoval symbolicky právě během návštěvy v Africe - kontinentu, který kvůli oteplování trpí nedostatkem vody.
„Za pár dní se bude konat důležité jednání o klimatických změnách v Paříži, kde se zase po nějaké době sejde mezinárodní komunita, aby se s těmito otázkami konfrontovala. Bylo by velmi smutné, řekl bych až katastrofické, kdyby osobní zájmy převážily nad obecným dobrem a vedly k manipulaci informací za účelem ochrany vlastních plánů a projektů,“ prohlásil papež během návštěvy sídla Programu OSN pro životní prostředí v Nairobi. „Konference COP21 představuje významnou etapu v procesu vývoje nového energetického systému, který závisí na minimálním využívání fosilních paliv, zaměřuje se na energetickou účinnost a využívá zdrojů s malým nebo žádným obsahem uhlíku,“ dodal.
„Doufám, že COP21 vyústí v uzavření globální dohody na principech solidarity, spravedlnosti, rovnosti a spoluúčasti. Dohoda má přispět k uskutečnění tří cílů, které jsou složité a vzájemně provázané: snížení dopadu klimatických změn, boj proti chudobě a respekt lidské důstojnosti,“ uvedl papež.
Podle dat Světové meteorologické organizace pod OSN bude zřejmě rok 2015 tím nejteplejším od doby, kdy existují záznamy. A podle mnohých ani závazky, které chtějí státy přijmout, nestačí.
Pařížská konference by měla přinést strategii, jak snižovat skleníkové plyny. Právě ty se podle odborníků na oteplování planety z velké části podílejí. Cílem je podepsání dohody, která by ke snižování oxidu uhličitého zavazovala; jde tak o další dokument po původním Kjótském protokolu. Do Paříže přiletí na dvě stovky zástupců z celého světa. Na jejich ochranu nasadí Francie po nedávných teroristických útocích desítky tisíc policistů, vojáků i četníků.
K přijetí závazných dohod na konferenci vyzval i francouzský prezident Francois Hollande. „Chceme dosáhnout dohody, ale ne jen tak nějaké, ale takové, která bude ambiciózní. Chceme, aby bylo společným cílem snížení globálního oteplování, a to do takové míry, aby se do konce 21. století nezvedla průměrná teplota o víc než dva stupně,“ řekl Hollande na jednání se zástupci Melanésie, Polynésie a Mikronésie. Právě na oblasti s malými ostrovními státy zřejmě v budoucnu dopadnou citelně následky globálního oteplování: Kvůli zvyšujícím se hladinám moře můžou časem zcela zmizet z mapy.
