Před klimatickou konferencí vyšly do ulic tisíce lidí, v Paříži zasahovala policie

Ve zhruba padesáti městech světa vyšli v sobotu a neděli lidé do ulic na podporu přísnějších opatření proti oteplování ovzduší. Manifestace souvisejí s blížící se konferencí OSN o klimatických změnách. Ta začne v pondělí v Paříži. Po nedávných útocích je ve francouzské metropoli shromažďování lidí zakázané. Proti některým demonstrantům musela zasahovat policie.

Je třeba veřejně tlačit na vedoucí představitele. Zrušení manifestace nás zklamalo, ale tohle je dobrá alternativa k mobilizaci.
Aude
29letá účastnice řetězu

„Zneužívají, znečišťují, vydělávají! V ohrožení je společnost a podnebí“ stálo na jednom z transparentů, které přinesli někteří z tisíců účastníků pařížské akce. Lidé asi na hodinu vytvořili dlouhý lidský řetěz, který procházel kolem klubu Bataclan, kde bylo nejvíce z celkem 130 obětí atentátů z 13. listopadu. 

Aktivisté koalice Climat 21 pokryli pařížské náměstí Republiky tisícovkami bot, aby tak vyjádřili nesouhlas se zákazem manifestace k nadcházejícímu klimatickému summitu. Své boty jim podle francouzských médií poskytly na výraz solidarity i osobnosti jako herečka Marion Cotillardová, šéf OSN Pan Ki-mun a papež František.

Tisícovky bot na Place de la République v Paříži na protest proti zákazu manifestace
Zdroj: Eric Gaillard/Reuters

Proti demonstrantům policie použila slzný plyn

Desítky lidí, které sezvala radikální organizace Anticop21, se rozhodly zákazy plynoucí z výjimečného stavu nerespektovat a společně postupovali k náměstí Republiky. Mnozí z účastníků měli zahalené tváře a někteří začali házet na přítomné početné bezpečnostní síly lahve a další předměty. Policisté na náměstí nakonec demonstranty rozehnali a zadrželi 208 lidí, z toho 174 vzali do vazby.

Šéf policie Michel Cadot podle agentury AFP uvedl, že u zhruba stovky aktivistů se našly podezřelé předměty schopné způsobit zranění, včetně například bowlingové koule. Policie předtím proti demonstrantům, kteří protestovali proti summitu a proti zákazu shromažďování, použila slzný plyn. Francouzský prezident Francois Hollande označil násilné střety aktivistů za ostudné a politováníhodné.

Zásah proti demonstrantům v Paříži, kteří začali na policii házet lahve
Zdroj: Eric Gaillard/Reuters

Do ulic vyšli i lidé v Berlíně, Londýně či New Yorku

Manifestace za zlepšení klimatu v Berlíně
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Nenásilné demonstrace plné lidí na podporu mezinárodní dohody ke snížení škodlivých emisí do ovzduší se podle agentury Reuters naopak uskutečnily například v Sydney, Berlíně, Londýně, Sao Paulu, Hongkongu či New Yorku. V mnoha dalších městech se demonstrovalo již v pátek a v sobotu.

Od lídrů v Paříži požadujeme dohodu, která nám zaručí, že globální oteplování poroste o méně než jeden a půl stupně.
Giovani Tapang
účastník demonstrace ve filipínské Manile

Několik stovek převážně mladých lidí prošlo také centrem Prahy. Premiérovi Bohuslavu Sobotkovi vzkázali mimo jiné to, že je načase, aby se ČR oprostila od závislosti na fosilních palivech. Na akci se podílely Greenpeace, Hnutí Duha či Klimatická koalice.

  • Všech více než 2000 akcí v celém světě se zúčastnilo přes 570 tisíc lidí

Českou republiku bude zastupovat premiér

Do Paříže se začali sjíždět účastníci konference, která začne v pondělí na pařížském předměstí Le Bourget. Prezident Francois Hollande přijal například Pan Ki-muna, povečeří s čínským protějškem Si Ťin-pchingem a dorazí i nejvyšší americký představitel Barack Obama. Česko bude na konferenci zastupovat premiér Bohuslav Sobotka.

Někteří ze zahraničních hostů uctili památku obětí nedávných atentátů položením květin v místech, kde k útokům došlo. Učinili tak například chilská prezidentka Michelle Bacheletová a kanadský premiér Justin Trudeau. Navečer v Le Bourget zástupci delegací 195 zemí drželi minutu ticha za 130 obětí útoků.

Výstupem summitu má být nová dohoda nahrazující Kjótský protokol

Klíčový klimatický summit, z nějž by měla vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí, bude v Paříži zahájen v pondělí za přítomnosti čelných představitelů téměř všech zemí planety. Cílem konference je vytvořit celosvětovou pařížskou klimatickou alianci, která má být schopna udržet růst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia v porovnání s úrovněmi předindustriální éry.

Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012, avšak jeho platnost byla prodloužena právě do roku 2020. Není jisté, zda se nakonec skutečně podaří novou klimatickou smlouvu dojednat. Jisté naopak je, že dosud ohlášená opatření, která jsou jednotlivé státy ochotny přijmout k omezení emisí skleníkových plynů, jsou nedostatečná.

Pařížská konference se bude kvůli nedávným teroristickým útokům konat za mimořádných bezpečnostních opatření. V pohotovosti bude 120 tisíc policistů a vojáků, z toho 8 tisíc bude hlídat hranice. Okolí konání summitu bude střežit skoro 3 tisíce policistů a vojáků. Uzavřou se i některé hlavní dopravní tepny, uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.

  • Začíná 30. listopadu a trvá do 11. prosince. Po útocích ve francouzské metropoli jde o velmi očekávanou událost, z níž by měla vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů. Organizátoři hlásí na 45 tisíc účastníků, mezi nimiž jsou delegáti účastnických států, pozorovatelé či novináři. Na samotnou konferenci bude mít oficiální akreditaci 20 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 49 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...