Shell může prozkoumat ropu na Aljašce. Těžit chce za 10 let

6 minut
USA daly Shellu povolení k vrtům na Aljašce
Zdroj: ČT24

Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell dostala od americké federální vlády konečné povolení k podmořským průzkumným vrtům pro těžbu ropy a plynu v arktických vodách u Aljašky. Ekologové se ale obávají, že firma může, tak jako před třemi roky, ztratit kontrolu nad některou svou plošinou a dojde k únikům ropy do moře. Shell ale slibuje přísnější podmínky, aby případné havárii předešel.

  • Američtí odborníci odhadují, že v Arktidě se nachází asi 30 procent dosud neobjevených světových zásob plynu a 13 procent ropy.
  • V americké části arktických vod se podle Geologického průzkumu USA nachází 26 miliard barelů těžitelné ropy.

Federální úřad pro bezpečnost a ochranu životního prostředí v pondělí oznámil, že schválil Shellu povolení k hlubokým vrtům. Firma tam už totiž dopravila požadované zařízení, které má zabránit haváriím vrtů ve velké hloubce. Úřad předtím umožnil Shellu vrtat jen v horní části dna Čukotského moře, protože firma měla dosud klíčové ochranné zařízení na lodi, která se opravovala v Portlandu ve státě Oregon. V červenci ji tam blokovali ekologičtí aktivisté. „Chránit Arktidu znamená chránit a zlepšit to, co činí naší zemi tím, co je,“ říká ekolog a ředitel Sierra Club Michael Brune.

Americká policie pak na konci července vytlačila aktivisty z doků v Portlandu, kde blokovali odjezd ledoborce Fennica, který se po opravě pokoušel vyrazit do Arktidy se zařízeními k těžbě podmořské ropy. Minulý týden už loď, kterou si Shell pronajal, dorazila do cílové oblasti.

Shell bude moci vrtat do horniny do hloubky asi 2400 metrů pod dnem. Firma získala pronájem oblasti v Čukotském moři v roce 2008 za 2,1 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun) a vydala v této oblasti a v sousedním Beaufortově moři severně od pobřeží Aljašky až sedm miliard dolarů na průzkum.

Ekologové tvrdí, že těžaři se nedokážou vypořádat s extrémními podmínkami podnebí v oblasti Arktidy. Shell ale ujišťuje, že je připraven životní prostředí uchránit a že žádné havárie typu Exxon Valdez, kdy v roce 1989 havaroval u aljašských břehů tanker, se už opakovat nebude. Těžbu by chtěla společnost zahájit za deset let.

Boj o ropnou nadvládu

Spory kolem nových ropných vrtů Shellu jsou zdá se pouze špičkou ledovce. Tím, jak postupně odtává led, se totiž rozšiřuje přístup právě k plynu a ropě. Podle americké vlády se pod Arktidou nalézá dokonce celá pětina neprozkoumaných ložisek těchto surovin na světě.

O oblast se proto přetahují Spojené státy, Kanada, Skandinávie a Rusko. A zdá se, že Washington je za ostatními pozadu – některé trasy u Aljašky totiž vycházejí ještě z výpočtů kapitána Cooka. Situace se ale postupně obrací a o Aljašku se začíná zajímat i americká politika.

Fakt, že prezident Obama jede na Aljašku otevřít debatu o tom, co je potřeba dělat v americké části Arktidy a v jiných zemích, je pro nás obrovskou podporou a našemu programu to pomůže.
Robert Papp
zvláštní americký vyslanec ministerstva zahraničí

Podle bývalého velitele Pobřežní stráže Pappa začne na Aljašce v brzké době rozvoj přístavů, letišť i základen.

Naopak pozadu není Moskva, která znovu požádala OSN o uznání práva na více než milion kilometrů čtverečních mořského dna a posiluje i vojensky. „V tomhle regionu může operovat řada armád. A pokud nebudou arktické země dostatečně spolupracovat, hrozí nehoda, která může přerůst v něco většího,“ varuje odborník na bezpečnost Luke Coffey.

Na Aljašku se vedle toho zaměřili také rejdaři, a to zejména z Islandu a Norska. Zdejší přístav by totiž mohl jednou patřit k nejvýznamnějším na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...