Shell může prozkoumat ropu na Aljašce. Těžit chce za 10 let

Nahrávám video

Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell dostala od americké federální vlády konečné povolení k podmořským průzkumným vrtům pro těžbu ropy a plynu v arktických vodách u Aljašky. Ekologové se ale obávají, že firma může, tak jako před třemi roky, ztratit kontrolu nad některou svou plošinou a dojde k únikům ropy do moře. Shell ale slibuje přísnější podmínky, aby případné havárii předešel.

  • Američtí odborníci odhadují, že v Arktidě se nachází asi 30 procent dosud neobjevených světových zásob plynu a 13 procent ropy.
  • V americké části arktických vod se podle Geologického průzkumu USA nachází 26 miliard barelů těžitelné ropy.

Federální úřad pro bezpečnost a ochranu životního prostředí v pondělí oznámil, že schválil Shellu povolení k hlubokým vrtům. Firma tam už totiž dopravila požadované zařízení, které má zabránit haváriím vrtů ve velké hloubce. Úřad předtím umožnil Shellu vrtat jen v horní části dna Čukotského moře, protože firma měla dosud klíčové ochranné zařízení na lodi, která se opravovala v Portlandu ve státě Oregon. V červenci ji tam blokovali ekologičtí aktivisté. „Chránit Arktidu znamená chránit a zlepšit to, co činí naší zemi tím, co je,“ říká ekolog a ředitel Sierra Club Michael Brune.

Americká policie pak na konci července vytlačila aktivisty z doků v Portlandu, kde blokovali odjezd ledoborce Fennica, který se po opravě pokoušel vyrazit do Arktidy se zařízeními k těžbě podmořské ropy. Minulý týden už loď, kterou si Shell pronajal, dorazila do cílové oblasti.

Shell bude moci vrtat do horniny do hloubky asi 2400 metrů pod dnem. Firma získala pronájem oblasti v Čukotském moři v roce 2008 za 2,1 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun) a vydala v této oblasti a v sousedním Beaufortově moři severně od pobřeží Aljašky až sedm miliard dolarů na průzkum.

Ekologové tvrdí, že těžaři se nedokážou vypořádat s extrémními podmínkami podnebí v oblasti Arktidy. Shell ale ujišťuje, že je připraven životní prostředí uchránit a že žádné havárie typu Exxon Valdez, kdy v roce 1989 havaroval u aljašských břehů tanker, se už opakovat nebude. Těžbu by chtěla společnost zahájit za deset let.

Boj o ropnou nadvládu

Spory kolem nových ropných vrtů Shellu jsou zdá se pouze špičkou ledovce. Tím, jak postupně odtává led, se totiž rozšiřuje přístup právě k plynu a ropě. Podle americké vlády se pod Arktidou nalézá dokonce celá pětina neprozkoumaných ložisek těchto surovin na světě.

O oblast se proto přetahují Spojené státy, Kanada, Skandinávie a Rusko. A zdá se, že Washington je za ostatními pozadu – některé trasy u Aljašky totiž vycházejí ještě z výpočtů kapitána Cooka. Situace se ale postupně obrací a o Aljašku se začíná zajímat i americká politika.

Fakt, že prezident Obama jede na Aljašku otevřít debatu o tom, co je potřeba dělat v americké části Arktidy a v jiných zemích, je pro nás obrovskou podporou a našemu programu to pomůže.
Robert Papp
zvláštní americký vyslanec ministerstva zahraničí

Podle bývalého velitele Pobřežní stráže Pappa začne na Aljašce v brzké době rozvoj přístavů, letišť i základen.

Naopak pozadu není Moskva, která znovu požádala OSN o uznání práva na více než milion kilometrů čtverečních mořského dna a posiluje i vojensky. „V tomhle regionu může operovat řada armád. A pokud nebudou arktické země dostatečně spolupracovat, hrozí nehoda, která může přerůst v něco většího,“ varuje odborník na bezpečnost Luke Coffey.

Na Aljašku se vedle toho zaměřili také rejdaři, a to zejména z Islandu a Norska. Zdejší přístav by totiž mohl jednou patřit k nejvýznamnějším na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 9 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
včeraAktualizovánovčera v 04:03

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
28. 8. 2026

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
28. 8. 2026

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.