Shell může prozkoumat ropu na Aljašce. Těžit chce za 10 let

Nahrávám video

Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell dostala od americké federální vlády konečné povolení k podmořským průzkumným vrtům pro těžbu ropy a plynu v arktických vodách u Aljašky. Ekologové se ale obávají, že firma může, tak jako před třemi roky, ztratit kontrolu nad některou svou plošinou a dojde k únikům ropy do moře. Shell ale slibuje přísnější podmínky, aby případné havárii předešel.

  • Američtí odborníci odhadují, že v Arktidě se nachází asi 30 procent dosud neobjevených světových zásob plynu a 13 procent ropy.
  • V americké části arktických vod se podle Geologického průzkumu USA nachází 26 miliard barelů těžitelné ropy.

Federální úřad pro bezpečnost a ochranu životního prostředí v pondělí oznámil, že schválil Shellu povolení k hlubokým vrtům. Firma tam už totiž dopravila požadované zařízení, které má zabránit haváriím vrtů ve velké hloubce. Úřad předtím umožnil Shellu vrtat jen v horní části dna Čukotského moře, protože firma měla dosud klíčové ochranné zařízení na lodi, která se opravovala v Portlandu ve státě Oregon. V červenci ji tam blokovali ekologičtí aktivisté. „Chránit Arktidu znamená chránit a zlepšit to, co činí naší zemi tím, co je,“ říká ekolog a ředitel Sierra Club Michael Brune.

Americká policie pak na konci července vytlačila aktivisty z doků v Portlandu, kde blokovali odjezd ledoborce Fennica, který se po opravě pokoušel vyrazit do Arktidy se zařízeními k těžbě podmořské ropy. Minulý týden už loď, kterou si Shell pronajal, dorazila do cílové oblasti.

Shell bude moci vrtat do horniny do hloubky asi 2400 metrů pod dnem. Firma získala pronájem oblasti v Čukotském moři v roce 2008 za 2,1 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun) a vydala v této oblasti a v sousedním Beaufortově moři severně od pobřeží Aljašky až sedm miliard dolarů na průzkum.

Ekologové tvrdí, že těžaři se nedokážou vypořádat s extrémními podmínkami podnebí v oblasti Arktidy. Shell ale ujišťuje, že je připraven životní prostředí uchránit a že žádné havárie typu Exxon Valdez, kdy v roce 1989 havaroval u aljašských břehů tanker, se už opakovat nebude. Těžbu by chtěla společnost zahájit za deset let.

Boj o ropnou nadvládu

Spory kolem nových ropných vrtů Shellu jsou zdá se pouze špičkou ledovce. Tím, jak postupně odtává led, se totiž rozšiřuje přístup právě k plynu a ropě. Podle americké vlády se pod Arktidou nalézá dokonce celá pětina neprozkoumaných ložisek těchto surovin na světě.

O oblast se proto přetahují Spojené státy, Kanada, Skandinávie a Rusko. A zdá se, že Washington je za ostatními pozadu – některé trasy u Aljašky totiž vycházejí ještě z výpočtů kapitána Cooka. Situace se ale postupně obrací a o Aljašku se začíná zajímat i americká politika.

Fakt, že prezident Obama jede na Aljašku otevřít debatu o tom, co je potřeba dělat v americké části Arktidy a v jiných zemích, je pro nás obrovskou podporou a našemu programu to pomůže.
Robert Papp
zvláštní americký vyslanec ministerstva zahraničí

Podle bývalého velitele Pobřežní stráže Pappa začne na Aljašce v brzké době rozvoj přístavů, letišť i základen.

Naopak pozadu není Moskva, která znovu požádala OSN o uznání práva na více než milion kilometrů čtverečních mořského dna a posiluje i vojensky. „V tomhle regionu může operovat řada armád. A pokud nebudou arktické země dostatečně spolupracovat, hrozí nehoda, která může přerůst v něco většího,“ varuje odborník na bezpečnost Luke Coffey.

Na Aljašku se vedle toho zaměřili také rejdaři, a to zejména z Islandu a Norska. Zdejší přístav by totiž mohl jednou patřit k nejvýznamnějším na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 7 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 12 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 21 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...