Facebook nebo Microsoft. Na zelenou energii sází i soukromé peníze

Desítky miliard dolarů na výzkum, vývoj a výrobu ekologických zdrojů energie – to je plán, ke kterému se hodlají na klimatické konferenci v Paříži zavázat nejen vlády dvacítky zemí světa, ale i soukromí investoři včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese či šéfa sociální sítě Facebook Marka Zuckerberga.

Spojené státy, Indie a dalších 18 zemí podle agentury Reuters oznámí, že během pěti let zdvojnásobí částku deseti miliard dolarů, kterou v současnosti dávají kupříkladu do obnovitelných zdrojů. Gates zase jménem 28 velkých investorů představí iniciativu, která má poskytnout kapitál na rozjezd nových energetických projektů.

Do takzvané Průlomové energetické koalice (Breakthrough Energy Coalition) se zapojilo třicet světových firem. Jsou mezi nimi skutečně velká jména byznysu – vedle Gatese a Zuckerberga například šéf Amazonu Jeff Bezos, bývalý předseda indického konglomerátu Tata Ratan Tata nebo jihoafrický důlní magnát Patrice Motsepe.

Členové tohoto projektu mají v plánu poskytnout peníze na inovace v energetickém průmyslu. Právě soukromý kapitál je totiž podle nich jediný způsob, jak mohou menší firmy uspět s novým konceptem čistých technologií a dostat jej úspěšně na trh.

Státní i soukromé peníze

Se soukromou sférou chtějí ostatně spolupracovat i samotné vlády, které mají v plánu slíbit vyšší investice do zelené energie. Mezi dvacítkou účastníků iniciativy jsou například Spojené státy, Indie, Čína, Japonsko, Británie, Francie nebo Německo. Tyto země nyní každoročně utrácejí asi deset miliard dolarů v oblasti obnovitelných zdrojů s tím, že polovina těchto peněz pochází z USA. Během pěti let se mají tyto investice zdvojnásobit.

Je to velká věc. Vnese to ve velmi důležitém tématu na konferenci hned na začátku novou energii.
Jennifer Morganová
šéfka americké organizace World Resource Institute

V Paříži v pondělí odstartoval klíčový klimatický summit, z něhož by měla vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012.

Hlavním cílem je udržet růst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia v porovnání s úrovněmi předindustriální éry. K tomu má pomoci právě omezování emisí, k němuž přispívá i odklon od fosilních paliv k novým technologiím a obnovitelným zdrojům energie, jako je energie ze slunce, větru či vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 16 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 16 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...