ČNB je stále na vlně intervencí. V září ji oslabování koruny stálo 63 miliard

Česká koruna v září opět posilovala a Česká národní banka (ČNB) musela zasáhnout, aby udržela kurz pod 27 korunami za euro. Na devizovém trhu tak intervenovala za celkem 63 miliard. Od zavedení intervencí v listopadu 2013 musela ČNB zasahovat poprvé letos v létě, v srpnu dokonce nakoupila eura za 100 miliard korun. Korunu chtějí bankéři držet na uzdě až do konce roku 2016.

Zářijový účet devizových nákupů ČNB se zastavil na 2,32 miliardách eur. V červenci banka nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun, v srpnu pak 3,73 miliardy eur za zhruba 100 miliard korun. Celkově tak ČNB od listopadu 2013 (tehdy nakupila eura za zhruba 200 miliard korun) intervenovala už za přibližně 390 miliard korun.

Jak upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč, banka v září intervenovala zejména během prvních deseti dnů měsíce. „Poté už ta aktivita na devizovém trhu opadla. Devizoví spekulanti zřejmě nabyli dojmu, že Česká centrální banka to s obranou kurzu koruny myslí vážně a ten tlak na posilování koruny polevil,“ dodává Jáč.

Říjen opět s intervencemi

„Když si trh uvědomil, že došlo ke změně rétoriky ČNB (pozn.: prohlášení o intervencích až do roku 2016), tak koruna začala v pátek opět posilovat a odpoledne se dostala velice blízko k tomu kurzovému závazku a my se domníváme, že centrální banka opět intervenovala,“ dodává Jakub Seidler, hlavní ekonom ING a bývalý šéf Samostatného odboru finanční stability ČNB.

Celkové devizové rezervy v hodnotě 1,533 bilionu korun nyní podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy odpovídají zhruba 36 procentům tuzemského hrubého domácího produktu. Při zahájení intervenčního režimu byly na zhruba 22 procentech.

„Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny. Další zintenzivnění akumulace rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze očekávat v příštím roce ruku v ruce s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu,“ uvedl Kovanda. 

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Už zpočátku září před zveřejněním červencových čísel prohlásil viceguvernér ČNB Tomáš Holub, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je podle něj udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 2 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 2 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 18 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 18 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...