Zkrocení silné měny stálo v červenci 28 miliard

Česká národní banka (ČNB) v červenci nakoupila přes miliardu eur, a provedla tak na devizovém trhu intervence proti posilující koruně za zhruba 28 miliard korun. Vyplývá to ze zveřejněných údajů o devizových obchodech ČNB ke konci července. Analytiky červencový objem překvapil a navíc počítají, že v srpnu byly intervence ještě výraznější.

Samotná ČNB v červenci uvedla, že v pátek 17. července byla na trhu poprvé od listopadu 2013 aktivní. Objem obchodů tehdy neuvedla. 

Tuto neděli guvernér Miroslav Singer zopakoval, že ČNB bude držet kurz koruny nad hranicí 27 Kč/EUR nejméně do druhé poloviny příštího roku.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče je objem červencových intervencí překvapivý. Údaj podle něj navíc podporuje názor, že ČNB vstupuje na devizový trh poměrně často.

Viceguvernér ČNB Miroslav Tomšík minulý týden dokonce uvedl, že ČNB může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, déle, než předpokládá její srpnová prognóza vývoje ekonomiky. Důvodem může být snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit. Prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016.

Nahrávám video
Seidler: Z pohledu ČNB ty intervence nijak vysoké nejsou
Zdroj: ČT24

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler minulý týden uvedl, že z jeho výpočtů vychází, že centrální banka v červenci provedla intervence za zhruba 20 miliard korun a v srpnu za zhruba 90 miliard korun.

Devizové rezervy nebývale vysoko

Informace o srpnových obchodech a případných intervencích budou známy 7. října.

Intervence se samozřejmě projevily na devizových rezervách ČNB, které ke konci sprna vzrostly proti červenci o 3,6 miliardy eur na 55 miliard eur. V korunovém vyjádření stouply devizové rezervy téměř o 98 miliard na 1,49 bilionu. V dolarech se objem rezerv zvýšil o 5,3 miliardy a činí 61,76 miliardy dolarů. V meziročním srovnání se devizové rezervy v eurech zvýšily o 11,8 miliardy a v korunách o 289 miliard. V dolarech stouply o 4,7 miliardy.

Podle Jáče data naznačují, že ČNB zřejmě hodně intervenovala i v srpnu. „Vzhledem k pozitivním datům, jež přicházejí z české ekonomiky a jež by sama o sobě vedla k posílení koruny, lze čekat, že ČNB bude muset devizovými intervencemi bránit hladinu 27 korun za euro i v dalších týdnech a měsících,“ upozornil Jáč.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka se zatím nedá říct, kolik ze srpnového nárůstu jde na vrub intervencí a kolik připadá na peníze přicházející do Česka z evropských fondů. „Není ovšem vyloučeno, že nadpoloviční část šla přímo na vrub intervencím namířeným proti posilování koruny,“ odhadl Dufek.

Dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky pak podle ředitele sekce měnové ČNB Tomáše Holuba nejsou podstatné, protože primárním cílem ČNB je udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl.

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 2 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...