Zkrocení silné měny stálo v červenci 28 miliard

Česká národní banka (ČNB) v červenci nakoupila přes miliardu eur, a provedla tak na devizovém trhu intervence proti posilující koruně za zhruba 28 miliard korun. Vyplývá to ze zveřejněných údajů o devizových obchodech ČNB ke konci července. Analytiky červencový objem překvapil a navíc počítají, že v srpnu byly intervence ještě výraznější.

Samotná ČNB v červenci uvedla, že v pátek 17. července byla na trhu poprvé od listopadu 2013 aktivní. Objem obchodů tehdy neuvedla. 

Tuto neděli guvernér Miroslav Singer zopakoval, že ČNB bude držet kurz koruny nad hranicí 27 Kč/EUR nejméně do druhé poloviny příštího roku.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče je objem červencových intervencí překvapivý. Údaj podle něj navíc podporuje názor, že ČNB vstupuje na devizový trh poměrně často.

Viceguvernér ČNB Miroslav Tomšík minulý týden dokonce uvedl, že ČNB může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, déle, než předpokládá její srpnová prognóza vývoje ekonomiky. Důvodem může být snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit. Prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016.

Nahrávám video

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler minulý týden uvedl, že z jeho výpočtů vychází, že centrální banka v červenci provedla intervence za zhruba 20 miliard korun a v srpnu za zhruba 90 miliard korun.

Devizové rezervy nebývale vysoko

Informace o srpnových obchodech a případných intervencích budou známy 7. října.

Intervence se samozřejmě projevily na devizových rezervách ČNB, které ke konci sprna vzrostly proti červenci o 3,6 miliardy eur na 55 miliard eur. V korunovém vyjádření stouply devizové rezervy téměř o 98 miliard na 1,49 bilionu. V dolarech se objem rezerv zvýšil o 5,3 miliardy a činí 61,76 miliardy dolarů. V meziročním srovnání se devizové rezervy v eurech zvýšily o 11,8 miliardy a v korunách o 289 miliard. V dolarech stouply o 4,7 miliardy.

Podle Jáče data naznačují, že ČNB zřejmě hodně intervenovala i v srpnu. „Vzhledem k pozitivním datům, jež přicházejí z české ekonomiky a jež by sama o sobě vedla k posílení koruny, lze čekat, že ČNB bude muset devizovými intervencemi bránit hladinu 27 korun za euro i v dalších týdnech a měsících,“ upozornil Jáč.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka se zatím nedá říct, kolik ze srpnového nárůstu jde na vrub intervencí a kolik připadá na peníze přicházející do Česka z evropských fondů. „Není ovšem vyloučeno, že nadpoloviční část šla přímo na vrub intervencím namířeným proti posilování koruny,“ odhadl Dufek.

Dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky pak podle ředitele sekce měnové ČNB Tomáše Holuba nejsou podstatné, protože primárním cílem ČNB je udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl.

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 17 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
včera v 07:00

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.