Intervence centrální banky by měly i přes sílící ekonomiku pokračovat. V Otázkách Václava Moravce to řekl její guvernér Miroslav Singer. Tuzemská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejrychleji v Evropské unii. Celoroční růst HDP by letos mohl dosáhnout až čtyř a půl procenta. Podle Singera Česko uvolněnou měnovou politiku dál potřebuje.
Šéf ČNB během pořadu uvedl, že bankovní rada plánuje ukončit takzvaný intervenční režim nejdříve ve druhé polovině příštího roku. Samotnému Singerovi vyprší mandát v polovině roku 2016. „I se světovými bankéři se shodujeme v tom, že Evropa uvolněnou měnovou politiku potřebuje, a myslím, že ten vývoj ve světě nám dává spíš za pravdu," zmiňuje guvernér.
Tuzemský růst HDP o 4,5 procenta je podle něj logická reakce na několikaleté oslabení ekonomiky. „Zažili jsme před pár lety největší recesi od roku 1993. Mě z tohoto hlediska nijak zvlášť nepřekvapuje, když ekonomika při zdravějším vývoji musí dohnat několik let útlumu," dodal. V krizových letech se růst HDP přitom pohyboval v rozmezí nula až jedno procento.
- Česko bylo v růstu HDP ve druhém kvartálu dokonce třetí na světě. Ekonomové ale optimismus krotí a tvrdí, že letošní růst pumpují především peníze z evropských dotací.
Hlavní ekonomický expert hnutí ANO Aleš Michl by s ukončením umělého oslabování koruny naopak příliš neotálel. Tuzemské banky podle něj shromažďují velké množství peněz, které by místo toho mohly poskytovat jako úvěry podnikatelům, a tím podpořit ekonomiku.
„I já jsem byl zprvu pro intervence, ale klíčové je si říct, kdy skončit a jaká rizika nastanou, když budeme dál pokračovat,“ komentoval ekonom. Podle Michla prý hrozí, že v případě dlouhodobého intervenčního pásma – a následného zrušení – se může banka dostat do obrovské ztráty. „A každá ztráta ČNB je zisk někoho jiného," dodal.
Kurz koruny vůči euru se od začátku července s jedinou výjimkou prakticky neodlepil od hranice 27 korun. Centrální banka brání koruně v posílení pod hranici 27 korun za euro od poloviny července. Proti hráčům kupujícím koruny zasáhla poprvé 17. července. Primární vlnu intervencí spustila v listopadu roku 2013 kvůli obavě z deflace.
