Praha - Před rozsáhlým propouštěním kmenových zaměstnanců z podniků ohrožených hospodářskou krizí varuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Propouštění by podle odborářů mohlo způsobit nárůst nezaměstnanosti na úroveň deset procent. Vyplývá to z odborářské analýzy ekonomické krize s prognózou na příští rok, kterou dnes představili odboráři. Hospodářský růst je podle ČMKOS zatím v nedohlednu, mluví naopak o poklesu ekonomiky ve výši dvou procent. Ovšem ministerstvo financí počítá s tím, že hospodářství zůstane příští rok na svém, nebo dokonce mírně poroste.
Odbory varují před propouštěním a desetiprocentní nezaměstnaností
Celkové snížení cen v ekonomice by přitom znásobilo dopady poklesu HDP na státní rozpočet, jeho deficit se odborářům nelíbí už teď. Mimo jiné proto, že se podle nich Česko zadlužilo zbytečně kvůli daňovým reformám. „Je potřeba se podívat, co bylo uděláno, kdo na tom minulém období vydělal a vrátit ty věci zhruba o tři roky zpátky,“ uvedl předseda ČMKOS Milan Štěch.
„Nyní lze očekávat, že při restrukturalizaci firem budou propouštěni právě kmenoví zaměstnanci,“ prohlásil Štěch. Podle něj dostávali v první polovině letošního roku výpověď především agenturní pracovníci, což se ve statistikách zaměstnanosti zásadně neprojevilo. To nejhorší za stávajících legislativních podmínek tedy teprve přijde, dodal.
Štěch kritizuje kroky předchozí i současné vlády
Jak Štěch uvedl, situaci na trhu práce zhoršují především opatření předchozí vlády Mirka Topolánka a současné úřednické vlády. Kritizoval například snížení odvodů sociálního pojistného pro zaměstnavatele, protože je uplatněno i pro podniky, které takovou pomoc nepotřebují, a žádná pracovní místa tak u nich toto opatření nezachrání. Tyto slevy ochudí podle odborářů státní rozpočet o 18 miliard korun. „Mezi průzkumy, které my máme mezi firmami, sociální a zdravotní pojištění a jeho snížení je hodnoceno jako jedno z nejúspěšnějších opatření, které stát vůči podnikatelům zavedl,“ oponuje David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků.
„Tyto peníze by se měly využít tam, kde jsou konkrétně potřeba. Navíc tato opatření jsou bezpředmětná, jelikož důvodem nezaměstnanosti není drahá pracovní síla, ale nedostatek zakázek,“ řekl Štěch. Kritizoval také snížení sazby daně z příjmu právnických osob a další daňová opatření, která se podepíší na rozpočtu státu ztrátou 11 miliard korun.
Odboráři jsou také proti navrhovanému zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, a to dolní z devíti procent na 11 a horní z 19 procent na 20. Tuto úpravu prosazuje kvůli snížení rozpočtového schodku na příští rok ministr financí Eduard Janota, pro sblížení sazeb DPH se vyslovila i končící Národní ekonomická rada vlády (NERV).
