Z pohledu ekonomiky letos Česká republika zažila poměrně fádní rok – hospodářství se neslo na vlně oživení, lidí bez práce ubývalo, inflace se držela při zemi a nová vláda svoje zásadní reformy teprve připravuje. Zato ve světové ekonomice se toho odehrálo opravdu hodně. Snad nejvíce skloňovaným tématem byly sankce, které na sebe uvalily západní státy a Moskva kvůli ukrajinské krizi. A právě Rusko se dostalo pod největší tlak – k sankcím se totiž přidaly klesající ceny ropy a rekordní propad rublu.
Sankce, ropa, rubl. Čím žila světová ekonomika v roce 2014
OBJEV ROKU | SANKCE
Sankce se staly tématem číslo jedna ekonomického zpravodajství. Evropská unie s nimi začala pozvolna – nejprve zmrazila bankovní účty vybraných osob a zakázala jim vstup na své území. Vrchol přišel v létě po pádu malajsijského boeingu, kdy Brusel, Washington a Moskva doslova rozehrály sankční přestřelku.
Evropská unie a USA nejprve omezily ruským bankám přístup na západní kapitálové trhy a prakticky zastavily export vojenského vybavení a citlivých technologií pro těžbu ropy. Rusko na reakci dlouho nečekalo – zastavilo dovoz některých evropských potravin a zemědělských produktů.
Ekonomové odhadují, že obě strany sporu budou počítat ztráty na desítky miliard eur. Na konečný účet si ovšem budeme muset ještě počkat. Jen česká ekonomika podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) utrpí ztrátu tržeb za 2,5 miliardy korun; ohroženy mají být stovky pracovních míst.
GALERIE
photogallery_494035
PŘEKVAPENÍ ROKU | ROPA
Ropa se v roce 2014 opět začala hlásit o slovo. A tentokrát neděsí trhy tím, že její cena roste. „Problém“ je přesně opačný – cena za barel od června trvale klesá. V září prolomila severomořská ropa Brent psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel, v prosinci dokonce klesla pod 60 dolarů za barel. Dlouhodobě zlevňuje i lehká americká ropa WTI.
Důvod? Ropy je na trhu přebytek kvůli rozmachu těžby z břidlic v USA. A v blízké době to nevypadá na zlepšení. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v listopadu oznámila, že ani přes prudký pokles cen nehodlá omezovat těžbu. Těžkou hlavu z toho má zejména největší producent suroviny na světě – Rusko. Jeho státní rozpočet je na příjmech z prodeje ropy závislý a nízké ceny „černého zlata“ mu způsobují větší ztráty než západní sankce. Kdo má naopak radost, jsou řidiči – například v Česku místy cena benzinu klesla i pod 30 korun.
Cena ropy
PROPADÁK ROKU | RUBL
Ruská měna dostala letos opravdu zabrat. Už od počátku roku ji srážela ukrajinská krize, následně březnová anexe Krymu a již zmíněné sankce, které na sebe v létě vzájemně uvalily západní státy a Rusko. Všechno pak dokonala rekordně levná ropa.
Centrální banka se o stabilizaci rublu pokusila obrovskými finančními injekcemi ve výši až 80 miliard dolarů a zvyšováním úrokových sazeb až na 17 procent. Nic z toho nepomohlo – v polovině prosince zažila měna prudký výkyv, když se kurz propadl až k 80 rublům za dolar. Následně zpevnil a drží se na úrovni kolem 60 rublů za dolar. Od počátku roku tak ztratil více než 50 procent své hodnoty. Poznali to už i běžní Rusové, kteří se domácí měny zbavují, protože ceny zboží v obchodech setrvale rostou.
Kurz dolaru vůči rublu
SKOKAN ROKU | ČÍNA
Roky nepřetržitého ekonomického růstu se Číně vyplatily. Podle předpovědi Mezinárodního měnového fondu letos sesadí po 142 letech Spojené státy z pozice největší světové ekonomiky. Fond odhaduje, že její hrubý domácí produkt dosáhne výše 17,63 bilionu dolarů, ten americký by měl činit 17,42 bilionu dolarů. Přitom ještě na počátku tisíciletí Američané produkovali třikrát víc než Číňané.
Je ovšem třeba podotknout, že i když bude čínská ekonomika největší na světě, pořád není nejbohatší. Říše středu sice bude mít vyšší HDP než USA, má ale také čtyřikrát více obyvatel – ve výkonu na hlavu tak za Amerikou značně zaostává.
ČESTNÉ UZNÁNÍ | FED
Po šesti letech oznámila letos na podzim americká centrální banka (Fed) konec nákupů dluhopisů, jimiž podporovala ekonomiku. Od začátku finanční krize v roce 2008 napumpoval Fed do amerického hospodářství ve třech vlnách tzv. kvantitativního uvolňování celkem 3,7 bilionu dolarů nových peněz (zhruba 80 bilionů korun). Pro představu, tato částka zhruba odpovídá jednomu německému HDP. Aktiva banky se kvůli nákupům bondů zvýšila na více než čtyři biliony dolarů.
Ve stejném roce jako kvantitativní uvolňování opustil americkou měnovou politiku i jeho duchovní otec – guvernér Fedu Ben Bernanke. Změna směru se však v americké centrální bance čekat nedá. Šéfkou Fedu se totiž stala Bernankeho pravá ruka Janet Yellenová. Americkou centrální banku tak vůbec poprvé v historii vede žena.
Celková aktiva americké centrální banky