Vláda schválila přes 200 miliard na nadzvukové letectvo, miliardy mají jít i na obranný výzkum

18 minut
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Program, který obsahuje vyčíslení výdajů na letectvo na příštích 13 let, ve středu schválila vláda. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů. Dalších přibližně šest miliard má jít do roku 2029 na vývoj, výzkum a inovace v obranném sektoru.

Program „Udržení a rozvoj schopností nadzvukového letectva II“ definuje maximální rámec pro plánované výdaje na české nadzvukové letectvo do roku 2036, částka 215,8 miliardy korun zahrnuje pronájem gripenů do roku 2035, nákup čtyřiadvaceti letounů F-35 nebo výdaje na výstavbu nemovité infrastruktury. Podstatnou část tvoří podle ministerstva obrany také rezerva pro kurzové výkyvy a jiná finanční a věcná rizika. Celková částka nesmí být překročena, nemusí být ale celá vyčerpána.

Nákup 24 letounů s celkovými náklady 150 miliard korun schválila vláda na základě vojenského doporučení na konci září. Částka podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku, například na infrastrukturu, palivo nebo přípravu personálu.

Americké bojové letouny nahradí čtrnáct pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard. První F-35 mají být hotové v roce 2029, všech čtyřiadvacet strojů bude v Česku do roku 2035.

Miliardy pro obranný výzkum

Kabinet schválil i koncepci obranného aplikovaného výzkumu vývoje a inovací na období let 2023 až 2029, podle níž půjde do této oblasti 6,1 miliardy korun, důraz bude na rozvoj schopností v nastupujících technologiích.

Prioritami obranného výzkumu jsou podle dokumentu například vojenská geografie, vesmírné technologie nebo kybernetizace a robotika. Výzkum se má soustředit také na zdravotnické zabezpečení armády nebo vývoj simulačních technologií pro výcvik. Důraz má být kladen i na nastupující technologie, jako jsou umělá inteligence, autonomní systémy nebo hypersonické zbraňové systémy. Peníze půjdou také na podporu rozvoje infrastruktury výzkumných organizací ministerstva obrany ve spolupráci s Univerzitou obrany.

Z výsledků středeční schůze vlády také vyplývá, že kabinet schválil poskytnutí daru až do výše 2,5 milionu eur (zhruba 60 milionů korun) do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu.

Návrh podle ministerstva zahraničí odráží v aktuálním zahraničněpolitickém kontextu potřebu promítnout rostoucí složitost mezinárodní bezpečnostní situace do zvýšeného úsilí udržet podporu Ukrajiny mezi prioritami euroatlantického společenství.

Svěřenský fond funguje od roku 2016, pokrývá například dodávky pohonných hmot, zdravotnického materiálů, potravin, zimního oblečení či systémů obrany proti bezpilotním prostředkům, vyjmenovala česká diplomacie v materiálu, který má ČTK k dispozici. Zbraně a další vojenský materiál státy poskytují jednotlivě, zároveň k tomu slouží Evropský mírový nástroj.

Za Česko pět milionů eur

Do fondu přispívá nejen většina členů NATO, ale také partneři Aliance – třeba Japonsko. Výsledkem debat uvnitř NATO ohledně podílu jednotlivých států byl určen jako spravedlivé měřítko národní nákladový podíl na společném financování NATO. V případě Česka činí zhruba jedno procento.

Aktuálně se předpokládá celkový roční objem příspěvků do fondu ve výši 500 milionů eur (zhruba 12 miliard korun), na Česko by tak vycházelo zhruba pět milionů eur (zhruba 120 milionů korun). „Příspěvek v této výši avizoval v jednáních před summitem NATO ve Vilniusu, jakož i na summitu samotném během inauguračního jednání Rady NATO-Ukrajina prezident republiky Petr Pavel,“ připomnělo ministerstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hybatelé zlepšují život kolem sebe

Přibývá nadšenců, kteří ve volném čase zlepšují společenský život v obcích i ve vyloučených lokalitách. Pomáhá jim projekt Silnější hybatelé, který podporuje aktivní lidi. Nově třeba takzvané Severky, tedy skupinu žen z Ústeckého kraje, která se snaží bořit mýty o regionu a ukazuje ho v pozitivním světle.
před 3 hhodinami

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová nebude obhajovat poslanecký mandát

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude v letošních sněmovních volbách obhajovat poslanecký mandát. Své rozhodnutí zdůvodnila zdravotními problémy. Svou funkci šéfky TOP 09 dala v úterý k dispozici. Předsednictvo ji jednomyslně podpořilo, aby zůstala do listopadového sněmu. V čele dolní komory Pekarová Adamová zůstává.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loni Češi vrátili skoro polovinu prodaných baterií. Naopak si nechávají staré mobily

Češi stále více odevzdávají použité baterie. Úroveň sběru se podle největší sítě za poslední dekádu zvedla téměř o pětinu. Loni lidé vrátili skoro polovinu prodaných baterií – nejčastěji tužkových. Naopak doma si poměrně často nechávají staré mobily a notebooky. Podle statistiků má starý mobilní telefon doma téměř polovina Čechů. U notebooků je to patnáct procent. „Ta baterie je lithium-iontová a časem může začít pracovat a může způsobit i požár. Pořád dost baterií končí ve směsném odpadu, což je pak problém na skládkách, ve spalovnách,“ uvedla specialistka sběrné sítě Ecobat Michaela Helclová.
před 11 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát spouští dotační program pro lidi zasažené povodněmi

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Bývalý protikorupční policista od soudu odešel s půlmilionovým trestem

Za podvod potrestal soud bývalého protikorupčního policistu Jindřicha Láta peněžitým trestem. Vinu i půlmilionový trest mu na konci loňského roku pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. Bývalý elitní policista sliboval podnikateli za úplatu ochranu před zákonem. Vyplývá to z rozsudků, které má ČT k dispozici. Soud potrestal také tři muže, kteří expolicistu podpláceli.
před 15 hhodinami
Načítání...