Reportéři ČT: Pokuty a penále pro ÚSTR dosahují až 84 milionů

15 minut
Reportéři ČT: Pokuty a penále pro ÚSTR dosahují až 84 milionů
Zdroj: ČT1

Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.

„Bavíme se o zničení státního majetku, budovy v hodnotě tři sta milionů korun,“ prohlásil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Přestavba začala v únoru 2017 a stála sedmdesát milionů korun. „Z původního plánu výměny opláštění a zateplení budovy se postupně stala úplná rekonstrukce, která ovšem nebyla finančně kryta,“ upozornil náměstek Nedvědický. „Každý z nás ví, že když nemá peníze, tak prostě stavět nemá,“ dodal.

Podle předsedy Rady ÚSTR Eduarda Stehlíka je na vině předchozí vedení ústavu. „Jestliže někdo chce dělat rekonstrukci, která se bude týkat fasády a oken, tak má mít hotový průzkum,“ míní Stehlík. Ten podle něj v dostatečné míře neproběhl.

Bývalý náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka je ale přesvědčený, že někdejší vedení dodrželo své závazky. Stát ovšem podle něj odřekl dotaci, která by plánovanou rekonstrukci financovala.

Čtyři pokuty

Ministerstvo financí provedlo na ÚSTR od podzimu 2020 do jara 2021 několik kontrol, které odhalily přibližně deset porušení právních předpisů. Bývalý ředitel ústavu Zdeněk Hazdra rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že kontrola resortu financí byla účelová a měla nahrát developerům, kteří mají o lukrativní pozemky na Žižkově zájem.

Za pochybení vzniklá za minulého vedení udělil Finanční úřad pro hlavní město Prahu ústavu čtyři pokuty. Poslední a nejvyšší – přes 42 milionů korun – letos na podzim. „A pokud k tomu připočteme denní penále, tak se můžeme dostat k částce až 84 milionů korun. A pokud si uvědomíme, že rozpočet ÚSTR na příští rok je sto milionů, jedná se doslova o likvidační platební výměr,“ prohlásil Kudrna.

Podle náměstka Nedvědického instituce do konce roku disponuje jen několika miliony korun a nebude schopna pokutu uhradit ani v roce 2023, ani v roce 2024.

Právní odpovědnost

Za současný stav ale nikdo nenese odpovědnost. „Státní orgány příslušné, zejména orgány činné v trestním řízení, nejsou schopny vinu stanovit a nejsou schopny říci, kdo to vlastně zaplatí,“ prohlásil první ředitel ÚSTR a nynější poslanec Pavel Žáček (ODS). Minulé vedení za škody zatím nikdo nepotrestal.

„Když jsem v roce 2018 zjistil, že se kolem přestavby sídla ústavu dějí věci, které by mohly naznačovat, že dochází k věcem, které by mohly být trestným činem, tak jsem v této věci podal trestní oznámení,“ řekl Stehlík. Hazdra oponoval. „Na náš postup při rekonstrukci byla podána celkem tři trestní oznámení. Všechna byla odložena s tím, že se žádný trestný čin nestal,“ prohlásil bývalý ředitel.

Podle Kudrny však pražský finanční úřad konstatoval, že minulé vedení ÚSTR nepostupovalo v souladu se zákonem a dopustilo se porušení finanční kázně, což vedlo k vyměření pokut. K situaci se vyjádřilo i ministerstvo financí. „Rozhodně neříkám, že jsme připraveni uhradit všechno, ale jsme připraveni ÚSTR pomoci v takovém rozsahu, aby jeho běžný každodenní chod a fungování byly zachovány,“ řekl mluvčí resortu Filip Běhal.

Hazdru a Matějku zvolila v roce 2014 sedmičlenná rada, kterou volí senátoři. Horní komoru tehdy ovládaly levicové strany.

Význam ÚSTR

Zaplacení platebního výměru podle Kudrny ohrožuje schopnost ÚSTR pořádat mezinárodní vědecké konference, vydávat publikace a organizovat akce pro nejširší veřejnost. Ústav v loňském roce uspořádal osmnáct výstav, 23 konferencí pro veřejnost a řadu dalších akcí.

Jednou z událostí roku 2023 byla konference Ruský imperialismus, kde vystoupila dcera zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova Žanna Němcovová.

„To, co se nyní děje v Rusku, je docela úspěšný pokus o falšování dějin. Víte, že byly přepsány učebnice dějepisu pro školáky a jsem si zcela jistá, že i pro univerzity. Musíme znát své dějiny a pochopit, jaké hrůzy se odehrávaly ve 20. století a dříve. Kvůli tomu, abychom tyto chyby neopakovali, abychom si uvědomili, proč je demokracie lepší než autoritářské nebo totalitní režimy. K tomu slouží paměťové instituce,“ zdůraznila Němcovová.

Senátor Jiří Růžička (TOP 09) připomíná další důležitou úlohu ústavu. Když horní komora letos v létě jednala o návrzích prezidenta Petra Pavla na jmenování nových ústavních soudců, ÚSTR poskytl informace o jednom z kandidátů, Robertu Fremrovi, ohledně jeho předlistopadového působení. „Informace z ÚSTR, co se týkala minulosti kandidáta Fremra, byla poměrně dost důležitá, to jsou přesně věci, které potřebujeme znát,“ řekl Růžička.

Podle Stehlíka se jednalo o moment, kdy instituce ukázala svůj přínos společnosti.

Snahy o likvidaci ústavu

ÚSTR vznikl v roce 2007. Šestapadesát poslanců ČSSD a KSČM se tehdy obrátilo na Ústavní soud s žádostí o jeho zrušení, ten jim ale nevyhověl. „Sociální demokracie v pozadí s komunisty se snažila tu instituci zlikvidovat,“ připomněl Žáček. Na danou situaci vzpomínal i nově zvolený člen Rady ÚSTR Jiří Liška. „Sociální demokraté i komunisté říkali: Až se dostaneme k moci, tak první, co uděláme, zrušíme ústav,“ dodal.

Budova Petschkova paláce

Vedení ústavu, část ekonomického odboru, v současnosti sídlí v bývalém odborovém domě Radost a většina zaměstnanců, včetně historiků, sídlí na pražském Braníku. Nové vedení usiluje o získání Petschkova paláce v centru hlavního města. Ten patří ministerstvu průmyslu a obchodu. V Petschkově paláci za nacistické okupace sídlila německá tajná policie – gestapo.

„Některé její části jsou využívány způsobem, který nepovažuji za úplně vhodný. Mít rautové prostory pro hoštění zahraničních návštěv ministerstva průmyslu a obchodu přesně v místech, kde zasedal stanný soud, který posílal na smrt stovky našich vlastenců,“ podotkl Stehlík. Budova by podle něj mohla „najít druhý život“ a mohla by se stát pietnějším prostorem, než je v současnosti.

Resort průmyslu a obchodu však nepodporuje stěhování svých zaměstnanců mimo jiné i proto, že celý přesun vyžaduje velké finanční náklady.

Možnost opravit někdejší sídlo na Žižkově je podle Kudrny už nereálná. „Poslední odhady na rekonstrukci se blížily jedné miliardě. A když vidíte, v jakém stavu dnes to sídlo je, tak už se nebavíme o jedné miliardě, ale minimálně o dvou. Ale především, tady už není možná žádná rekonstrukce,“ zdůraznil ředitel ÚSTR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 23 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 28 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 58 mminutami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...