Krajina ztrácí produktivitu. Vytváříme rezervace, ale musíme se zaměřit i na každodenní přírodu, míní Kotecký

8 minut
Události, komentáře: Vojtěch Kotecký o ochraně přírody
Zdroj: ČT24,ČT24

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

„Potřebujeme řešit stav naší krajiny bez ohledu na to, jestli se klima mění, nebo nemění,“ uvedl Kotecký.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí se shodli, že do roku 2030 státy zavedou opatření pro obnovu ekosystému na celé pětině suchozemských a vodních ploch. Do konce desetiletí chtějí zastavit vymírání opylovačů nebo vysadit tři miliardy stromů. Europoslance návrh nebývale rozdělil. Dosaženou shodu musí ještě oficiálně schválit plénum parlamentu i členské státy. 

„V Evropě jsme se docela naučili v posledních zhruba sto letech chránit tu přírodu, která nám ještě zbyla. Začali jsme vytvářet přírodní rezervace nebo národní parky, kdy jsme chránili nějaké zbytky pralesů, mokřadů, stepí a podobně. Ale mezitím nám z krajiny začala ve velkém mizet každodenní příroda v krajině, kde hospodaříme,“ vysvětluje Kotecký.

Podle něj to má vážné ekonomické důsledky. „Krajina přestává být schopná zadržovat vodu, ve velkém z ní odtéká půda. Přicházíme o důležité služby, které nám zajišťuje živá příroda, jako je opylování nebo ochrana před škůdci,“ podotkl. Dodal, že nový návrh se zaměřuje na to, že bude nejen chráněna příroda tak, jako tomu bylo doposud, ale začne se také obnovovat ta krajina, kterou člověk ve velkém v posledních letech ztrácel. 

Cílená opatření

„Cíleně míříme na konkrétní indikátory, které by měly skutečně sledovat reálné přínosy pro přírodu,“ uvedl Kotecký s tím, že je potřeba se zaměřit na to, aby se krajina začala více rozčleňovat.

„Aby se do ní začaly vracet drobné remízky, meze, polní cesty, malé mokřady, meandrující potoky a podobné fenomény, které bývaly po staletí součástí evropské krajiny. Pomáhaly její produktivitě a které ve velkém mizely a přispívají právě k tomu, že krajina přestává být schopna zadržovat půdu nebo vodu.“  

Kotecký také zmínil, že bude potřeba hledat řešení, která na jedné straně zajistí obnovu přírody v krajině, ale zároveň budou cíleně stavěna tak, aby podporovala produktivitu zemědělství. Zemědělci se totiž obávají, že tímto nařízením přijdou o ornou půdu. 

„Zemědělství přichází o svoji produktivitu právě proto, jak se změnila krajina v posledních desetiletích. Z českých polí každý rok odteče půda, která by v přepočtu naplnila dva miliony sklápěcích tatrovek. V posledních několika letech jsme viděli, co s naší krajinou i třeba s lesy dělá sucho a nepřipravenost krajiny na sucho,“ podotkl a zdůraznil, že návrh EU nespočívá v tom, že by diktoval členským státům, co mají dělat, ale stanovuje směry, kterými by se státy měly vydat. 

„V případě řek samozřejmě nemůžeme ve velkém obnovit původní divoké řeky, protože kolem ní dnes žijeme. Je tam zemědělství, nížiny. Nížiny kolem velkých řek patří mezi nejobydlenější místa v Evropě,“ podotkl a dodal, že se ale budou vybírat pečlivě konkrétní místa, kde by se například obnovily meandry nebo vznikl prostor pro přirozené rozlivy tak, aby se zadržela voda v krajině. 

Návrh podle něj počítá s tím, že by se obnovilo řádově několik procent větších řek v Evropě. „Nikoliv plošně ve velkém řeky tak, jak je známe v evropských krajinách, protože to není reálné,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami

Část předvánočních vlaků z Prahy už je plná. Dopravci přidávají místa

Některé z vlaků, které před Vánoci míří z Prahy na Moravu a dál do zahraničí, už jsou vyprodané. V dalších zbývají poslední volná místa, vyplývá z vyjádření oslovených železničních společností a jejich webových stránek. Většina dopravců v reakci na zvýšenou poptávku přidává v období od 19. prosince do Štědrého dne stovky až tisíce míst navíc. Rychle se plní i povánoční spoje, ve kterých se lidé budou vracet zpátky do metropole.
před 6 hhodinami

Metnar nechal z budovy vnitra sundat ukrajinskou vlajku

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nechal z budovy svého resortu na pražské Letné sundat ukrajinskou vlajku, informovaly weby iDNES.cz a Publico. Vlajka tam visela od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinskou vlajku nechal už na začátku listopadu sundat z budovy sněmovny nově zvolený předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Senát schválil roční odklad úplného spuštění systému elektronické tvorby zákonů

Senát schválil roční odklad povinnosti předkládat novely v systému elektronické tvorby zákonů. Místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů zvolila horní komora Petra Jägera. Senát dále doporučil nové vládě, aby se zasazovala o alespoň humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. V lednu také Senát uspořádá veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Turek požádal prezidenta o schůzku

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal ve středu dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Napsal to ČTK na dotaz ohledně zdraví a kroků, které chystá v souvislosti se svou nominací. Hrad o žádosti ví, ve čtvrtek se bude řešit, jak by mohl vzhledem k prezidentovu programu vyhovět, sdělil mluvčí Filip Platoš.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Ahoj, našel jsem tvoji fotku.“ WhatsAppem se šíří nový podvod

V Česku se šíří nový typ podvodu, při kterém útočníci dokážou získat plný přístup k účtu komunikační aplikace WhatsApp, aniž by k tomu potřebovali ukrást její heslo, kód dvoufaktorového ověřování nebo prolomit šifrování. Místo toho uživatele přesvědčí, aby jim přístup sám předal. Přístup k účtu pak mohou zneužít ke krádežím identity nebo vydírání, upozornila bezpečnostní firma Gen v tiskové zprávě.
před 11 hhodinami
Načítání...