Krajina ztrácí produktivitu. Vytváříme rezervace, ale musíme se zaměřit i na každodenní přírodu, míní Kotecký

Nahrávám video
Události, komentáře: Vojtěch Kotecký o ochraně přírody
Zdroj: ČT24,ČT24

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

„Potřebujeme řešit stav naší krajiny bez ohledu na to, jestli se klima mění, nebo nemění,“ uvedl Kotecký.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí se shodli, že do roku 2030 státy zavedou opatření pro obnovu ekosystému na celé pětině suchozemských a vodních ploch. Do konce desetiletí chtějí zastavit vymírání opylovačů nebo vysadit tři miliardy stromů. Europoslance návrh nebývale rozdělil. Dosaženou shodu musí ještě oficiálně schválit plénum parlamentu i členské státy. 

„V Evropě jsme se docela naučili v posledních zhruba sto letech chránit tu přírodu, která nám ještě zbyla. Začali jsme vytvářet přírodní rezervace nebo národní parky, kdy jsme chránili nějaké zbytky pralesů, mokřadů, stepí a podobně. Ale mezitím nám z krajiny začala ve velkém mizet každodenní příroda v krajině, kde hospodaříme,“ vysvětluje Kotecký.

Podle něj to má vážné ekonomické důsledky. „Krajina přestává být schopná zadržovat vodu, ve velkém z ní odtéká půda. Přicházíme o důležité služby, které nám zajišťuje živá příroda, jako je opylování nebo ochrana před škůdci,“ podotkl. Dodal, že nový návrh se zaměřuje na to, že bude nejen chráněna příroda tak, jako tomu bylo doposud, ale začne se také obnovovat ta krajina, kterou člověk ve velkém v posledních letech ztrácel. 

Cílená opatření

„Cíleně míříme na konkrétní indikátory, které by měly skutečně sledovat reálné přínosy pro přírodu,“ uvedl Kotecký s tím, že je potřeba se zaměřit na to, aby se krajina začala více rozčleňovat.

„Aby se do ní začaly vracet drobné remízky, meze, polní cesty, malé mokřady, meandrující potoky a podobné fenomény, které bývaly po staletí součástí evropské krajiny. Pomáhaly její produktivitě a které ve velkém mizely a přispívají právě k tomu, že krajina přestává být schopna zadržovat půdu nebo vodu.“  

Kotecký také zmínil, že bude potřeba hledat řešení, která na jedné straně zajistí obnovu přírody v krajině, ale zároveň budou cíleně stavěna tak, aby podporovala produktivitu zemědělství. Zemědělci se totiž obávají, že tímto nařízením přijdou o ornou půdu. 

„Zemědělství přichází o svoji produktivitu právě proto, jak se změnila krajina v posledních desetiletích. Z českých polí každý rok odteče půda, která by v přepočtu naplnila dva miliony sklápěcích tatrovek. V posledních několika letech jsme viděli, co s naší krajinou i třeba s lesy dělá sucho a nepřipravenost krajiny na sucho,“ podotkl a zdůraznil, že návrh EU nespočívá v tom, že by diktoval členským státům, co mají dělat, ale stanovuje směry, kterými by se státy měly vydat. 

„V případě řek samozřejmě nemůžeme ve velkém obnovit původní divoké řeky, protože kolem ní dnes žijeme. Je tam zemědělství, nížiny. Nížiny kolem velkých řek patří mezi nejobydlenější místa v Evropě,“ podotkl a dodal, že se ale budou vybírat pečlivě konkrétní místa, kde by se například obnovily meandry nebo vznikl prostor pro přirozené rozlivy tak, aby se zadržela voda v krajině. 

Návrh podle něj počítá s tím, že by se obnovilo řádově několik procent větších řek v Evropě. „Nikoliv plošně ve velkém řeky tak, jak je známe v evropských krajinách, protože to není reálné,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 7 hhodinami

Vláda stupeň ohrožení terorismem kvůli dění v Íránu nezvýšila

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie odložila část bitcoinové kauzy týkající se vrácení techniky Jiřikovskému

Kriminalisté odložili podezření, že došlo k pochybení při vrácení zabavené výpočetní techniky Tomáši Jiřikovskému, který je stíhán v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Právě kvůli navrácení elektroniky mohl Jiřikovský bitcoiny později darovat ministerstvu spravedlnosti. Případ byl dosud prověřován pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, podle policie nejde o trestný čin, uvedlo v pondělí na webu Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Dozor nad kauzou darovaných bitcoinů přebírá Městské státní zastupitelství v Praze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rozpočet měl na konci února schodek 16,9 miliardy korun. Ovlivnilo ho provizorium

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.
před 12 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Video„Nevíme, jak se vrátíme,“ říká turistka uvázlá v Ománu. Repatriační jsou jen některé lety

Na Blízkém východě uvázly kvůli zrušeným spojům tisíce Čechů. Potíže se týkají jak cestujících, kteří se nacházejí přímo v oblasti, ale i těch, kteří tam měli přestupný let. Turistka Nina Hradečná se vracela ze Zanzibaru a její spoj přistál v Ománu. „Nejprve jsme měli velkou radost, když byly oznámeny repatriační lety. Později po ověření u dopravce Smartwings jsme však zjistili, že se to týká pouze cestujících, kteří jsou vypravováni z Ománu cestovní kanceláří. (...) Nemáme tak stále představu, jak a kdy se vrátíme do Čech,“ řekla ve vysílání ČT Hradečná. Repatriační lety zatím vláda vysílá jen do Egypta a Jordánska. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka, zda má Hradečná nějaké informace o možném vývoji situace, odpověděla, že zatím nedostala žádné informace od svého dopravce FlyDubai a ani od českých úřadů, přestože je registrovaná v systému DROZD. „Informace získáváme z médií,“ dodala.
před 13 hhodinami
Načítání...