Pandemie koronaviru byla testem, nastavila určité zrcadlo – a některé komunity, včetně Česka, v něm nedopadly úplně dobře, prohlásil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v Interview ČT24. Biochemik zároveň nevidí, že by si z toho stát vzal nějaké ponaučení. Jedním z problémů podle něj je neexistence zdravotnické autority typu německého Insitutu Roberta Kocha.
Covid nastavil zrcadlo, Česko si z pandemie nevzalo ponaučení, upozorňuje Konvalinka
Jan Konvalinka byl hostem v pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Konvalinka se koronavirům věnoval již před vypuknutím pandemie covidu-19. Říká ale, že ho stále dokážou překvapit. „Člověk by se měl přiznávat k věcem, které neodhadl dobře. Jedna z věcí, které jsem neodhadl dobře, byla, že jsem nepředpokládal, že bude mutovat tak rychle,“ uvedl biochemik.
„Takže ta plasticita, se kterou je stále připraven přicházet s novými triky, kterými utíká od protilátkové a vakcinační obrany, je něco, co mě překvapilo. A stále překvapuje,“ připustil Konvalinka.
Konvalinka: Covid měl tři roky na to, aby něco předvedl
Virus už měl dle Konvalinky tři roky na to, aby něco předvedl. „A až na variantu delta, která byla letálnější než původní, a na nové varianty omikron, které jsou infekčnější, tak zas tak něco dramatického virus nepředvedl,“ míní.
Svět má tak podle něj důvod k opatrnému optimismu. Konvalinka nevěří, že by přišla smrtící varianta koronaviru, jež by byla úplně jiná než ty předchozí a proti které by neexistovala žádná obrana.
Vypadá to, že koronavirus se stane jedním ze spektra sezonních onemocnění, poznamenal dále. „Když se podíváte na ta čísla, tak pozitivních je několik stovek denně. Ale skoro se netestuje, (…) a přesto v nemocnicích máme 226 lidí hospitalizovaných a, myslím, jedenáct na jednotkách intenzivní péče,“ sdělil Konvalinka s tím, že taková situace tedy nevypadá dramaticky.
Dlouhý covid je pro biochemiky stále hádankou, přiznává
Někteří lidé trpí takzvaným dlouhým covidem. Ten dle Konvalinky znamená z hlediska biochemie hádanku. „Pořádně nevíme, co to je. Hodně se na tom pracuje, (…) Jsou desítky procent lidí, kteří trpí dlouhodobými projevy různých potíží, které jsou dost variabilní,“ podotkl.
Podle něj se jedná o nejrůznější poruchy často neurologického charakteru, třeba „mozková mlha“, při níž lidé trochu ztrácejí kognitivní schopnosti. „Pomaleji přemýšlí, řada lidí špatně spí, řada má deprese. Jsou zde ale i potíže závažnější, třeba s dýcháním,“ vyjmenoval biochemik.
Příčiny se podle něj velmi intenzivně studují. Co je zajímavé a důležité, je, že nezávisí na tom, jak vážný průběh covidu člověk měl. „Dlouhý covid se může objevit i po poměrně lehkém průběhu infekce, přesto má ale pacient několik měsíců poté problémy,“ ujasnil.
„Není jasné, zda je to tím, že dlouhodobě pokračuje replikace, množení viru v některých tkáních – a zdá se, že u některých pacientů je virus přítomen dlouho – anebo tím, což je pravděpodobnější, že jde o nějaký druh imunologické odpovědi, který vede k nebezpečným autoimunitním stavům,“ popsal Konvalinka.
Věří, že se naleznou účinné postupy, jak dlouhý covid léčit. „Ale jeden lék už máme, což je očkování,“ upozornil. Dle něj se ukazuje, že očkovaní lidé mají zhruba o padesát procent menší pravděpodobnost dlouhého covidu než ti neočkovaní.
Ponaučení z pandemie
Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě překročil šest milionů, což je podle biochemika srovnatelné s počtem obětí epidemie AIDS. „Na druhou stranu si lze snadno představit podobný nebo úplně jiný virus, který bude podobně infekční a bude mít větší úmrtnost,“ upozornil Konvalinka.
Podle něj covid-19 mohla být taková vážná „zkouška“ před jinou pandemií, která může být horší. „Ale také to byl určitý test, covid nastavil určité zrcadlo – a některé komunity, včetně té naší, v něm nedopadly úplně dobře,“ dodal.
Konvalinka zároveň nevidí, že by si z toho Česko vzalo nějaké ponaučení. „Mnoho lidí včetně mě opakovaně říkalo, že jeden z problémů, které jsme měli, byla neexistence zdravotnické autority typu Kochova ústavu v Německu či NAE ve Spojených státech,“ uvedl.
„Nevidím snahu, abychom se prostřednictvím vzniku či podpory existujícího Státního zdravotního ústavu na příští epidemii připravili.“ To je podle něj ale jen jeden z mnoha problémů.