Covid nastavil zrcadlo, Česko si z pandemie nevzalo ponaučení, upozorňuje Konvalinka

Nahrávám video

Pandemie koronaviru byla testem, nastavila určité zrcadlo – a některé komunity, včetně Česka, v něm nedopadly úplně dobře, prohlásil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v Interview ČT24. Biochemik zároveň nevidí, že by si z toho stát vzal nějaké ponaučení. Jedním z problémů podle něj je neexistence zdravotnické autority typu německého Insitutu Roberta Kocha.

Konvalinka se koronavirům věnoval již před vypuknutím pandemie covidu-19. Říká ale, že ho stále dokážou překvapit. „Člověk by se měl přiznávat k věcem, které neodhadl dobře. Jedna z věcí, které jsem neodhadl dobře, byla, že jsem nepředpokládal, že bude mutovat tak rychle,“ uvedl biochemik.

„Takže ta plasticita, se kterou je stále připraven přicházet s novými triky, kterými utíká od protilátkové a vakcinační obrany, je něco, co mě překvapilo. A stále překvapuje,“ připustil Konvalinka.

Konvalinka: Covid měl tři roky na to, aby něco předvedl

Virus už měl dle Konvalinky tři roky na to, aby něco předvedl. „A až na variantu delta, která byla letálnější než původní, a na nové varianty omikron, které jsou infekčnější, tak zas tak něco dramatického virus nepředvedl,“ míní. 

Svět má tak podle něj důvod k opatrnému optimismu. Konvalinka nevěří, že by přišla smrtící varianta koronaviru, jež by byla úplně jiná než ty předchozí a proti které by neexistovala žádná obrana.

Vypadá to, že koronavirus se stane jedním ze spektra sezonních onemocnění, poznamenal dále. „Když se podíváte na ta čísla, tak pozitivních je několik stovek denně. Ale skoro se netestuje, (…) a přesto v nemocnicích máme 226 lidí hospitalizovaných a, myslím, jedenáct na jednotkách intenzivní péče,“ sdělil Konvalinka s tím, že taková situace tedy nevypadá dramaticky.

Dlouhý covid je pro biochemiky stále hádankou, přiznává

Někteří lidé trpí takzvaným dlouhým covidem. Ten dle Konvalinky znamená z hlediska biochemie hádanku. „Pořádně nevíme, co to je. Hodně se na tom pracuje, (…) Jsou desítky procent lidí, kteří trpí dlouhodobými projevy různých potíží, které jsou dost variabilní,“ podotkl.

Podle něj se jedná o nejrůznější poruchy často neurologického charakteru, třeba „mozková mlha“, při níž lidé trochu ztrácejí kognitivní schopnosti. „Pomaleji přemýšlí, řada lidí špatně spí, řada má deprese. Jsou zde ale i potíže závažnější, třeba s dýcháním,“ vyjmenoval biochemik.

Příčiny se podle něj velmi intenzivně studují. Co je zajímavé a důležité, je, že nezávisí na tom, jak vážný průběh covidu člověk měl. „Dlouhý covid se může objevit i po poměrně lehkém průběhu infekce, přesto má ale pacient několik měsíců poté problémy,“ ujasnil.

„Není jasné, zda je to tím, že dlouhodobě pokračuje replikace, množení viru v některých tkáních – a zdá se, že u některých pacientů je virus přítomen dlouho –  anebo tím, což je pravděpodobnější, že jde o nějaký druh imunologické odpovědi, který vede k nebezpečným autoimunitním stavům,“ popsal Konvalinka.

Věří, že se naleznou účinné postupy, jak dlouhý covid léčit. „Ale jeden lék už máme, což je očkování,“ upozornil. Dle něj se ukazuje, že očkovaní lidé mají zhruba o padesát procent menší pravděpodobnost dlouhého covidu než ti neočkovaní.

Ponaučení z pandemie

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě překročil šest milionů, což je podle biochemika srovnatelné s počtem obětí epidemie AIDS. „Na druhou stranu si lze snadno představit podobný nebo úplně jiný virus, který bude podobně infekční a bude mít větší úmrtnost,“ upozornil Konvalinka.

Podle něj covid-19 mohla být taková vážná „zkouška“ před jinou pandemií, která může být horší. „Ale také to byl určitý test, covid nastavil určité zrcadlo – a některé komunity, včetně té naší, v něm nedopadly úplně dobře,“ dodal.

Konvalinka zároveň nevidí, že by si z toho Česko vzalo nějaké ponaučení. „Mnoho lidí včetně mě opakovaně říkalo, že jeden z problémů, které jsme měli, byla neexistence zdravotnické autority typu Kochova ústavu v Německu či NAE ve Spojených státech,“ uvedl.

„Nevidím snahu, abychom se prostřednictvím vzniku či podpory existujícího Státního zdravotního ústavu na příští epidemii připravili.“ To je podle něj ale jen jeden z mnoha problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 18 mminutami

Pavel se zúčastní večeře lídrů na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 39 mminutami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
14:47Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
14:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude Sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

VideoPacientům s Crohnovou chorobou může pomoci biologická léčba

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.
před 8 hhodinami

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
před 9 hhodinami

Evropský pohled