Covid nastavil zrcadlo, Česko si z pandemie nevzalo ponaučení, upozorňuje Konvalinka

Nahrávám video

Pandemie koronaviru byla testem, nastavila určité zrcadlo – a některé komunity, včetně Česka, v něm nedopadly úplně dobře, prohlásil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v Interview ČT24. Biochemik zároveň nevidí, že by si z toho stát vzal nějaké ponaučení. Jedním z problémů podle něj je neexistence zdravotnické autority typu německého Insitutu Roberta Kocha.

Konvalinka se koronavirům věnoval již před vypuknutím pandemie covidu-19. Říká ale, že ho stále dokážou překvapit. „Člověk by se měl přiznávat k věcem, které neodhadl dobře. Jedna z věcí, které jsem neodhadl dobře, byla, že jsem nepředpokládal, že bude mutovat tak rychle,“ uvedl biochemik.

„Takže ta plasticita, se kterou je stále připraven přicházet s novými triky, kterými utíká od protilátkové a vakcinační obrany, je něco, co mě překvapilo. A stále překvapuje,“ připustil Konvalinka.

Konvalinka: Covid měl tři roky na to, aby něco předvedl

Virus už měl dle Konvalinky tři roky na to, aby něco předvedl. „A až na variantu delta, která byla letálnější než původní, a na nové varianty omikron, které jsou infekčnější, tak zas tak něco dramatického virus nepředvedl,“ míní. 

Svět má tak podle něj důvod k opatrnému optimismu. Konvalinka nevěří, že by přišla smrtící varianta koronaviru, jež by byla úplně jiná než ty předchozí a proti které by neexistovala žádná obrana.

Vypadá to, že koronavirus se stane jedním ze spektra sezonních onemocnění, poznamenal dále. „Když se podíváte na ta čísla, tak pozitivních je několik stovek denně. Ale skoro se netestuje, (…) a přesto v nemocnicích máme 226 lidí hospitalizovaných a, myslím, jedenáct na jednotkách intenzivní péče,“ sdělil Konvalinka s tím, že taková situace tedy nevypadá dramaticky.

Dlouhý covid je pro biochemiky stále hádankou, přiznává

Někteří lidé trpí takzvaným dlouhým covidem. Ten dle Konvalinky znamená z hlediska biochemie hádanku. „Pořádně nevíme, co to je. Hodně se na tom pracuje, (…) Jsou desítky procent lidí, kteří trpí dlouhodobými projevy různých potíží, které jsou dost variabilní,“ podotkl.

Podle něj se jedná o nejrůznější poruchy často neurologického charakteru, třeba „mozková mlha“, při níž lidé trochu ztrácejí kognitivní schopnosti. „Pomaleji přemýšlí, řada lidí špatně spí, řada má deprese. Jsou zde ale i potíže závažnější, třeba s dýcháním,“ vyjmenoval biochemik.

Příčiny se podle něj velmi intenzivně studují. Co je zajímavé a důležité, je, že nezávisí na tom, jak vážný průběh covidu člověk měl. „Dlouhý covid se může objevit i po poměrně lehkém průběhu infekce, přesto má ale pacient několik měsíců poté problémy,“ ujasnil.

„Není jasné, zda je to tím, že dlouhodobě pokračuje replikace, množení viru v některých tkáních – a zdá se, že u některých pacientů je virus přítomen dlouho –  anebo tím, což je pravděpodobnější, že jde o nějaký druh imunologické odpovědi, který vede k nebezpečným autoimunitním stavům,“ popsal Konvalinka.

Věří, že se naleznou účinné postupy, jak dlouhý covid léčit. „Ale jeden lék už máme, což je očkování,“ upozornil. Dle něj se ukazuje, že očkovaní lidé mají zhruba o padesát procent menší pravděpodobnost dlouhého covidu než ti neočkovaní.

Ponaučení z pandemie

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě překročil šest milionů, což je podle biochemika srovnatelné s počtem obětí epidemie AIDS. „Na druhou stranu si lze snadno představit podobný nebo úplně jiný virus, který bude podobně infekční a bude mít větší úmrtnost,“ upozornil Konvalinka.

Podle něj covid-19 mohla být taková vážná „zkouška“ před jinou pandemií, která může být horší. „Ale také to byl určitý test, covid nastavil určité zrcadlo – a některé komunity, včetně té naší, v něm nedopadly úplně dobře,“ dodal.

Konvalinka zároveň nevidí, že by si z toho Česko vzalo nějaké ponaučení. „Mnoho lidí včetně mě opakovaně říkalo, že jeden z problémů, které jsme měli, byla neexistence zdravotnické autority typu Kochova ústavu v Německu či NAE ve Spojených státech,“ uvedl.

„Nevidím snahu, abychom se prostřednictvím vzniku či podpory existujícího Státního zdravotního ústavu na příští epidemii připravili.“ To je podle něj ale jen jeden z mnoha problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14:32Aktualizovánopřed 1 mminutou

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
03:39Aktualizovánopřed 51 mminutami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 1 hhodinou

Pavel a Babiš obnovují schůzky, budou jednat na Hradě o zahraniční politice

Prezident Petr Pavel bude vpodvečer na Pražském hradě jednat o zahraniční politice, aktuálních tématech a své účasti na Valném shromáždění OSN s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Schůzka se uskuteční po vyzvednutí korunovačních klenotů, kterého se mají politici účastnit jako klíčníci. Do New Yorku se prezident chystá za týden jako šéf české delegace. Zamířit tam má i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který se pondělní schůzky nezúčastní.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 2 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 3 hhodinami

Turek se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech, rozhodl soud

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech. Nepravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Omluvu musí zveřejnit na své sociální síti. Ekologická organizace podala žalobu koncem června, a to mimo jiné kvůli tomu, že ji Turek spojoval s úmrtími při povodních, které zasáhly Česko před dvěma lety. Poslancův právní zástupce už tehdy řekl, že se jeho klient omlouvat nebude.
09:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.