Žatec a krajina žateckého chmele se staly součástí světového dědictví UNESCO. O zápisu rozhodl mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu. Pro Českou republiku to znamená již sedmnáctý zápis na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status.
Žatec a krajina žateckého chmele se dostaly na seznam UNESCO
Nominace chmelařské krajiny navázala na původní koncept s názvem Žatec – město chmele, který Výbor pro světové dědictví v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahoval i stále produkční krajinu.
„Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou. Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impuls k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Zápis přinese městu nové příležitosti pro rozvoj a propagaci. O umístění na seznam UNESCO usilovalo od roku 2007, kdy bylo ještě samotné město Žatec zapsáno na indikativní seznam. „Jde o sedmnáctý zápis České republiky na tento prestižní seznam, zároveň je to ale vůbec poprvé, co byla zapsána chmelařská oblast. I to svědčí o výjimečnosti, na kterou můžeme být právem hrdí,“ uvedl starosta Žatce Radim Laibl (ANO).
„Je to pro nás velká prestiž. Dopad to bude mít určitě kladný na celý kraj. UNESCO nám pomůže v tom, abychom už nebyli vnímáni jako špinavý a ošklivý kraj, snažíme se tady o přeměnu regionu,“ řekl také hejtman Jan Schiller (ANO) a poděkoval všem, kteří dlouhá léta pracovali na zápisu. Zápis na seznam UNESCO zároveň pokládá za velký závazek. „Žatec musí načerpat zkušenosti ve městech, které už jsou v UNESCO déle. Pokud bude potřeba, jsme připraveni pomoci,“ doplnil hejtman.
Dlouholetá tradice
Zapsaná památka se skládá ze dvou částí, které společně ilustrují cyklus pěstování a zpracování nejznámější odrůdy chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem – a obchodování s ní.
První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.
Lokalita a její chmelařské stavební dědictví svědčí o tradici dlouhé přes 700 let, která pokračuje dodnes i přes velké demografické změny v různých obdobích historie. V krajině se nachází řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků.