Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se totiž postavily už tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí.
Ministr financí Stanjura minulou středu poslancům rozpočtového výboru vysvětloval, proč je důležité v příštím roce ušetřit desítky miliard. Do návrhu rozpočtu na rok 2024, který poslal vládě, pak napsal i výnos z daně z mimořádných zisků energetických firem či bank ve výši 17 miliard. Zároveň ale připouští, že tuto daň by chtěl od ledna zrušit.
Důvod je jednoduchý: Premiér Petr Fiala (ODS) už oznámil, že stát kvůli klesajícím cenám energií od začátku příštího roku zruší maximální garantované ceny elektřiny a plynu ve výši šest a tři koruny za kilowatthodinu.
„Pokud nejsou mimořádné výdaje, neměly by být ani mimořádné příjmy. To znamená, že pokud situace na energetických trzích bude přibližně podobná jako v letošním roce nebo lepší, pak bychom mohli navrhnout zkrácení účinnosti této daně,“ přibližuje Stanjura.
„Ceny energií padají a padají výrazně právě pod nastavený strop. Takže se ukazuje, že dofinancování z mimořádné daně nebude potřeba. Tudíž úvaha o tom, že by byla zrušena daň z mimořádných zisků, je naprosto oprávněná,“ souhlasí místopředseda TOP 09 Michal Kučera.
STAN změnilo názor
Podobný názor měli ještě před třemi týdny i Starostové. „Jsou to skutečně spojené nádoby. Myslím, že ve chvíli, kdy se dohodneme na konci zastropování, tak by měl skončit i instrument, jehož výnosy měly být použity právě na financování zastropování,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v srpnu.
Teď ale hnutí STAN svůj postoj změnilo a zachování daně z mimořádných zisků až do roku 2025 podporuje. „Windfall tax byla původně plánována na tři roky a v této chvíli je kalkulováno, že tento příjem státního rozpočtu zůstane zachován. My s tím souhlasíme,“ sdělil Rakušan s tím, že takové stanovisko vzešlo z vnitřní debaty v hnutí i ve vládě.
Stejný názor mají i Piráti a lidovci. Nelíbí se jim, že by z rozpočtu vypadlo 17 miliard. Koalice by tak podle nich ohrozila plánovaný schodek 252 miliard korun. „Nemyslíme si, že teď je vhodný okamžik na to, aby se doba trvání daně zkracovala. To v podstatě znamená, aby se darovalo energetickým firmám a bankám mnoho miliard na zlatém podnose,“ míní předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Rušení daně z mimořádných zisků za stávající situace nedává smysl. Je to příjem do státního rozpočtu. Firmy skutečně v té době vydělaly enormní zisky, a jsem přesvědčen, že je oprávněné, aby přispěly víc také do státního rozpočtu,“ podotýká místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Na výdajích se ušetří, příjmy ale budou nižší
Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok na konci listopadu nebo na začátku prosince. V tu dobu bude ještě určitě daň z mimořádných zisků platit. O jejím případném zpětném zrušení chce vládní koalice rozhodnout v první polovině příštího roku.
Daň z mimořádných zisků vybraných firem má do rozpočtu v příštím roce přinést už zmíněných 17 miliard a o rok později podle odhadu ministerstva financí dalších deset. Vládní garance nejvyšších přípustných cen elektřiny a plynu skončí. Aktuální nabídky firem už jsou zpravidla pod limity. Na tuto pomoc stát během letoška vydá zhruba 80 miliard. Speciální odvody mají vynést asi 65 miliard, tedy o patnáct méně.
Realita se liší od původních plánů z loňska, podle kterých měly být mimořádné výdaje plně pokryty mimořádnými příjmy. Při sestavování rozpočtu kabinet předpokládal, že získá i vydá 100 miliard. Na výdajích sice nakonec ušetří, ale příjmy budou ještě nižší.
