Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené. Dosud žádné plošné systematické plánování školních kapacit s ohledem na porodnost a migraci nikdo nedělal, což vedlo k nedostatku míst s dorůstáním silnějších ročníků do věků nástupu do školek a různých typů škol.
V Česku je nedostatek míst ve školkách, a to hlavně ve větších městech. Při početnějších ročnících dětí chybí i místa v základních školách či družinách. Letos se problém ukázal při přijímacím řízení na gymnázia a střední školy.
„Jeví se jako klíčové zavedení jasného rámce pro monitorování daných ukazatelů pro možnosti plánovat služby a jejich rozvoj s předstihem,“ uvedli v podkladech autoři novely. Podle nich nabídka předškolní péče a vzdělávání neodpovídá demografickým výkyvům a cílem je nastavit pravidelné hodnocení a plánování podle potřeb v lokalitě.
Nedostatek míst ve školkách a školách omezuje lidi v plánování rodičovství i při slaďování práce a rodiny, stojí v podkladech. „Pro obce je rovněž výhodné zajistit služby pro mladé rodiny vzhledem k omezení vylidňování,“ uvedli autoři.
Potřebné informace by měly obce zjišťovat aspoň jednou za rok
Podle novely budou obce a kraje muset pravidelně na svém území aspoň jednou ročně sledovat počet obyvatel podle věku, porodnost a stěhování. Zaměřit se musí i na počet škol a školek, naplněnost, počty odmítnutých žádostí a čekací listiny. K dalším ukazatelům má patřit zaměstnanost a ekonomická situace. Pravidelně se mají zjišťovat a vyhodnocovat informace od obyvatel.
V roce 2008 se podle údajů statistického úřadu narodilo v Česku bezmála 119 600 dětí. Silné byly i další dva ročníky. V roce 2009 přišlo na svět přes 118 300 chlapců a děvčat, o rok později 117 200. Poté počet klesal. Před deseti lety se narodilo 106 800 dětí. Poté to bylo zhruba mezi 110 tisíci a 112 tisíci ročně. Nejslabší byl loňský rok se 101 300 narozenými.
Novela počítá také se změnou přijímání dětí do spádových školek. Ty mají podle nynějších pravidel tříleté děti brát přednostně, nově by měl být ve třech letech na místo nárok. Obce by mohly povinnost splnit i tak, že zajistí dětské skupiny.
Vyplácení rodičovské
Podle záměru vlády by se maximální doba vyplácení rodičovské měla zkrátit ze čtyř na tři roky. Zaměstnavatel drží rodiči místo do tří let věku dítěte. Na rodičovskou chodí v Česku hlavně ženy. Nedostatek předškolních zařízení brzdí jejich návrat do práce.
Zkrácení rodičovské a posílení školek a dětských skupin navrhovala jako opatření k ozdravení veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Doporučují je i ekonomové či sociologové. Převážně matky totiž zůstávají v Česku doma s dětmi v mezinárodním srovnání nebývale dlouho, což snižuje příjem státu z jejich daní a zvyšuje sociální náklady.
Podle dvacet let staré unijní dohody z Barcelony měly členské státy zajistit už do roku 2010, aby do jeslí a školek mohla chodit třetina dětí pod tři roky a 90 procent dětí od tří let do nástupu do školy. Mělo to výrazně přispět k zaměstnanosti žen.
Loni se plán EU revidoval. Státy, kde je v zařízeních méně než pětina dětí pod tři roky, mají zvednout účast aspoň o 90 procent. Podle doporučení by školky mohlo navštěvovat 96 procent dětí od tří let do nástupu do školy. Podle podkladů k novele to pro Česko znamená zvednout podíl dětí do tří let v zařízeních ze šesti na 12 procent, u starších pak o dvacet procent.
