Senátoři ve středu kývli na posílení role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten by dle novely měl získat právo využívat policejní odposlechy při vyšetřování zakázaných dohod. Zákonodárci v horní komoře schválili rovněž novelu, podle níž budou volit třetinu členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senát také zvolil pětici členů dozorčí komise Národní sportovní agentury a podpořil transformaci České pošty.
Senát nejspíš bude od října vybírat třetinu členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které nyní obsazuje pouze sněmovna. Změna, kterou horní parlamentní komora podle očekávání schválila, má učinit obě veřejnoprávní média odolnějšími vůči politickým tlakům. Vládní novela, kterou senátoři iniciovali už v roce 2007 a kterou ještě dostane k podpisu prezident, má také zpřísnit nominaci kandidátů do rad obou veřejnoprávních médií.
Nově mají poslanci v případě Rady ČT vybírat 12 členů a senátoři šest, přičemž počet členů rady kvůli tomu vzroste o tři na 18. Tato nová místa má obsadit Senát do konce letošního roku. Zbývající tři členy má zvolit na místa, která by se uvolnila jako první.
Do Rady ČRo má dolní komora volit šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady novela nemění. V případě rozhlasové rady má šest míst, které bude nadále obsazovat Sněmovna, určit los. Všichni nynější členové rozhlasové rady by dokončili svá funkční období, která jsou stejně jako v případě členů televizní rady šestiletá.
Senát zvolil polovinu členů Národní sportovní agentury
Do desetičlenné dozorčí komise Národní sportovní agentury horní komora zvolila svou polovinu členů, kteří doplní zástupce vybrané sněmovnou. Ze šesti nominovaných vybrala senátory Jana Sobotku (za STAN), Tomáše Třetinu (TOP 09), Josefa Klementa (KDU-ČSL), Pavla Karpíška (ODS) a Miroslava Adámka (za ANO). V tajné volbě se neprosadila pirátská senátorka Adéla Šípová, která obdržela pouze 13 ze 70 odevzdaných hlasů.
Senátoři ve středu schválili novelu o ochraně hospodářské soutěže. Ta počítá s možným přístupem k policejním odposlechům telekomunikačního provozu. ÚOHS bude podle novely oprávněn odposlechy využít při prověřování uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.
Bude moci použít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřených v trestním řízení. Týkat se to má důkazů získaných v souvislosti s vyšetřováním stanovených trestných činů týkajících se hlavně porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Spolupráce na zpřístupňování prostorových dat
Senátoři ve středu rovněž kývli na novelu o právu na informace o životním prostředí, dle které by ministerstva a další úřady i vlastníci technické infrastruktury měli ze zákona spolupracovat na zpřístupňování prostorových dat tří desítek oblastí, které slouží také pro evropský geoportál.
Pro každou z oblastí zákon stanoví úřad nebo úřady, které pro ně mají zajišťovat zpřístupnění národních datových sad na geoportálu. Na evropský geoportál se pak přenášejí informace o tom, kde jsou data dostupná, tedy kde se k nim uživatel dostane. K oblastem patří zeměpisné názvy, územní správní jednotky, parcely, dopravní sítě, chráněná území, nadmořská výška, využití území, veřejné služby, zemědělská a průmyslová zařízení, zdroje energie, stav ovzduší a rozložení výskytu živočišných a rostlinných druhů.
Jednorázové náklady na vybudování a zajištění provozu infrastruktury prostorových dat odhadlo ministerstvo životního prostředí zhruba na 76 milionů korun. Běžné náklady se mají pohybovat kolem 39 milionů korun za rok. Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) to označila za mrhání. Podle ní se stát kvůli EU chová jako rodina, která si půjčuje na dovolenou. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to odmítl. Podle něj koordinační výbor pro infrastrukturu pro prostorové informace v Evropě existuje přes deset let, a kvůli novým povinnostem je třeba záležitost upravit přímo v zákoně.
Debata o České poště
Senát podpořil transformaci České pošty s cílem zajistit její efektivní a stabilní fungování. Senátoři se ovšem neshodli na doporučení zvýšit platy poštovních zaměstnanců k celostátnímu průměru, což požadoval senátní petiční výbor na popud organizátorů petice za zachování veřejných poštovních služeb. Horní parlamentní komora se nicméně usnesla na tom, že petice je důvodná.
„Senát podporuje ministerstvo vnitra a ministerstvo průmyslu a obchodu v přípravě legislativních změn, které umožní předvídatelné financování základních poštovních služeb a v přípravě transformačního projektu České pošty, který zajistí větší efektivnost, udržitelné fungování a stabilitu podniku,“ uvádí se v usnesení.
Senátoři navrhli vládě, aby definovala přesný rozsah služeb, jejichž poskytování je v zájmu veřejnosti a aby je financovala ministerstva vnitra a financí včas a v odpovídající výši. Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry ale tato veřejná podpora bude vyžadovat souhlas Evropské komise.
„Klíčový partner pro komunikaci“
Česká pošta si nárokuje podle pověřeného zástupce generálního ředitele Miroslava Štěpána každý rok 1,5 miliardy korun, které ale nepokryjí náklady na základní služby. „Od roku 2018 je hospodaření České pošty ztrátové. Kumulovaná ztráta za posledních pět let činí přes čtyři miliardy korun,“ zdůraznil Štěpán.
Zlepšení vidí kromě transformace v úpravě parametrů licence na poskytování veřejných poštovních služeb, aby alespoň od roku 2025 odrážela digitalizaci a změny chování klientů pošty i veřejné správy. „Česká pošta může být opravdu vzhledem ke své infrastruktuře klíčovým partnerem pro komunikaci mezi státem a občany republiky,“ dodal Štěpán.
Pavel Vařeka z ministerstva vnitra souhlasil s tím, že limit kompenzace ve výši 1,5 miliardy korun na základní poštovní služby je „absolutně nedostatečný“ a náklady by mohly přesáhnout dvě miliardy korun ročně. Vnitro proto usiluje o zrušení limitu, k čemuž je třeba změna zákona.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se k tomu postavilo vstřícně, podle vedoucího jeho oddělení poštovních služeb Jiřího Řeholy ale v otázce nastavení základních poštovních služeb musí respektovat unijní směrnici. Problém je podle Nytry to, že Česká pošta nespadá pod jedno ministerstvo, ale navíc i pod Český telekomunikační úřad.
Senát také doporučil rozvoj projektu Pošta Partner, který umožní efektivní zachování základních poštovních služeb. Mezi senátní požadavky rovněž patří zlepšení komunikace při transformaci České pošty a rozhodnutí zrušit v polovině roku 300 z 3200 poštovních poboček kvůli klesajícímu provozu. Podnik kvůli tomu zrušil 924 pracovních pozic, ale 350 zaměstnanců přešlo do jiných poboček.
