V letošním rozpočtu můžou chybět desítky miliard korun. Jde o peníze z emisních povolenek

Události: Mohou chybět desítky miliard (zdroj: ČT24)

Až 50 miliard korun může podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla chybět v příjmech letošního rozpočtu. Jsou to peníze z Modernizačního fondu, kam jdou příjmy z emisních povolenek. Že vláda tuto sumu, s níž počítala, skoro jistě nezíská, potvrdil nedávno i ministr životního prostředí. Navíc bude muset kabinet najít patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. Tu naopak neplánoval.

Letošní deficit má být 295 miliard. Ministr financí vyšší než plánovaný schodek dopustit nechce. Pokud bude stát dál hospodařit hůř, než předpokládal, hodlá Zbyněk Stanjura (ODS) navrhnout už letos omezení některých výdajů. Jasněji má být během léta.

„V okamžiku, kdy se některé riziko ukáže oprávněné, musí vláda zasáhnout a například snížit některé výdaje,“ sdělil Stanjura den po vládní tiskové konferenci, na níž se představoval konsolidační balíček.

Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 295 miliard loni v listopadu. Vládní strany stále věří, že plánovaný deficit dodrží. Ke konci dubna byl schodek už 200 miliard. Podle šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) je ve druhé polovině května deficit ještě vyšší. Jedním z důležitých důvodů jsou podle něj chybějící desítky miliard z emisních povolenek. Ty plynou do Modernizačního fondu.

„Už se pravděpodobně do toho zatímního schodku promítá to, že tam nejsou peníze z modernizačního fondu. Tuším, že to plnění je někde u 246 (miliard),“ sdělil Bernard.

Hospodaření státu v roce 2023
Zdroj: ČT

Riziková položka rozpočtu

Celkem si vláda do letošního rozpočtu napsala příjem z povolenek ve výši 50 miliard. Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl teď ČT řekl, že bez schváleného zákona ji do rozpočtu neměla zahrnout. „To znamená: Nerozpočtuj příjmy, které nejsou podložené konkrétní legislativou. To je něco, co se tady už v minulosti dělo. V okamžiku, kdy začnete porušovat pravidla, je to jako na silnici. Porušujete pravidla, je větší riziko havárií,“ uvádí Hampl.

Kabinet bude muset najít také patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. „Když se budeme bavit o nákladech valorizace a když se budeme bavit o nákladech modernizačního fondu, u kterého nemáme žádnou informaci, že by existovalo schválení k jeho použití jako klasického rozpočtového příjmu, tak už to samo o sobě vám napočítá 50 plus 15. To jsou ta rizika,“ sděluje předseda Národní rozpočtové rady Hampl.

Riziko vidí i Bernard. „Teď se pravděpodobně zavřela cesta z Evropské unie, takže to vidím také jako rizikovou položku rozpočtu,“ uvádí. Ministr financí je trochu optimističtější. „Ono to není 'všechno, nebo nic'. Jsou tam různé parametry. Uvidíme, jak jednání dopadnou,“ prohlásil Stanjura již dříve.

Vyjednat s Unií převod těchto peněz do státního rozpočtu má ministr životního prostředí. „Jak moje předchůdkyně, tak celá řada lidí toto diskutovala na evropské úrovni. Takto s tím nakládat nelze,“ sdělil dříve ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Rizika státního rozpočtu pro rok 2023
Zdroj: ČT

Opozice: Sázka na povolenky byla chybná

Podle Hladíkova předchůdce byla vládní sázka na miliardy z povolenek od začátku chybná. „Ta částka měla jediný cíl: snížit deficit státního rozpočtu o těch 50 miliard. A tušilo se, že ty peníze nepřijdou, protože – upřímně řečeno – ani nemají odkud přijít,“ říká místopředseda hnutí ANO Richard Brabec.

„Bude to pro vládu velký problém, protože najednou zjistí, že deficit státního rozpočtu je daleko vyšší, než s čím počítala,“ míní místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. O případné novele státního rozpočtu na letošní rok ovšem zatím vláda neuvažuje.

Do stamiliardových schodků se vlády pouštějí čtvrtý rok za sebou. Před pandemií covidu v roce 2019 činil deficit necelých 30 miliard, o rok později už 367, pak následovalo rekordních 420 miliard. Letošní plán mluví o zmíněných 295 miliardách.

Klíčovým ukazatelem hospodaření státu je i poměr deficitu celkových veřejných financí vůči HDP. Ještě v roce 2019 byly veřejné rozpočty, do kterých patří kromě státního rozpočtu třeba i rozpočty krajů, obcí nebo zdravotních pojišťoven, v součtu v mírném přebytku. V koronavirové době ale kvůli mimořádným výdajům i propadu příjmů deficit doslova skokově vzrostl na víc než pět procent HDP. Letos ho chce stát snížit na tři a půl procenta. A klesat má i dál.