V letošním rozpočtu můžou chybět desítky miliard korun. Jde o peníze z emisních povolenek

5 minut
Události: Mohou chybět desítky miliard
Zdroj: ČT24

Až 50 miliard korun může podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla chybět v příjmech letošního rozpočtu. Jsou to peníze z Modernizačního fondu, kam jdou příjmy z emisních povolenek. Že vláda tuto sumu, s níž počítala, skoro jistě nezíská, potvrdil nedávno i ministr životního prostředí. Navíc bude muset kabinet najít patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. Tu naopak neplánoval.

Letošní deficit má být 295 miliard. Ministr financí vyšší než plánovaný schodek dopustit nechce. Pokud bude stát dál hospodařit hůř, než předpokládal, hodlá Zbyněk Stanjura (ODS) navrhnout už letos omezení některých výdajů. Jasněji má být během léta.

„V okamžiku, kdy se některé riziko ukáže oprávněné, musí vláda zasáhnout a například snížit některé výdaje,“ sdělil Stanjura den po vládní tiskové konferenci, na níž se představoval konsolidační balíček.

Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 295 miliard loni v listopadu. Vládní strany stále věří, že plánovaný deficit dodrží. Ke konci dubna byl schodek už 200 miliard. Podle šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) je ve druhé polovině května deficit ještě vyšší. Jedním z důležitých důvodů jsou podle něj chybějící desítky miliard z emisních povolenek. Ty plynou do Modernizačního fondu.

„Už se pravděpodobně do toho zatímního schodku promítá to, že tam nejsou peníze z modernizačního fondu. Tuším, že to plnění je někde u 246 (miliard),“ sdělil Bernard.

Hospodaření státu v roce 2023
Zdroj: ČT

Riziková položka rozpočtu

Celkem si vláda do letošního rozpočtu napsala příjem z povolenek ve výši 50 miliard. Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl teď ČT řekl, že bez schváleného zákona ji do rozpočtu neměla zahrnout. „To znamená: Nerozpočtuj příjmy, které nejsou podložené konkrétní legislativou. To je něco, co se tady už v minulosti dělo. V okamžiku, kdy začnete porušovat pravidla, je to jako na silnici. Porušujete pravidla, je větší riziko havárií,“ uvádí Hampl.

Kabinet bude muset najít také patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. „Když se budeme bavit o nákladech valorizace a když se budeme bavit o nákladech modernizačního fondu, u kterého nemáme žádnou informaci, že by existovalo schválení k jeho použití jako klasického rozpočtového příjmu, tak už to samo o sobě vám napočítá 50 plus 15. To jsou ta rizika,“ sděluje předseda Národní rozpočtové rady Hampl.

Riziko vidí i Bernard. „Teď se pravděpodobně zavřela cesta z Evropské unie, takže to vidím také jako rizikovou položku rozpočtu,“ uvádí. Ministr financí je trochu optimističtější. „Ono to není 'všechno, nebo nic'. Jsou tam různé parametry. Uvidíme, jak jednání dopadnou,“ prohlásil Stanjura již dříve.

Vyjednat s Unií převod těchto peněz do státního rozpočtu má ministr životního prostředí. „Jak moje předchůdkyně, tak celá řada lidí toto diskutovala na evropské úrovni. Takto s tím nakládat nelze,“ sdělil dříve ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Rizika státního rozpočtu pro rok 2023
Zdroj: ČT

Opozice: Sázka na povolenky byla chybná

Podle Hladíkova předchůdce byla vládní sázka na miliardy z povolenek od začátku chybná. „Ta částka měla jediný cíl: snížit deficit státního rozpočtu o těch 50 miliard. A tušilo se, že ty peníze nepřijdou, protože – upřímně řečeno – ani nemají odkud přijít,“ říká místopředseda hnutí ANO Richard Brabec.

„Bude to pro vládu velký problém, protože najednou zjistí, že deficit státního rozpočtu je daleko vyšší, než s čím počítala,“ míní místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. O případné novele státního rozpočtu na letošní rok ovšem zatím vláda neuvažuje.

Do stamiliardových schodků se vlády pouštějí čtvrtý rok za sebou. Před pandemií covidu v roce 2019 činil deficit necelých 30 miliard, o rok později už 367, pak následovalo rekordních 420 miliard. Letošní plán mluví o zmíněných 295 miliardách.

Klíčovým ukazatelem hospodaření státu je i poměr deficitu celkových veřejných financí vůči HDP. Ještě v roce 2019 byly veřejné rozpočty, do kterých patří kromě státního rozpočtu třeba i rozpočty krajů, obcí nebo zdravotních pojišťoven, v součtu v mírném přebytku. V koronavirové době ale kvůli mimořádným výdajům i propadu příjmů deficit doslova skokově vzrostl na víc než pět procent HDP. Letos ho chce stát snížit na tři a půl procenta. A klesat má i dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Státní zástupkyně propustila Vémolu z vazby na kauci

Státní zástupkyně v pondělí propustila na kauci z vazby zápasníka Karla „Karlose“ Vémolu, který je obviněný z organizované drogové trestné činnosti, sdělil jeho advokát Vlastimil Rampula. Soud poslal Vémolu do vazby po jeho zatčení koncem loňského roku. V kauze čelí obvinění tři lidé, hrozí jim až osmnáct let vězení.
před 12 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Policie dříve informovala, že obětí byla žena. Střelec je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, uvedli na síti X. Na místě byl policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 31 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda odmítla prodat letouny L-159 Ukrajině. Prezident mluví o sobectví

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.
10:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda schválila obměnu svých zástupců ve správní radě VZP

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.
04:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Jímka měla podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových kejdy. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, kejda však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá i znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl několik aut a nemovitost ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 6 hhodinami
Načítání...