Moderní lichva v Česku kvete. Když lidé potřebují akutně vyřešit finanční tíseň, banky je často odmítnou. Ochotně jim ale půjčí jiné firmy s malou podmínkou – zastavení nemovitostí. Z malého problému je za pár měsíců problém velký, který často končí nevýhodným prodejem domu. Proč moderní lichvu stát nepostihuje? Pro pořad 168 hodin natáčeli Jaroslav Hroch a Darina Vlková.
Denisa Lazarovská žije s manželem v Praze. Platí nájem a auto na leasing. Další výdaje se přidaly v roce 2016, když zdědila dům. „S domem byla i hypotéka. Tu spláceli naši, když ještě tatínek žil. Pak zemřel a mamka na to byla sama. My jsme jí taky pomáhali, ale prostě jsme to nezvládali,“ vypráví paní Denisa. Zlomovým okamžikem byla v roce 2019 nemoc manžela.
„Byl v nemocnici dost dlouho. S přestávkami půl roku. A já jsem si musela ke své práci vzít ještě jednu, abychom to zvládli, ale stejně to bylo málo,“ vysvětluje. Platili víc, než vydělávali a v krizi hledali náplast. Tu jim nabídla zprostředkovatelka, která přišla se zdánlivě jednoduchým řešením – stačilo jen ručit domem.
„Prý částka, kterou požadujeme, jednalo se o 200 tisíc, není až tak vysoká. A že nám sežene investora nebo něco v tom smyslu. Tak nás navštívila a vzala s sebou zároveň i toho investora, který poskytl první půjčku 200 tisíc,“ vypráví sestra paní Lazarovské Gabriela Miláčková.
Paní Denisa měla z obou lidí, kteří jí chtěli pomoci, dobrý dojem. Analytička z Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová vysvětluje, že ve stresu člověk funguje jinak, než když je v klidu. „A vůbec nezáleží na tom, jaké má vzdělání nebo inteligenci. Jakmile se člověk dostane do časové tísně nebo jiného nepříjemného stavu, tak je strašně náchylný k tomu, že se nechá zmanipulovat,“ podotýká.
Dluh narůstal rychlým tempem
Ze dvousettisícového dluhu bylo kvůli provizím a úrokům najednou třista tisíc korun, které za tři měsíce chtěla firma zpět. Ty manželé neměli, a tak přišla s dalším člověkem, který půjčil milion a zaplatil jim půjčku i hypotéku. Peníze chtěl zpátky za šest měsíců, rovněž neměli. Firma tak domluvila další firmu, která domluvila další firmu. Následovaly další provize, úroky a poplatky. Z dvou set tisíc dluh za necelé dva roky vyrostl na 2 800 000. A manželé dostali informaci, že se dům musí prodat.
„Všem se to líbilo, protože máme velikou zahradu, je tam rybník, to prostředí je pěkné. Takže už si plánovali, jak to tam opraví. To bylo to nejtěžší období. Úplně nejhnusnější věta, kterou mamka nemohla rozdýchat, byla: 'Na jaře už si kytičku nezasadíte a Vánoce už strávíte někde jinde,'“ vypráví paní Gabriela.
Rodina naletěla novodobým lichvářům. „Je to velmi sofistikovaný řetězec firem, které na sebe jsou různě navázány. Jedna firma nabídne první půjčku, potom zprostředkuje jiný úvěr. Domluví vyplacení jiného úvěru a přeúvěrování na čtvrtou firmu. A každá ta další firma si uloupne další peníze. Ve finále se lidem, kteří jsou v problémech, ale mají problémy ještě relativně malé, ty problémy výrazně znásobí,“ vysvětluje ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Podle advokáta Petra Němce může být lichva jakákoliv služba, kdy je jasný nepoměr mezi cenou, co dostane poškozený a co získá „lichvář.“ „Ale musí být ještě naplněn ten další prvek, a to je zneužití nějaké tísně nebo neznalosti, rozumové slabosti, nezkušenosti a tak dále,“ podotýká Němec.
Paní Denisa uvedla, že první smlouvu si nestačili přečíst. Podepsal ji manžel ještě v nemocnici, přičemž před nemocnicí už na ni daná osoba čekala. „Myslím si, že kdyby si někdo udělal analýzu, tak zjistí, že takhle dochází k obrovskému přesunu majetku v České republice. Takhle se doslova okrádají lidé,“ dodává Němec.
Těžko se dokumentuje
Tento typ byznysu v Česku bohatě bují a policie se případům prakticky nevěnuje. „Každoročně evidujeme jednotky případů. Je to deset, patnáct případů. Samozřejmě se jedná o latentní trestnou činnost, která se velmi těžko za prvé dokumentuje a za druhé vyhledává,“ uvedl tiskový mluvčí Policejního prezidia ČR David Schön.
„Postavit si byznys na selhání nebo na finanční tísni druhých, je pro mě neuvěřitelný hyenismus. A je velmi smutné, že se to u nás neřeší a že tito lidé nejsou postihováni v trestní rovině a že už dávno nesedí ve vězení,“ podotýká Hábl.
Podle advokáta Němce policie skoro vše hned odloží. „Řeknou: 'Podepsali jste smlouvu, tak jste ji podepsali.' Je platná, nechtějí to řešit,“ podotýká.
Paní Denisa měla štěstí. V poslední chvíli zavolala advokátce, která v případu viděla lichvu a soud také. Poté, co odvolací soud posoudil hrubý nepoměr plnění v neprospěch žalobkyně, zabýval se subjektivním znakem lichvy a i zde konstatoval, že tento znak byl naplněn.
„Potvrdil, že kupní smlouva v podstatě nikdy neexistovala. Tedy ten poslední věřitel se nikdy nestal vlastníkem domu. Vlastníkem nemovitosti je, byla a pořád je moje klientka,“ vysvětluje advokátka Ludmila Hájková.
Dům tak rodině zůstal, ale část dluhu rovněž. Soud už však některé smlouvy zneplatnil a nyní se čeká, jak dopadnou další.
