Případů tuberkulózy loni podle lékařů přibylo, není jich ale tolik jako před covidem

Události: Případů tuberkulózy loni podle lékařů přibylo (zdroj: ČT24)

Případů tuberkulózy (TBC) bylo podle předběžných dat loni 374. Kompletní data z registru budou po konci dubna, laboratoře ještě dohlašují další. Nákaz bylo více než minulé dva roky, avšak méně než před vypuknutím epidemie covidu-19. Odborníci upozorňují, že při krátkodobém kontaktu se lidé nenakazí, potřeba je několikahodinový kontakt. Světový den boje proti tuberkulóze připadá na 24. března.

„Během covidu jako by tuberkulóza zmizela,“ uvedla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Koziar Vašáková. Podle ní ale pacienti jen nedorazili k lékařům a pokles byl pouze dočasný. V roce 2020 tak lékaři zaznamenali 368 případů a v roce 2021 pak 351 případů, což bylo vůbec nejméně od roku 1990.

Cizinci od roku 2019 tvoří zhruba třetinu v Česku léčených případů TBC. V loňském roce podle předběžných dat stoupl počet nakažených osob na 374, cizinců bylo 161 z nich a 89 pocházelo z Ukrajiny. Celkově bylo v Česku registrováno 490 tisíc uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny, v současné době jich tady zůstává zhruba 300 tisíc. Již před válkou na Ukrajině bylo podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad TBC Fakultní nemocnice Bulovka Jiřího Wallenfelse v tuzemsku třicet až čtyřicet případů TBC u Ukrajinců.

„Vzhledem k demografickému rozložení, protože jako uprchlíci přicházejí většinou ženy a děti, tak se uvádělo, že hlavní nálož tuberkulózy nedostaneme,“ uvedla Vašáková. Přímo mezi uprchlíky tak podle Wallenfelse přišlo 54 nakažených, devět z nich s diagnózou už z Ukrajiny. Odborníci podle něj čekali až trojnásobné počty. „Možným vysvětlením je, že sem proudí spíše lépe situovaní lidé, chudší zůstávají na Ukrajině,“ dodal.

Problém Ukrajiny je podle Vašákové v tom, že v zemi je nejen vyšší incidence na sto tisíc obyvatel, ale objevují se v ní takzvané multiresistentní kmeny TBC, které jsou obtížně léčitelné.   

TBC se šíří mezi bezdomovci, squattery nebo uživateli drog

Podle Vašákové jsou v Česku v současné době ohniska TBC zejména mezi bezdomovci, squattery nebo sociálně slabými jedinci užívajícími alkohol či drogy. Zhruba sedmdesát procent nakažených tvoří muži.

Podle vedoucí lékařky Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakterózami Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Karolíny Doležalové je asi třicet procent pacientů romského původu. „Pomohlo by zavedení nabídky bezplatného očkování Romů v porodnicích nebo například vznik mobilních očkovacích týmů,“ uvedla v tiskové zprávě. 

Očkují se vybrané rizikové skupiny, kromě dětí cizinců ze zemí s vyšším výskytem také například děti rodičů, kteří pobývali v rizikových zemích. Loni jich bylo očkováno 3500. Plošné očkování bylo zrušeno v roce 2010.  Počty případů totiž byly tak nízké, že riziko komplikací po očkování bylo vyšší, než to z nákazy. 

Mezi loňskými nakaženými bylo sedmnáct dětí. Zdrojem nákazy pro dítě je podle Vašákové téměř vždycky dospělý člověk. „Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin či spíše dnů v uzavřené místnosti,“ vysvětlil věděcký sekretář odborné společnosti Vladimír Koblížek. Pacienti zpočátku hubnou, jsou unavení nebo se v noci potí, v pozdních stádiích se mohou zadýchávat nebo i vykašlávat krvavé hleny. Ne u všech nakažených se ale nemoc rozvine, mohou ji i jenom přenášet.

Studio ČT24: Léčba tuberkulózy (zdroj: ČT24)

Léčba v nemocnici

Meziročně vzrostl počet nemocných s multiresistentní TBC. Zatímco v roce 2021 jich bylo deset, loni 19. Na tyto typy nezabírají běžné léky a pacienti se z ní léčí až dva roky. V současné době se léčí ve specializovaných centrech, Thomayerova nemocnice má patnáct lůžek. „Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou center v Brně a Hradci Králové,“ doplnila Vašáková.

Jedná se také o tom, že by bylo možné děti a rodiče hospitalizovat společně, což v současné době není možné. V nemocniční izolaci přitom nakažení s odolnou formou stráví i 18 až 24 měsíců, nové léky, které zdravotní pojišťovny schvalují individuálně, umožní hospitalizaci zkrátit na šest až devět měsíců.

„Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích,“ vysvětlil přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně Milan Sova. V západních zemích podle něj pacienti pobývají doma a kontroluje se, že užívají léčbu. „Nejsou infekční, pokud užívají léky a dodržují protiepidemická opatření,“ dodal.